Zahradní město bylo v období první republiky všeobecně známým pojmem pro čtvrti rodinných domků se zahrádkami. Vycházelo z anglické koncepce kotážových (řadových) domků. První realizací tohoto typu zástavby v Praze se stala vilová čtvrť na hradčanských baštách ještě před první světovou válkou. Opravdu nevídaný rozvoj pak nastal po vzniku samostatného Československa, kdy následovaly Ořechovka, Hanspaulka, Spořilov i mnohé další. Celou řadu pak ke konci třicátých letech uzavřelo Zahradní Město s velkým „Z“, které si tento typ zástavby dalo dokonce přímo do názvu.
Jak dobový regulační plán napovídá, byla koncepce tehdy nového vilkového satelitního města pojata přinejmenším stejně velkolepě jako předtím u Spořilova. Obě satelitní města byla postavena v polích daleko od souvislé zástavby Prahy na kastastru Záběhlic v tehdejší Praze XIII. To byly končiny pro obyvatele Prahy značně vzdálené, kde jak sám název Záběhlice napovídal, dávaly lišky dobrou noc. Samotné Záběhlice byly malou, opravdu venkovskou vsí v údolí potoka Botiče se zahradními výletními hostinci. Takže tu bylo v polích hodně místa pro vznik ucelené městské čvrtě s parky, náměstími a sportovními zařízeními. Zahradní Město podobně jako Spořilov, nebylo určeno pro vyloženě bohaté vrstvy, ale pro střední úředníky, na rozdíl od dřivějších vilových čtvrtí typu Ořechovka a Hanspaulka.
To, co dnes můžeme vidět, je bohužel jen zlomek původně zamýšleného velkolepého komplexu, který začal být realizován v roce 1935. Krásný ambiciózní projekt totiž přerušila druhá světová válka a vilkové Zahradní Město potom už nebylo nikdy dokončeno. Po válce se podél zeleného bulváru Malinové postavily třípatrové dvouletkové bytovky, které se svými sedlovými střechami až tak moc dosavadní charakter čtvrti nenarušily. Jak jediný prvorepublikový dům z těchto míst ukazuje, měly tady původně stát dvoupatrové činžáky, dole s restauracemi a obchody.
Horší to pak bylo v šedesátých a sedmdesátých letech, kdy byla po obou stranách vilové čtvrti postavena dvě paneláková sídliště – Zahradní Město-východ a -západ. Centrem východního sídliště byl obchodní dům Cíl s kruhovou diskotékou a ještě větší kruhovou restaurací Vesna. V těchto místech se natáčely i některé scény filmu „Vrať se do hrobu“.
V západní části sídliště je výškovou dominantou dům Arnika (na obrázku dole uprostřed) a nejzajímavější historii má věžák č. 30/2929 v Jabloňové ulici (na obrázku dole vlevo), který byl původně budovou Československé televize a v roce 1968 po invazi vojsk odsud probíhalo ilegální vysílání.
Na plánku vidíme parkové plochy – na severu je to náměstí Mezi Zahrádkami, což byl centrální prostor nové čvrti, kde byla už za rok !! po zahájení výstavby zřízena konečná prodloužené tramvajové tratě, která zajišťovala spojení do centra města. Magistrát se tenkrát skutečně staral o urbanistický rozvoj města a tramvajové tratě kolikrát vedly poli do míst, kde zástavba teprve vznikala, aby se podnítila další regulovaná (!) výstavba Prahy. Uprostřed mapky je to potom promenádní bulvár Malinová se širokým zeleným pruhem, který měl podle původního záměru pokračovat až ke Švehlově ulici. Hodně menších parčíků a bulvárků je i mezi vilkami. Když začala druhá světová válka, podařilo se dokončit jen část vilek na severním svahu a v okolí parku Malinová-Chrpová. (na mapce označeno červenou čarou).
Aby si Zahradní Město svůj název s velkým „Z“ narozdíl od mnoha dalších zahradních měst s malým „z“ opravdu zasloužilo, tak pojmenovalo všechny své ulice po květinách jako Chrpová, Podléšková, Pivoňková; zahradních plodech jako Malinová; ovocných stromech, jako Jabloňová a podobně. I restaurace se jmenovaly stylově „V Karafiátové“, „V Malinové“ a „Rozmarýna“.
Hlavní náměstí se jmenuje Mezi Zahrádkami a bývalo centrem celé vilové čtvrti. Od října 1936 tady měla svojí konečnou tramvaj č.4, tramvajová smyčka byla zrušena v souvislosti s výstavbou Jižní spojky. Hned po vzniku čtvrti tady byla spousta obchůdků a lepší restaurace, která pod názvem „Rozmarýna“ fungovala jako poslední provozovna na náměstí až donedávna. Dnes už tady není nic.
