Holešovice jsou téměř celé na území městského obvodu Praha 7. Jen velmi nepatrná část jejich území u Čechova mostu se nachází na území Prahy 1. Jedná se vlastně jen o kapli sv. Máří Magdalény a areál Občanské plovárny. U těchto budov se z tohoto důvodu často stává, že se v jejich adrese uvádí chybně Malá Strana. Naopak do Holešovic nepatří „holešovické“ výstaviště, i když se tak často nazývá.
První zmínka o Holešovicích je z roku 1228. Kdysi bývaly jejich součástí i Holešovičky, ty už ale byly v 16. století začleněny do libeňského panství a proto se dnes nalézají na katastru Libně. Při vzniku obecního zřízení v roce 1850 byly Holešovice sloučeny se sousedními Bubny a vytvořily jednu společnou politickou obec a názvem Holešovice-Bubny. Dnes bychom původní jádra obou vsí hledali marně. Původní zástavba obou byla zlikvidována. Poslední zbytky Buben stávaly ještě v 50. letech v místech dnešní křižovatky nábřeží Kpt. Jaroše a magistrály. Dnes z nich nezbyla ani cihla, a tak už je připomíná jen název železniční stanice Praha-Bubny. Staré Holešovice dopadly dost podobně. Stávaly v prostoru dnešního nádraží Praha-Holešovice a jejich památku připomíná je pár domů u Plynární ulice. Zbourány byly v 70. letech a přitom z velké části vlastně zbytečně – na většině plochy se dnes nachází nic neříkající prázdný periferní prostor. Přinejmenším větší část ulice Na Zátorách mohla být zachována.
Zlomový okamžik pro Holešovice-Bubny nastal v roce 1884, kdy jako první obec mimo historická pražská města (I. – Staré Město, II – Nové Město, III.- Malá Strana, IV. – Hradčany, V – Josefov, VI. – Vyšehrad) byly připojeny ke královskému hlavnímu městu Praze jako jeho VII. čtvrť. Do vzniku Velké Prahy byla takto připojena pouze už jen Libeň v roce 1901 jako VIII. čtvrť. Toto prvenství sebou přineslo paradoxně po vzniku Velké Prahy v roce 1922 pro Holešovice-Bubny jen smůlu. Jako jediná mimopražská obec nezískaly svoji vlastní samosprávu a (na rozdíl od Libně) jako VII. čtvrť zůstaly pod společným volebním a správním obvodem historických pražských měst, který zahrnoval I. – VII: čtvrť. Bylo to k Holešovicím-Bubnům krutě nespravedlivé a není jasné proč k tomu došlo. Svoji samosprávu tak Holešovice-Bubny paradoxně získávají až v neblahém roce 1949, který naopak jiné historické územní celky v Praze narušuje. Tehdy se Holešovice-Bubny stávají součástí 7. městského obvodu. Naopak ztrácejí v roce 1960, kdy při je při nové správní reformě jejich název zjednodušen (podobně jako u Královských Vinohrad) a změněn na pouhé Holešovice. Hezké však je, že jsou jednou z mála čtvrtí v Praze, u kterých se číslo obvodu nezměnilo. Pod Holešovice patří i Letenská pláň, tudíž i místní část Letná, která není samostatnou čtvrtí.
Dnes jsou Holešovice (včetně Letné) vyhledávanou rezidenční čtvrtí, nacházející se blízko centra. Kvalitní bydlení umocňují velké zelené plochy Letenských sadů i blízké Stromovky, ležící už na katastru Bubenče. Pro vlastní Holešovice na východ od železniční tratě v zákrutu Vltavy je typická zajímavá industriální architektura, v mnoha případech zdařile rekonstruovaná.
V Holešovicích na rozloze 4,69 km² žije 35.000 obyvatel.
- 1228 – první písemná zmínka
- 16. st. – odloučeny Holešovičky
- 1850 – společně s Bubny vytvářejí obec Holešovice-Bubny
- 1884 – připojeny ke královskému hlavnímu městu Praze jako VII. městská čtvrť
- 1960 – název zkrácen na Holešovice
Ano, Staré Holešovice mohly dopadnout jako Bubny a nezbýt z nich ani cihla. Zbourány byly skoro celé v 70. letech, zda z velké části vlastně zbytečně, protože na většině plochy se dnes nachází nic neříkající prázdný periferní prostor, je však sporné. V době výstavby blízkých mostů přes Vltavu, železniční stanice a stanice metra Nádraží Holešovice se zde totiž nalézala panelárna a zařízení stavenišť. I zachování „přinejmenším větší části ulice Na Zátorách“ bylo proto skoro nemožné.
Opraveno! Děkujeme za upozornění.
Dobrý den – prima, díky. Jen pozor na hrubky a překlepy:
byly Holešovice sloučeny se sousedními Bubny a vytvořili jednu společnou politickou obec a názvem