Pověst říká, že první kostelík na tomto místě nechal postavit v roce 971 kníže Boleslav II., zvaný Pobožný. Ten zabloudil v lese v lokalitě, kde byli za dívčí války pobiti a následně pohřbeni muži z družiny Ctirada. Tam se před ním náhle objevil divoký medvěd střežící hroby, ale zjevení svatého Matěje knížete včas zachránilo. Podle jiné pověsti vylezl z křoví značně statný muž, který medvěda zastřelil a pak se představil, že je Matěj. A ještě jiná pověst říká, že to nebylo divoké zvíře, nýbrž ochočený medvěd chalupáře Matěje, což kníže zjistil až v momentě, kdy si s ním medvěd začal hrát a lízat ho na tváři. Každopádně z vděčnosti za svou záchranu slíbil kníže na tomto místě nechat postavit kostel zasvěcený svatému Matěji, což také učinil. První spolehlivý historický údaj o kostele ale všem třem pověstem nepřeje a pochází až z roku 1404. Kostel postupně přestával stačit požadované kapacitě a proto byl v roce 1770 zbořen a nahrazen dnešním barokním. V průběhu doby byl kostel mnohokrát vyloupen, naposledy v 90. letech 20. století. Do věže kostela uhodil v březnové noci 1840 blesk, který ji těžce poškodil a při následném požáru byly ve věži roztaveny železné zvony.
V kostele je tradice známých památkových betlémů, kdy jsou jednotlivé postavičky oblečeny do krojů z různých koutů českých zemí. Každý rok se pečou čerstvé figurky a nejhezčí z nich se konzervují a uchovávají. Sv. Matěj se také proslavil pořádáním Matějských poutí, které postupně ztrácely náboženský a získávaly zábavní charakter. Dneska už by se proto návštěvníci ani atrakce Matějské ke kostelu nevešli a proto se přestěhovali raději na Výstaviště.
Po náročné procházce bychom se asi rádi občerstvili, ale krásná zahradní restaurace U Matěje je v současnosti bohužel zavřená a pustá….
….proto se vydáme se naproti přes hlavní ulici do restaurace „Na staré faře“, která je spojena s počátky hanspaulské kapely Bluesberry. V případě hezkého počasí by bylo škoda si nedat oběd nebo večeři ve stinné zahradní restauraci s fontánkou, k dispozici je i salónek. Restaurace evokuje atmosféru lokality, kde se dříve nacházelo mnoho historických usedlostí.
V Praze nežiji od studentských let, ale podívat se k Matějovi, na betlém, “ očichat “ jezulátko z perníku, to byl rituál. Musím zajet. Mirka
Moc děkuji . Jsem narozená. V roce 1943 a tato místa jsou mé dětství a mládí. Moji rodiče měli v r1939 v kostelíku u Matěje svatbu . Procházky na Babu, Hanspaulku, Julisku- bývalá cihelna , dále nádherná Stromovka , nezapomenutelné Matějské pouti, jejichž stánky s se táhly od Dejvické ulice až k Matěji a vůbec celých krásných Dejvic ,jsou mému srdci velmi drahé.V bývalé kolonce bydleli moji prarodiče a my přímo v ulici Jugoslávských partyzánů dříve Titova. Na Lotysaku jsme jako děti užili plno dětských her . Děkuji
S pozdravem Alena
Dekuji za „prochazku“ mistama meho mladi. Kostel Sv. Mateje pro me hodne znamena, rodice tam meli svatbu, ja jsem tam byla pokrtena a ted jsou tam rodice pochovani.
Jsem vdecna pratelum z Prahy, kteri me na tuto moznost se podivat do minula upozornili.
Fotografie jsou moc pekne.
S pozdravem Hilda Stadnik, NY
Jsem rád, že se Vám článek líbil.