Když vyjíždíme z Prahy po magistrále směrem na Ústí, tak nás kousek nad Bulovkou překvapí koně pasoucí se přímo pod dálnicí u malé vesničky schoulené v ďolíku pod vysokými paneláky. To je málo známý starý Střížkov, což je ves dosti starobylá, neboť se objevuje v dokumentech už v roce 1227 a to jako dvůr. Původně se nazýval „Střiežkov“ ve smyslu Střížkův dvůr od osobního jména „Střiezek“ , což je zdrobnělina jména Střezimír nebo Střezivoj. Střížkov byl vždycky malou vsí, což dokazuje i fakt, že když byl v roce 1922 připojen k Praze a stal se společně s Libní její VIII. čtvrtí, měl pouhých 365 obyvatel a 35 domů. Ale ani připojení k Praze na dlouhou dobu nezměnilo charakter této zemědělské vesnice, kdy v okolí byly zelinářské zahrady a řepná úrodná pole, která se táhla až k Ďáblicím.
V roce 1960 byl Střížkov rozdělený zhruba půl na půl mezi Prahu 8 a 9 s tím, že starý Střížkov zůstal na osmičce. V šedesátých a sedmdesátých letech začala vyrůstat na území Střížkova rozsáhlá sídliště. Na tom ale chudák Střížkov, co se věhlasu týče, moc nevydělal. Většina Pražanů totiž stále netušila, že nějaká pražská čtvrť s takovým jménem vůbec existuje. Střížkovskému sídlišti na Praze 8 se totiž začalo říkat „Sídliště Ďáblice“ (i když vlastní Ďáblice jsou o dost dál) a střížkovskému sídlišti na Praze 9 se říkalo „Sídliště Prosek“ (i když ho je jen půlka na Proseku a druhá půlka je na Střížkově). Takže spousta lidí, co bydlelo na Střížkově, o sobě říkalo, že bydlí někde jinde. Ale v hodině nejtěžší zachránilo situaci pro Střížkov metro, a to nejen dopravně, ale i tím, že nová stanice získala název Střížkov. Tím tato úplně neznámá a opomíjená čtvrť, kam noha Pražana dosud nikdy nevstoupila, vešla konečně ve všeobecnou známost. I lidé co celý život tvrdili, že bydlí na Proseku, si najednou vzpomněli, že jsou ze Střížkova. Bitva však není ještě úplně dobojována, existují ještě takové protimluvy, jak mi nedávno řekla jedna známá: „Jedu na polikliniku Prosek na Střížkově“.
Památný Střížkovský dvůr, v historické listině zmiňovaný jako svatojánský poplužní dvůr, náležel do majetku svatojiřského kláštera na Pražském hradě. Barokní dvůr pochází z poloviny 18. století a byl rozšīřen o sto let později. Zdivo je v dolní části zpevněno širokými opěráky. Ke dvoru patřily louky a pole a samotný dvůr byl obklopen ohradní zdí. V 80. letech byla většina hospodářské části zbourána a zůstal jen malý památkově chráněný objekt v Děčínské č. 2/1, který se ve svém panelovém okolí vyjímá opravdu zvláštně.
K sousednímu Moravcovu statku č. 7/15 s obytným domem ve stylu maloměstského novorenesančního činžáčku přiléhá rovněž novorenesační budova bývalého vyhlášeného Moravcova hostince č. 5/30. Prosvítající název na omítce „Hostinec Na rybníčku“ byl zaveden až pod značkou RaJ (socialistický podnik Restaurace a jídelny). Jeho zvláštností je dodnes zachovalý rybník v bývalé restaurační zahradě, takže ten název socialistického pohostinství – Na rybníčku, nebyl zas až tak od věci.
Nepamatujete si, prosím, někdo, kdy byla ve Střížkovské 32/27 zrušena národní škola a kdo tu působil v mezidobí, kdy tu v roce 1995 bylo otevřeno Gymázium Thomase Manna? Děkujeme Vám . S. a J. Bartošovi
Bylo tam učiliště obchodu
Nevíte někdo, co bylo v budově dnešního Gymnázia Thomase Manna (sídlí zde od r. 1995) v mezidobí – po vystěhování národní školy z této budovy?
Bydlim kratce ve střižkovske a když jsem ji prochazela zaujal mne nadherny onen rybnicek je okouzlujici o kousek dal smer dolu k Bulovce jsou chatky . Jen co ted stavi rezidenci plaza Střižkov na hore naproti panelakum kde podle fotek byval statek s krasnyma budovama tak uz to bude staronomoderna a stary Střižkov uz bude jen v historickych strankach a pro nekoho i vzpominky jak se vse meni
Oh! This article has suggested to me many new ideas. I will embark on doing it. Hope you can continue to contribute your talents in this area. Thank you.