Čelu náměstí dominuje činžovní trojdům (Karafiátová 44-48, Záběhlice 2310-2312), který byl vystavěn na hlavním náměstí v letech 1939-1940, takže jeho realizace dobíhala už ve válečné době. Zahradní město začalo být stavěno velmi pozdě, a tak se poslední domy dostavovaly až v době protektorátu. Návrh činžovního domu pochází od architekta Františka Marka. Pozdní funkcionalismus už tady pozbývá svůj strohý vzhled a nebojí se ani sedlové střechy. Zajímavostí je, že dům měl mít podle architektovy představy předzahrádku. Stavební úřad byl však tenkrát velmi přísný a dbal na dodržení předepsané uliční čáry. Rázná ruka úředníkova představy architekta bez milosti červenou tužkou seškrtala, což by se dnes stalo asi těžko. Jen jeden dům měl vyčleněné prostory v parteru na obchody.
František Marek tady vůbec netají svůj značně nezávazný poměr k funkcionalistickým normám, kdy tady z hlavních znaků funkcionalistického stylu zůstaly jen holé bílé zdi a nezvyklé okenní sestavy s důrazem na motiv dvou oken ve tvaru L. Čistý vzhled domu byl bohužel v nedávné době z čelní strany narušen nevhodnou přístavbou pod balkónem.
Do funkcionalistického pojetí určitě nezapadá sedlové střecha sevřená mezi dva vysoké trojúhelníkové štíty a originální detail vydutého poloválce závětří. Skoro to vypadá, že víc než o maximální funkčnost tu Markovi šlo o maximální útulnost.
Prestižní ocenění v rámci Národní ceny za architekturu – Grand prix architektů 2012 získal projekt revitalizace parku Malinová – Chrpová v kategorii „Krajinářská architektura a zahradní tvorba“. Tento park byl původně založen jako zelená páteř vilové čtvrti.
Dominantními prvky parku je centrální vodní prvek s několika vodními tryskami a střechy na vysokých sloupech s vinoucí se zelení (tzv. salla tereny). Přes umělou říčku se dá přejít suchou nohou po malých lávkách. Pro žíznivé tady jsou dvě pítka.
Naproti činžáčku v Malinové 7/1258 najdeme dřevěnou budovu kuželny – prvního kuželkářského stadiónu v Československu z roku 1938, a za ní tenisové kurty z téže doby Zajímavé je, že se jak kuželna, tak i kurty zachovaly v nezměněné podobě od doby svého založení, jak se můžeme přesvědčit ve filmu „Jak roste Praha“. Stěhování do nově zakládaného Zahradního Města v něm propagují známí herci jako například Věra Ferbasová.
Dobrý den, je zajímavé, že moje dnes (2020)100 letá teta nazývá Zahradní město Švehlov, podle významného politika první republiky. Jmenoval se tak z počátku projekt, než dostal jméno Zahradní město?
Helena Wienerová
Dobrý den,
o tom mi není nic známo, ve všech dohledaných podkladech se objevuje pouze Zahradní město v Záběhlicích. Na druhou stranu nemohu vyloučit, že nějaký takový pokus o pojmenování tady mohl být, neboť Švehla pocházel z blízké Hostivaře a jeho rod přímo ze Záběhlic.
Hezký den
Petr Ryska
Článek super, trocha té nostalgie neuškodí. Bydlím na Zahradňáku 40 let, dětství, pubertu a svobodné dospěláctví jsem prožil v Jabloňové ulici, pak jsem na okamžik zmizel a po čase (cca dva roky) se zase vrátil už s manželkou a dětmi na místo činu, tentokrát hned vedle do Jetelová odkud vidím na okno svého kdysi „pokojíčku“. Určitě stojí za zmínku „Hamrák“, kam jsme chodili bruslit. Jen ještě doplním, že do kouzelný v Malinovce chodil hrát i Vlasta Burian. Děkuji za příjemné vzpomínky
Narodil jsem se v Jahodové 105/1346 v rohovém rodinném domku v roce 1951, kterým končila Jahodová ulice. Dál bylo jen pole. Nyní na něm stojí panelové sídliště a OD Cíl. V našem domku byla čtvrtá hospůdka původní čtvrti „U Kučerů“, která zde fungovala v letech 1937-1969. Ostatní hospůdky se také jmenovaly po svých majitelích, „U Rubášů“ (u kurtů) , „U Červinků“ (u tramvaje) a „U Ptáčků“. Vzpomínky mého tatínka, mé maminky i mé vlastní za původní Zahradní Město a život v něm jsem vtělil do svých knih. Pokud to někoho zajímá stačí se podívat na mé stránky http://www.kjk.cz kde knihy popisují včetně způsobu jak si knihy v elektronické i tištěné formě koupit.
Jan Kučera ml.
