V době vrcholně předvánoční se tematicky zaměříme na architekturu jednoho z prvních poválečných obchodních domů. Není sice velký svou rozlohou, ani nikterak legendární svou kontroverzí jako pozdější nákupní molochy typu Kotva či Máj, ale o své věrné zákazníky nikdy neměl nouzi. Jedná se o budovu, kde se nabízela móda, luxusní ošacení pro dámy a pány, později i včetně speciálních kolekcí bot. Přesunout se za ním musíme přímo do samého srdce města – na Václavské náměstí. I dnes můžeme v Domě módy objevit několik pater napěchovaných, luxusními oděvy, svatebním salonem, ale třeba i příjemnou kavárnou.
Obchodní účel měl ale i dům předešlý na jehož parcele stojí současná stavba. Kdysi se tu nacházel dům zvaný U Kominíků, nebo také U Nigrinů. Na konci devatenáctého století byste v jeho prostorách mohli navštívit i kavárnu. Neboť jsme na lukrativní adrese, v kavárně byste mohli najít i známé hosty z řad hereček, zpěvaček a dalších ctěných osobností. Na počátku století dvacátého ovšem již značně přestavovaný objekt nevyhovovat a tak byl zbořen. Na jeho místě vznikl reprezentativní činžovní dům v secesním stylu. Ten byl postaven mezi lety 1913 – 1914. Jak je obvyklé na tak exponovaném místě, parter byl vyčleněn pro obchodní funkci. Horní patro si opět nárokoval kavárenský podnik, který zde vydržel až do konce dvacátých let a poté se přestěhoval do ulice Na Příkopech. I sem docházeli slavní a významní hosté v čele s prezidentem Masarykem.
Přízemí budovy si časem pronajala firma Prokop a Čáp, která se zabývala prodejen látek, sukna a podšívkoviny. Jednalo se o značně rozsáhlý podnik s vynikajícím renomé a tak již za časů první republiky byly zákaznice zvyklé za módou chodit na tuto adresu. Radost ze skvělých obchodů ale brzy zakalila válka, nedostatek kvalitního zboží a další starosti s tím spojené. Aby toho nebylo málo, budovu po válce postihla největší katastrofa. Byla vybombardována v rámci německého náletu ve dnech Pražského povstání. Respektive z původní pozdně secesní budovy zbylo jen torzo. Zachován byl vstup a část objektu směrem do Václavského náměstí, ale skoro celá fasáda do Krakovské ulic byla stržena. Interiér se proměnil v hromadu suti.
Byla svolána památková komise, která se radila, co s domem dál…Navrhováno bylo i řešení jej opravit, či spíše téměř vystavět znovu v původních formách. Ale nakonec bylo rozhodnuto o jeho demolici. Nastal nelehký úkol. Vybrat architekta a projekt, který by uliční osu Václavského náměstí důstojně a s ohledem na okolí citlivě doplnil. Volba nakonec padla trochu překvapivě na progresivního architekta, který tvořil nejen již za první republiky, ale dokonce pro velkého soukromého klienta (řeklo by se člena vysoké buržoazní společnosti). Stavu totiž navrhl architekt Josef Hrubý, autor hlavního obchodního domu sítě Brouk a Babka na Poříčí – autor Bílé Labutě.
Autor: Kateřina Racková
Stavba Domu módy spadá do let 1954 – 1956. Vzhledem k okolnostem bylo nasnadě, že si architekt Hrubý s projektem obchodního domu velmi dobře poradil. Literatura se většinou odkazuje k neofunkcionalistickému rázu domu, který vycházel z architektonického proudu první republiky. Stejně tak zde ještě pár let po válce rezonuje pojetí střízlivé moderny a citlivé vyvážení hmoty stavby. Víceméně harmonicky celek je umocněn jen jednou věcí poplatnou své době a to sochařským vlysem při vstupu od sochaře L. Bartůňka. Toto dílo už totiž prozrazuje nadcházející intence socialistického realismu v umění. Neofunkcionalistické tendence zde lze spatřit na několika místech. Zejména se jedná o minimální vstupní prostory, ale také o úpravu prostor schodiště vedoucí do Krakovské ulice. Tady je stále vidět práce s minimem prostoru příznačná právě pro architekturu funkcionalismu.
Dům módy byl za velké slávy a účasti davů otevřen 8. července v roce 1956. Navrátil se sem obchod s látkami, metráží, ale také oblečení vlněné. Vedle toho se zde dali sehnat luxusní oděvy, pro dámy šaty, kostýmky, slavnostní oděvy, plesové róby a všemožné doplňky, pro pány především dobře padnoucí obleky, košile a kravaty. Postupně sem přibyly speciální edice bot, které se nechávaly šít v bývalém Baťově výrobním závodu ve Zlíně a také česká bižuterie, především z Jablonce. Nové kolekce byly velmi rychle rozebrané především movitější klientelou, hlavně manželkami dobových politiků a vlivných komunistů. Dům módy tak nahradil prvorepublikové salony. Pořádaly se zde i honosné bankety spojené s přehlídkou nových kolekcí, jen pro zvané.
Ještě jedno unikum si tato stavba nese. Dům módy byl prvním československým poválečným obchodním domem a tato prvenství mu poměrně dlouho přinášelo exkluzivní pozici. Utrpěl až při otevření dalších obchodních domů v Praze v sedmdesátých letech. První byla Kotva a téměř ihned po ní následoval Máj. To byla jistá konkurence a tak přišel i odliv zákazníků. Ale i nadále platilo, že se jedná o obchodní dům, kde zákazníci a zákaznice dostanou především kvalitu.
Tradice módy je zde patrná i dnes. Ve všech patrech naleznete módní oblečení a doplňky, i nyní se tu občas konají přehlídky, k nimž je využívána i střecha s úžasnou vyhlídkou. Tam pózují v nových trendech především fotomodelky do magazínů a časopisů…Kromě toho ale Dům módy cílí i na mladé tváře, na blogery a trendsettery. Pořádají se zde prodejní akce a markety mladých návrhářů a designérů. Nebojte se tedy tento již poměrně dlouho stojící obchodní dům navštívit také, možná budete příjemně překvapeni nejen architektonickou stránkou, ale i sortimentem.
Nutno říci, na dobu padesátých let je Dům módy velmi kvalitní a stylově čistá realizace, která upozadila styl socialistické architektury. Ten zde koneckonců mohl být také, jak je vidno z nedalekých realizací v dalších prolukách na Václavském náměstí. O těch ale zase někdy příště. Rada na závěr zní: Pokud se budete chtít do Domu módy podívat, možná počkejte spíše po svátcích. Jistě tam bude klidněji…
Pokud byste se s námi chtěli podělit o Vaše dobové fotografie Domu módy, budeme velmi rádi a doplníme je i do článku. Můžete je poslat na katerina.rackova@prahaneznama.cz. Nezapomeňte k nim přidat alespoň krátký popisek.
Nebyly by pro doplnění foto domů, které zde byly před současným?