Menu

Od Apolináře ke Slupi

0
Od Apolináře ke Slupi

Do staré Anglie nás přenese novogotická Zemská porodnice u sv. Apolináře z červených režných cihel podle návrhu Josefa Hlávky z let 1867 – 70. Ve své době byla považována za největší porodnici v Evropě. Součástí nemocnice byl i nalezinec, kde chudí lidé děti odkládali a tajné oddělení, do kterého vedl zvláštní vchod, kde mohly prvě porozené dítě zanechat bohaté dámy, nebo zde i porodit, vše samozřejmě velmi diskrétně. Jednalo se tedy vlastně o jakéhosi předchůdce dnešních babyboxů. V prvním patře dotváří mystickou atnosféru tajuplné zámecké stavby, přenesenou sem jakoby odněkud ze Skotska, ještě kaple.

O pár metrů dále se nacházela proslulá hospoda “Jedová Chýše”. Jednalo se o hospodu s nejdelší historií na území Prahy. Byla navštěvována pražskou galerkou a měla velmi špatnou pověst. Chodili sem takříkajíc lidé bez krejcaru v kapse. Polévka se nalévala do důlků vyhloubených přímo ve stole a lžíce byla přivázána na řetězu ke stolu. Když host dojedl, utřel hospodský důlek i lžíci a další host mohl navázat na libou činnost předcházejícího. Jedová chýše byla zbourána v roce 1933 a místo ní stojí funkcionalistický činžák (v sousedství domu na obrázku níže – pro vytvoření atmosféry vyfocen historický dům), v němž bydlí podnikatel, hudebník a skladatel Ladislav Štaidl.

Budova pod kostelem je jedna z nejslavnějších v republice – jedná se o původní místo protialkoholní záchytky. Byla to první záchytka na světě a stala se českým vývozním artiklem – protože se osvědčila, byla potom po pražském vzoru zřizována i jinde ve světě. Prvním hostem zde byl ruský námořní inženýr. Záchytka se sice v roce 1993 odstěhovala a je nyní na Bulovce, budova však ve své slavné tradici pokračuje, dokonce ji rozšířila – dneska je tam detoxikační jednotka a sexuologický ústav.

A na závěr skvost – na samé hranici Nového Města a Vyšehradu nás zaujme kostel Panny Marie Na Slupi (říká se také Na Trávníčku). Byl postaven spolu s klášterem servitů v letech 1360 – 75. Na Trávníčku se mu začalo pravděpodobně říkat podle zelených luk v údolí Botiče. Podle legendy přislíbil římský císař Karel IV. založení kláštera servitů před obrazem ve Florencii jako dík za své uzdravení. Také to však může být daleko prozaičtější důvod, a sice – že se císař pokusil založením kláštera o pozvednutí upadajícího náboženského života v Praze ve druhé polovině 14.století. V roce 1856 byla budova už bývalého kláštera rozšířena a přestavěna pro potřeby Ústavu choromyslných v blízkých Kateřinkách. Dnes v budově kláštera najdeme Revmatologický ústav.


Share Button
Print Friendly, PDF & Email

Zanechte svůj komentář

Jméno
Jméno*
E-mail
E-mail *
Web
Web