Historické jádro Ďáblic patří mezi pražskými vesnicemi k nejcennějším. Proto také bylo v roce 1991 zařazeno mezi vesnické památkové zóny. Lesnatý Ďáblický háj s nejvyšším bodem Ládví odděluje ves od souvislé zástavby. Vesnice leží na mírně se svažujícím severním úbočí Ládví a na rozdíl od mnoha jiných pražských vsí, které už pohltila rozšiřující se zástavba, si Ďáblice dokázaly až dodnes zachovat svůj samostatný charakter. I přesto, že se nacházejí nedaleko od stanice metra Ládví. Bydlení v příjemné vsi pod lesem proto spojuje výhody města a vesnice.
Zajímavostí je, že Ďáblice nejsou odvodňovány do Vltavy, jako drtivá většina území Prahy, ale díky Mratínskému potoku patří už do povodí Labe. Ďáblice nemají, jak by se na první pohled mohlo zdát, nic společného s něčím pekelným, nýbrž se původně jemnovaly Davlice, což vzniklo odvozením z vlastního jména Davel.
Lokalita byla příhodná pro osídlení už v pravěku, což dokládají i nálezy z doby bronzové. Vlastní ves je středověkého původu a nejstarší písemná zpráva o ní pochází z roku 1253, kdy získává Ďáblice darem od Václava I. řád křižovníků s červenou hvězdou. Křižovníci si tu postavili i dvůr, zmiňovaný v roce 1438. Ve středověku u dvora bývala tvrz, později ji nahradil zámeček (špitál). S tímto řádem jsou spojeny skoro celé další dějiny Ďáblic stejně jako blízké Březiněvsi až do současnosti, kdy obě čtvrtě řeší nečekané problémy spojené s restitucemi.
Úzkou spojitost dějin Ďáblic s Křižovníky vyjadřuje i znak řádu v levém poli, v pravém poli je příslušnost obce k hlavnímu městu.
Po třicetileté válce tu sice zůstalo jen šest obydlených stavení a pět opuštěných, ale Ďáblice měly štěstí. Při dalším rozvoji jim pomohlo jejich umístění u hlavní silnice na Mělník (náves se nacházela v blízkosti vlevo od ní). Obec se tak začíná rychle rozrůstat už od 18. století, kdy vznikají chalupnické usedlosti v dnešní ulici Na Štamberku. O sto let později se zástavba směrem od návsi rozšiřuje i podél hlavní silnice. Bohatství vesnice ležící na okraji úrodné polabské nížiny dokládají usedlosti z 19. století. Obytné domy usedlostí jsou většinou patrové, v jádru klasicistní s eklektickými fasádami. Bohužel autentický vzhled mnoha usedlostí byl porušen nevhodnými novodobými „modernizacemi“.
Naši procházku historickými Ďáblicemi začneme na stejnojmenné zastávce autobusu č. 103. Pro lepší orientaci nám může pomoci mapka
Hned za rohem v ulici U Parkánu vidíme nepřehlédnutelnou dominantou vsi – zámek, což býval špitál s kaplí, do něhož byly umisťováni nemocní v době epidemií.
Červená hvězda ve znaku řádu křižovníků s červenou hvězdou byla totiž mimo jiné i symbolem zdravotních a sanitárních služeb.
V ďáblickém zámku bydleli v 18. století kněží z řádu křižovníků, kteří jakožto správci statku vykonávali zároveň i duchovní správu v Ďáblicích a v Hloubětíně, který rovněž patřil tomuto řádu.
Současnou podobu ve stylu vrcholného baroka získal zámeček v roce 1755, tj. 24 let po zničujícím požáru. Mansardové střeše dominuje věžička. Na středovém rizalitu, kde jsou nyní jen prázdné podstavce, má být správně umístěna uprostřed na nejvyšším místě socha svatého Václava a po stranách sochy andělů. Nyní jsou zřejmě restaurovány.
Obcházíme rozlehlý areál zámku a podél jeho jižního hospodářského křídla dvora se dostaneme na náves, která je středem památkové zóny. Na jižní a východní straně je obklopena velkými usedlostmi, v jádru klasicistními s eklekticky upravenými fasádami.