Tu „továrničku“ a její obytnou budovu (čp.82/50) projektoval v letech 1931 – 32 architekt František Marek, autor Šretrovy restaurace a Vinohradské sokolovny v Riegrových sadech a spoluautor dostavby Legiobanky po Gočárovi – resp.Divadla Archa. Nevěděl byste někdo, co se v té továrně vyrábělo?
Za mých dětských let (70. léta) se jednalo o tzv. Pytlárnu, vyráběly se tam pytle. Co tam bylo ale za 1. republiky přesně nevím, mám ale dojem, že můj táta říkal, že se tam vyrábělo mýdlo. Také jsem chodil na Střížkovskou školu, kde byla základní škola 1.-5. třída.
Byla to továrna na výrobu mýdle rodiny Kadlecových a po znátodnění opravna a třídírna jurových pytlů.
NIC SE TAM NEVYRABELO JEN SE TRIDILY YUTOVE PYTLE OD PRAZENE KAVY PAK SE I OPRAVOVALI A CISTILI POTPM SE USKLADNOVALY A ODVAZELY ZASE KDE YLY POTRENEPRACOVAL JSEM TAM KRATCE.
Byla to továrna na výrobu mýdle rodiny Kadlecových a po znátodnění opravna a třídírna jurových pytlů.
Druhý statek v horní části Střížkovské ulice vlastnila rodina Svobodova. J.T.
Parádní článek, v rámci geocachingu jsem navštívil téměř všechny zmíněné pamětihodnosti a je opravdu zajímavé najít tyto stavby mezi „moderní“ zástavbou.
Chtěl jsem se Vás zeptat, zda nevíte něco o asi bývalém sportovišti na adrese Trojmezní 2340/2a, Libeň, Praha 9 (fakticky je to na Novém Střížkově). Nedávno jsem tam náhodou zavítal a zaujala mě opuštěnost toho místa na konci vilové ulice (když nepočítám nějakou partu načerno usídlenou v bývalé budově šaten/restaurace). Dle vzhledu to vypadá asi na bývalé fotbalové hřiště nebo jiné sportoviště, ale ať prohledávám internet jak chci, nenalezl jsem byť jen jedinou zmínku.
Díky za případnou odpověď:)
Jsem rád, že se vám článek líbil. Co se bývalého sportoviště týče, nemám bohužel žádné informace 🙁
Škoda:) A nemáte náhodou nápad, koho se zeptat? Přemýšlel jsem o tom, napsat na městský úřad, ale myslím, že nikdo tam nebude vědět asi nic…
Možná Úřad MČ Praha 9
Je to byvale skvarove hriste, uz asi 10 let vlastnene developerem, bude se tam nekdy
stavet- vcetne přilehlých pozemku po zahradkarske kolonii. Bohuzel….
Jde o byvale hriste TJ Strizkov, ktere bylo po slouceni klubu s TJ Kompresory v 90. letech prodano developerovi. Ten planuje tam postavit 3 6-patrove domy….. Vzniklo proti tomu i par petic. Vypada to, ze mu dosly penize, uz se to pokousel parkrat prodat, ale za 60 mil. to nikdo nechtel. CO bude dal, nikdo nevi.
Dobrý den, potvrzuji zde co bylo řečeno o hřišti TJ Střížkov. Já pocházím z vzdálenější Krocínky a mezi roky 75 – 84 jsem hrál za TJ Střížkov zde na tomto hřišti. Mám jen krásné vzpomínky. I tu škváru mám ještě pod kůží. Doporučuji se zeptat pana Karla Kapra z mužstva Bohemians Praha – přejmenoval tak bývalý TJ Střížkov a dnes sídlí na Kompresorech (nedaleko Polikliniky Střížkov).
Je to zaniklé fotbalové hřiště TJ Střížkov
Jsem také dávným Střížkovákem. Váš článek mně evokoval vzpomínky na dětství. V šedesátých létech minulého století jsem na 1. stupeň Základní devítileté školy chodil do té školičky na Starém Střížkově ve Střížkovské ulici. Od 6. třídy ZDŠ jsme chodili na starý Prosek, posledním rokem v povinné 9. třídě ZDŠ jsme už byli v tehdy zcela nové škole v Litoměřické ulici.
Moc hezky napsáno. Od šesti do patnácti jsem říkala, že bydlím v Kobylisích na Sídlišti Ďáblice. Pak mi dali občanku a bylo tam napsáno Střížkov 🙂
Mám radost, že se Vám článek líbil. Tak to jste byla velmi znalá, většina lidí by řekla, že bydlí jen na sídlišti Ďáblice 🙂
Dobry den Pane Rysko, rad bych se Vas zeptal, jestli byste nenasel neco vice o druhem velkostatku na Strizkove, tzv. novogoticky zamecek…. Obracim se s prosbou, nebot historicke pamatky postupne mizi a i tento ma byt predmetem demolice a nasledne novovystavby developera. Nevite, zda tento statek je pamatkove chraneny, asi ne, lepe receno, jestli ho lze prohlasit za pamatkove chraneny?
