Menu

Stanice metra Střížkov

0
Stanice metra Střížkov

V rámci Střížkova se budeme tentokrát, poněkud netradičně věnovat výlučně jedné stanici metra, což má ale bezpochyby svůj důvod. Jedná se totiž o kontroverzně vnímanou dopravní stavbu. Někteří ji pokládají za nejkrásnější pražskou stanici metra, jiní ji vytýkají přílišnou bombastičnost  a vysoké finanční náklady. Pro cestující byla otevřena v květnu 2008. Stanice svým tvarem připomíná obrovskou kostru velryby či kapku vody a oživuje okolní sídliště dlouhých panelových bloků.

Autorem stavby je architekt Patrik Kotas, který není v projektování dopravních staveb žádným nováčkem. Předtím už stačil navrhnout stanice  metra Lužiny a Rajská zahrada, které se rovněž svým pojetím vymykají všem ostatním a v době svého otevření byly pokládány za nejhezčí stanice pražského metra. Architekt Kotas uplatnil své oblíbené konstrukce i u stanic tramvajové tratě Hlubočepy – Barrandov, kde by se na krásných technicistně řešených stanicích klidně mohly konat i technopárty. Mimo Prahu se Kotas proslavil realizacemi terminálu MHD Fügnerova v Liberci a terminálu hromadné dopravy v Hradci Králové. Samozřejmě i u stanice Střížkov se autor nijak netají ocelovou konstrukcí se skleněnou výplní, která je zavěšená na dvou masivních obloucích (o rozpětí 150 metrů a o průměru 1,5 metru) v ose stanice.

Velrybí kosti vyrůstají přímo ze zeleného atria pod úrovní terénu. Stanici metra Střížkov udělila v roce 2009 Evropská asociace ocelových konstrukcí jedno z devatenácti mezinárodních ocenění za vzhled.

Pomocí systému třech mostů umístěných ve dvou úrovních mohou cestující přecházet z jednoho nástupiště na druhé, vcházet do podchodu a na uliční úroveň. Celá stanice je bezbariérová, jednotlivé lávky a nástupiště jsou propojeny výtahy. Ve stanici jsou i takové vychytávky jako pnoucí se chmel po ocelových drátech.

Z můstků můžeme zeshora pozorovat projíždějící vlaky  – na pozorování měla být ještě lepší architektem zamýšlená restaurace v čele stanice. Dnes je zde ale herna, která možnost krásného výhledu nevyužívá a zakryla ho. Možná, aby nerušil při hraní.

V prostorách stanice se nezapomnělo ani na obchodní prostory, ať už zabudované přímo do užších konců “těla velryby” nebo pojatých jako samostatný kiosek rovněž v technicistním provedení na druhé straně Vysočanské ulice.

 

Share Button
Print Friendly, PDF & Email

Zanechte svůj komentář

Jméno
Jméno*
E-mail
E-mail *
Web
Web