Tato nouzová kolonie vznikla za první republiky jako jedna z mnoha ( přes 60 kolonií, kde bydlelo cca. 25 000 lidí) na území Velké Prahy, a to přímo na její hranici, jak připomíná i budova bývalého akcízu (výběru potravní daně) naproti restauraci „Za Horou“. Stavby byly provizorního charakteru a vznikaly živelně na ne příliš žádaných pozemcích na severním svahu v údolí Rokytky, bez dopravního spojení, kdy nejbližší tramvajová zastávka byla až U Kříže (dneska Spojovací). Bydleli tady hlavně dělníci s nižšími příjmy, kteří neměli peníze na placení nájemného v činžovních domech. Je třeba ovšem přiznat, že obyvatelé v kolonii Za Horou patřili ve srovnání s ostatními koloniemi k těm poměrově majetnějším, neboť si stavěli svá provizorní obydlí na vlastních parcelách o velikosti 300- 500 m2. Ty odkoupili za cenu kolem 3 000 Kč od okolních majitelů zemědělské půdy, kteří jí stejně na příkrém severním svahu nemohli efektivně obhospodařovat. To, že obyvatelé kolonie bydleli na vlastním, jim umožňovalo se i policejně přihlásit v trvalému k pobytu a mohli si tu klidně ( na rozdíl od jiných kolonií) postavit i zděné domky. Nicméně jim neustále hrozilo, že své příbytky na výzvu města budou muset zbourat, protože nebyly v souladu s regulačním plánem Prahy.
Kolonie se postupně mění z původně chudinského slamu na vilovou čtvrť v přírodním rámci, takže v dnešní době tady můžete vidět zajímavý mix, kdy vedle sebe stojí luxusní sídlo s několika garážemi a hned vedle originální chudinský příbytek. K tomu ještě něco mezi tím…, uvidíte zde díla typu „udělej si sám“, kdy kutilové přetvářejí roztodivnými úpravami a přístavbami původní nouzové domky k obrazu svému.