Za usedlostí mění ulice název na Na Štamberku, po chvilce zatočíme doprava na malou zelenou náves a vydáme se na konec slepé uličky, kde se za segmentově zaklenutou branou skrývá patrový dům č. 6. Až donedávna se vyznačoval zachovaným klasicistním vzhledem, v době focení byl v rekonstrukci, tak uvidíme, co se z něj vyloupne.
Na protější straně malé zelené návsi nelze přehlédnout unikát – usedlost č. 12 s polovalbovou střechou zůstala v originální klasicistní podobě ze začátku 19. století. Otec současného majitele dům velmi pietně zrekonstruoval, včetně použití původních materiálů. Svým vzhledem připomíná až tvrz, kterou samozřejmě není.
Na rozdíl od mohutných rozlehlých statků kolem návsi začaly koncem 18. století vznikat na jihozápadním konci vsi v dnešní Šenovské ulici menší chalupnické usedlosti.
Vrátíme se do Kokořínské ulice a dále zabočíme vlevo do ulice Kučerové a vpravo do ulice Na Terase, kde je v č. 12 vykouzlen z bývalé stodoly krásný stejnojmenný penzion.
Z ulice Na Terase zabočíme vlevo do Konětopské ulice, kde nás překvapí dlouhá řada historicky cenných eklektických stodol se slepými segmentovými arkádami (část usedlosti č. 5)
Na konci Konětopské ulice dorazíme na starobylou mělnickou silnici (Ďáblická ulice). Najdeme tu směrem nahoru vpravo pozdně klasicistní domy a patrové eklektické činžovní domy městského typu, a směrem dolů vlevo zadní trakty velkých návesních statků.
Na konci stodoly je opět naše stará známá zastávka autobusu č. 103, odkud se během několika minut dostaneme zpět na Ládví.
V popisu znaku je chyba. V levém je znak řádu a v pravém příslušnost hl.města. Můžete prosím někdo zjistit více o středověké funkčnosti Starých Ďáblic neboli Dawlitz? Mapy atd.?
Článek nás velmi zaujal. Bydlíme v Ďáblicích na sídlišti již 45 let , Ďáblicemi každou chvíli projíždím a o výše uvedených stavbách jsem nic nevěděla. Při nejbližší příležitosti určitě tuto lokalitu navštívíme. Už se těším.
Jarmila
Dobrý den!
Moc krásně zpracované. Dovolil jsem si nasdílet na profil Dáblice.eu.
Moc mne článek i fotografie zaujaly. Žila jsem v Ďáblicích od svého narození (1946) až do srpna 1954, kdy jsme se s rodiči a sestrou odstěhovali do pohraničí. Fotografie školy ve mně vyvolala
nostalgické vzpomínky, chodila jsem tam do 1. a 2. třídy a ráda vzpomínám na svou první učitelku paní Jindru Hlavsovou. Mám schované vysvědčení s jejím podpisem. Jsem moc ráda, že jsem si prostřednictvím Vašich fotografií osvěžila některé vzpomínky. Děkuji.
Chtel bych se zeptat, odkud pochazi nazev „Dablice“? Nejsem vubec z CR, zde jenom studuji, jednou jsem nahodne uvidel tento nazev na mape a to mi velmi zaujalo.
Predem dekuji za odpoved.
Originální názez byli Dawlice podle Jana Dawla z Dawlic ( Dawiltz )
Díky autorům, moc hezké počtení i pokoukání.
Mám radost, že se Vám článek líbil.
Krásně udlané bydlím zde již 50 let.Potěší to naše obec je pěkná…Díky…
Děkuji
Velmi kvalitní zpracování této pozoruhodné lokality, v jejíž blízkosti žiji. Autorům děkuji za skvělý počin.
Děkuji. Takové komentáře vždy potěší a pomohou i při tvorbě dalších článků.
Děkuji všem. Jsem moc rád, že se článek líbil.
Krásné….a tady já žiju už 30 let!
krásně napsané a pro mě, který tam bydlel i velice naučné
Moc pěkný článek.