Bydlim na Zahradnim Meste teprve tři roky a bydlí se mi tu hezky. Děkuji za zajímavý článek o historii této čtvrti. Ráda bych se zeptala na jeden drobný detail. Po celém ZM jsou na mnoha domech sochy sov, mají svůj nějaký význam, nebo jde jen o nějaké oživení domů? Děkuji.
Tak sovy jsou pro mne nová informace.Žádné vysvětlení mi bohužel není známo.
Mají význam jako odpuzovače holubů 🙂
Zdravím, jmenuji se Kučera podle bývalé restaurace „U Kučerů“ v Jahodové ulici č.105. Nyní tam je realitní kancelář. Vzpomínky na původní Zahradní Město a na život kolem naší bývalé hospůdky, kterou do roku 1955 vedl můj tatínek Jan Kučera st. a po něm i moje maminka Anička, později provdaná Ostrá do roku 1969 jsem zachytil ve svých knihách v elektronické i tištěné podobě. Knihy pod názvem: „Tajný deník ruského legionáře, Tajný deník ruského legionáře 2, Obchodník a Nanynka“ si můžete přečíst na http://www.palmknihy.cz v elektronické podobě a nebo na http://www.eknihyjedou.cz v tištěné podobě. Součástí knih je i mnoho dobových fotografií a knihy zachycují mimořádné životní příběhy mého tatínka, maminky a otčíma.
Dobrý den, moc hezký článek o Zahradním městě. Jen pro upřesnění restaurace Rozmarýna funguje po rekonstrukci dál. Viktor Láně
Na Zahradaku, jak se často říkalo, jsem se narodil ve Hvozdíkove 2615/3 v roce 1969. Když mi bylo šest let, sledoval jsem z lodžie výstavbu vezáku ve Zvonkove, kde se později nacházela restaurace, diskotéka a kino. Je to hlavni sídlo SBD. Prožil jsem zde prijemne detstvi. Po časech cestování stěhování po ruznych koutech Prahy, jsem opet na Zahradním Meste.
Dobrý den, právě jsem dočetla článek, který mě zaujal. Do Zahradního Města jsem se přivdala před 33lety. Bydlíme v řadovém domku z roku 1928. Matka mého muže se na Zahradním Městě narodila a otec také. Jedna rodina vlastnila řeznictví – pan Bína a druhá rodina vlastnila cukrárnu – pan Petrák. Babička je jednou z nejstarších starousedlíků Zahradního Města. V dubnu jí bude 83let a o Zahradním Městě toho ví opravdu hodně ( kde co bylo, co komu patřilo, kdo si koho vzal apod.)
Moc hezký článek, vyrůstal jsem v Práčské, v části sousedící s ulici Jasmínova. Snad každý park jsem jako malý využíval, kdy jsme s dětmi s okolí trávili odpoledne v zelených částech. Rád doplním, že i dnes v dospělosti, jsem byl bobovat na uměle vytvořeném kopci za Cílem směrem k Švehlově ulici, kde je vždy plno a člověka těší , že jsou místa, která i dnes děti odtrhnou od ipadů a počítačů. Pokud máte více informací o této lokalitě, která byť je sídlišťového typu z rukou socialismu, kde se nachází pavilonová škola Jahodová, skvělé, nyní rekonstruované dopravní hřiště a další zázemí pro výchovu dětí. Rád bych věděl více, zvlášť jsem vždy přemýšlel jak to bylo z touto částí, která je již na mapě jako místní část Záběhlice, přesto zde jsou ulice jako právě Jasmínová, Jahodová a podobně. Předem děkuji
Na facebooku jsme vytvořili skupinu shromažďující dobové fotky Zahradního města. Najdete jí pod názvem Zahradní město a Záběhlice v dobové fotografii na https://www.facebook.com/groups/zabehlice .
Budueme rádi, když se přidáte a případně přispějete starou fotografií z rodinného archivu.
Dobrý den, jsem rád, že pracujete na takové krásné věci jako je naučná stezka po Zahradním Městě a že využijete i informací z článku. Děkuji za odkaz na diplomovou práci.
Zdraví
Petr Ryska
Krásné vzpomínky.Nezapomínejme na dvoutřídku(dřevěný pavilon),kam jsme asi chodili všichni.
Mateřská školka byla ve vilce v Šafránové ul.V zimních měsících se místo tenisu(u kulečníku) bruslilo za tvrdého dohledu paní Mráčkové.Naproti do hospody jsme chodili na chleba s hořčicí.Brusle nám brousili dole za smyčkou v autodílně(vedle viaduktu pro tramvaje).Také se sáňkovalo ze svahu mezi Zahraďákem a Záběhlickou školou,kam jsme chodili po absolvování dvoutřídky asi všichni.Tam kraloval pan ředitel Tuháček.
Díky za článek a vzpomínky.Jaromír Kafka-tehdy Jiřinková ul.