Dekuji za poskytnutou informaci, pripadne i spolupraci !
Petr Coufal
Dobrý den, pane Coufale, bohužel se mi zatím žádné informace k druhému velkostatku nepodařilo dohledat 🙁
Dobrý den,
druhý statek „zámeček“ pamatuji z let 70-tých, byla jsem v hlavní budově dva roky zaměstnaná v“ Institutu pro výchovu vedoucícj pracovníků Min.průmyslu“.Pamatuji ještě vnitřní dvůr, který byl celý chráněný zdí(kousek je na fotografii).Z vnitřní strany byl ke zdi přilepen stařičký domeček obývaný početnou cikánskou rodinkou.O rozptýlení bylo postaráno!Povídalo se, že mohutná vjezdová brána je hodně stará, prý památkově chráněná.Nerada jsem postupem let sledovala, jak zdi ubývá, dochází k devastaci vnitřního parku s fontánou, zmizey sochy, bazén.Nyní jsem viděla, že dochází I k demolici samotné hlavní budovy. Věčná škoda, stará Střížkovská ul. se svými domečky, krámek, kam jsme chodili nakupovat, stará“pytlárna“, kam jsme chodili na obědy….Mělo to neopakovatelné kouzlo. Muselo zde být dřív velmi hezky, restaurace u rybníčku byla pod kaštany a bylo to známé výletní místo na neděle, kdy se zde prý tancovalo.Kaplička nebyla tehdy ještě opravená, škola byla vždycky v dobrém stavu. Je mi líto, že tohle všechno bere zasvé.Bývalo to kouzelné, zvláštní místo zcela vesnického rázu schované mezi paneláky. Ještě že tehdy došlo alespoň k rekonstrukci prvního dvora – ten býval také na spadnutí. Nyní jsou zde velmi hezky opravené budovy.(Na obrázku). Věra
Taky moc děkuji za hezký článek.
Chystáte se také napsat něco o Krocínce (docela zajímavá vilová čtvrť mezi Vysočany a Prosekem ), příp. o Starém Proseku?
Ano, do konce roku se chystám napsat článek o Starém Proseku
Díky moc:-) Budu se těšit!
Všechny články jsou moc zajímavé!
Děkuji. To potěší:)
Díky za pěkný článek. Ke Střížkovu mám osobní vztah z doby útlého dětství na počátku 80.let, kdy jsme tam s mamkou jezdili za dědou. Bydlel v domě s pečovatelskou službou ve Dvoudílné ulici, což byl takový nízký panelák. Hodně jsme ale chodili právě na starý Střížkov a pamatuju si, že jsme jednou byli i na nějakém dvoře, kde mi nějaký pán ukazoval koně a kousek mě na něm i povozil. Jestli to byl ten známý statek už si samozřejmě nepamatuji. Byly mi tak 4 roky a vzpomenu si na to vždycky, když jedu po té dálnici a pasoucí se koníky vidím 🙂
. BYDLEL JSEM TAKE NA PROSEKU VE STRZKOVSKE ULICI NAPROTI ME STARE SKOLICKY DO KTERE JSEM CHODIL OD PRVE DO PATE TRIDY..KRASNE ODOBI. MEL JSEM PRIMO NA STRIZKOVE SPOLUZAKY JIRKU HASKA ,JARDU CERNEHO.NEVIMOVI MIRKA A BOHOUSE POTOM KOCOURKOVY KTERI BYDLELI VEDLE PYTLARNY A NA RYNICKU JSEM YL KAZDOU ZIMU RUSLIT JAKO MALY A K DEDKOVI DO KRAMKU JSEM CHODIL NAKUPOVAT AZ DO SVYCH 20 LET NEZ TO ZAVRELI A ON SEL PRACOVAT NAHORU NA PROSEK DO LAHVI ..KAPLICKA JASNY NADHERA STAL JSEM JAKO PIONYR U POMNICKU PADLYCH
Děkuji za neobyčejně zajímavé informace a krásné fotky.
Jsem moc rád, že se Vám článek líbil. Děkuji.
Vyrůstal jsem zde v 1968 jsme se přestěhovali z Vršovic na Prosek resp.Střížkov chodil jsem do první třídy a moje máma mně ve Vršovicích nechtěla samotného nikam pouštět a tady jsem mněl ůplnou svobodu mám to tu vše prolezlé na rybníku jsme chytali ryby do té školy jsem chodil u té kapličky jsem se scházel s mou první láskou Věrou Fialovou Bydleli hned vedle a její tata tam mněl hasičskou zbrojnici byl tam také malej kramek kde se ještě dávalo i na dluh zde jsem prožil krásné dětství jak na vesnici a jak koukám moc se to tam ani nezměnilo
Nepamatujete prosím někdo rodinu Malých ze Střížkova. Měli statek u kostela čp 5 a7?