V rámci Střížkova se budeme tentokrát, poněkud netradičně věnovat výlučně jedné stanici metra, což má ale bezpochyby svůj důvod. Jedná se totiž o kontroverzně vnímanou dopravní stavbu. Někteří ji pokládají za nejkrásnější pražskou stanici metra, jiní ji vytýkají přílišnou bombastičnost a vysoké finanční náklady. Pro cestující byla otevřena v květnu 2008. Stanice svým tvarem připomíná obrovskou kostru velryby či kapku vody a oživuje okolní sídliště dlouhých panelových bloků.
Autorem stavby je architekt Patrik Kotas, který není v projektování dopravních staveb žádným nováčkem. Předtím už stačil navrhnout stanice metra Lužiny a Rajská zahrada, které se rovněž svým pojetím vymykají všem ostatním a v době svého otevření byly pokládány za nejhezčí stanice pražského metra. Architekt Kotas uplatnil své oblíbené konstrukce i u stanic tramvajové tratě Hlubočepy – Barrandov, kde by se na krásných technicistně řešených stanicích klidně mohly konat i technopárty. Mimo Prahu se Kotas proslavil realizacemi terminálu MHD Fügnerova v Liberci a terminálu hromadné dopravy v Hradci Králové. Samozřejmě i u stanice Střížkov se autor nijak netají ocelovou konstrukcí se skleněnou výplní, která je zavěšená na dvou masivních obloucích (o rozpětí 150 metrů a o průměru 1,5 metru) v ose stanice.
Velrybí kosti vyrůstají přímo ze zeleného atria pod úrovní terénu. Stanici metra Střížkov udělila v roce 2009 Evropská asociace ocelových konstrukcí jedno z devatenácti mezinárodních ocenění za vzhled.
Pomocí systému třech mostů umístěných ve dvou úrovních mohou cestující přecházet z jednoho nástupiště na druhé, vcházet do podchodu a na uliční úroveň. Celá stanice je bezbariérová, jednotlivé lávky a nástupiště jsou propojeny výtahy. Ve stanici jsou i takové vychytávky jako pnoucí se chmel po ocelových drátech.
Z můstků můžeme zeshora pozorovat projíždějící vlaky – na pozorování měla být ještě lepší architektem zamýšlená restaurace v čele stanice. Dnes je zde ale herna, která možnost krásného výhledu nevyužívá a zakryla ho. Možná, aby nerušil při hraní.
V prostorách stanice se nezapomnělo ani na obchodní prostory, ať už zabudované přímo do užších konců „těla velryby“ nebo pojatých jako samostatný kiosek rovněž v technicistním provedení na druhé straně Vysočanské ulice.
Pan architekt Střížkov sprostě obkreslil dle portugalského architekta Calatravy:
https://www.google.com/search?q=Calatrava+railway+station&tbm=isch&source=iu&ictx=1&fir=Vz0Q6Y5NImfq_M%253A%252CZ_kIZc2U3BJ_GM%252C_&usg=__xzNvq9BWjpYMvelQGzTdwT2_dO4%3D&sa=X&ved=0ahUKEwjM1ePogtHbAhVBJFAKHboWAnwQ9QEINzAB#imgdii=8vlGjdzTYbEIFM:&imgrc=JyiIUTXFOy2gkM:
Fuj, to je hnusný..