Jsem moc rád, že se článek líbil
Na Zahradní městě jsem se narodil a to doslova na skolnku 2. světové války ve sklepě domu ve kterém dosud bydlím při náletu na letiště Kbely.
Ve starém Zahradním městě bylo před a po válce do 1948 roku co si ještě v 70 letech vybavuji, znám od rodičů a známých:
5 restaurací- U Ptáčků, U Rubášů, U Kučerů,U Červinků a U Měšťanů
4x mlékárna, 2x prodej ovoce zelenina, 2x mandl, 2x řeznictví, 2x holičství, 2x cukrárna, 2x prodej potravin „Bratrství“, 1x textilní zboží, 1x elektro, 1x železářství, 1x módistka klouboučnictví, 1x papírnictví, 1x smíšené zboží,
1x kupectví cukr-káva-čaj, 1x fotograf, 1x prodej uhlí-dřiví a povoznictví, 1x tesařství, 1x dřevostavby, 2x praktický lékař, 2x zubař, 1x kuželník,
2 pavilony základni školy pro 1 a 2 třidu ………
14x politické strany a spolky:
Svaz osvobozených politických vězňů, Čs. Komunistická strana, Čs. strana lidová, Čs strana národně socialistická, Čs strana sociálně demokratická, Svaz přátel SSSR, Svaz české mládeže, československá obec legionářská,
Okrašlovací spolek v Zahradním městě, Jednota majitelů domů a domků, Kuželkářský klub, Sdružení přátel Junáka pro Záběhlice a Zahradní město, Středisko Junák, Svaz brannosti v Zahradnim městě …… Zkrátka zde život tepal a mám na děctví zde strávené jen ty nejlepší vzpomínky.
Moc děkuji za spoustu informací, které rád využiji.
Na Zahradnám Městě se narodil můj otec (1930) a já (1956).Dům si pořídili babička s dědou v roce 1929.Mé dětství tam bylo krásné. Zažila jsem ještě, pole a prašné ulice. Parčík v Kalinové ul.(foto č. 23) byl pro nás „Drncák“, v zimě se tam sáňkovalo z Fialkové ul. až do Pivoňkové, auta nejezdila skoro žádná, tak to bylo jak na venkově.“Palouk“ (foto č. 29) kam přijeli s kolotočem, houpačkama a střelnicí, to bylo krásné. Další palouček v Pivoňkové ul.bylo tam hřiště na míčové hry, bohužel tam postavili panelák, který se tam opravdu nehodí, hlavně svojí velikostí. Hospoda U Ptáčků, kam jsem chodila tátovi pro pivo do půlitru, byla na rohu s Ostružinovou (v mapě je to jinak). Hospoda Rozmarýna – U Červinků. Pamatuji hodně obchodů, Železářství v Jahodové…potraviny v Pivoňkové a Chrpové, tam byla i lekárna a mlékárna atd. Ráda jsem si zavzpomínala. Děkuji.
Děkuji moc za další informace a jsem rád, že se článek líbil.
Sdílím hezké vzpomínky na dětství. Narodila jsem se na Zahradním Městě 1956.Nejsme spolužačky z dřevěného pavilonu dvoutřídky? Můj třídní v první třídě byl pan učitel Josef Hejduk.
Miroslava Benešová, tehdy Černá
Zdravím všechny. Bydlím v Zahradním městě celý život. Je mi 70 let, rodiče koupili domek v roce 29, maminka pracovala v bance Slávii. Domky stavěla nějaká firma Vlček a spol. Ty restaurace – Rozmarýna byla přejmenována později, jinak to bylo vždy U Červenců, ten to vlastnil, v Karafiátové byla restaurace \U Ptáčků a u kurtů v Malinové bylo U Rubášůl. Pan Rubáš byl dědeček bývalého ministra zdravotnictví. Koho zajímají podrobnosti, zeptejte se starousedlíků.
Děkuji za doplnění. Především za původní názvy restaurací podle majitelů. Domnívám se, že dřívě zde bylo restaurací ještě víc. Máte k tomu nějaké další informace, případně i o jiných živnostech v místě? Děkuji.
Díky,v Zahradním městě jsem se narodila a strávila dětství-nedá se zapomenout.Za celou svoji rodinu (František Šmid-Zahradní město-Nam.mezi zahrádkami 1818/18) -ještě jednou díky
Jsem moc rád, že Vás článek potěšil.
Dobrý den, pracuji na naučné stezce na Zahradním Městě, letos v ulicích Jahodová, Karafiátová a Jasmínová. Určitě některé informace z vašeho článku využiji. (kdybyste věděl ještě více, Zahradní Město mě zajímá). Mimochodem dobrý zdroj je také diplomová práce D. Kolářové https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120147638
Jinak mám velmi dobrou zkušenost také se starousedlíky ze ZM.
Leona Hornová