Do staré Anglie nás přenese novogotická Zemská porodnice u sv. Apolináře z červených režných cihel podle návrhu Josefa Hlávky z let 1867 – 70. Ve své době byla považována za největší porodnici v Evropě. Součástí nemocnice byl i nalezinec, kde chudí lidé děti odkládali a tajné oddělení, do kterého vedl zvláštní vchod, kde mohly prvě porozené dítě zanechat bohaté dámy, nebo zde i porodit, vše samozřejmě velmi diskrétně. Jednalo se tedy vlastně o jakéhosi předchůdce dnešních babyboxů. V prvním patře dotváří mystickou atnosféru tajuplné zámecké stavby, přenesenou sem jakoby odněkud ze Skotska, ještě kaple.
O pár metrů dále se nacházela proslulá hospoda „Jedová Chýše“. Jednalo se o hospodu s nejdelší historií na území Prahy. Byla navštěvována pražskou galerkou a měla velmi špatnou pověst. Chodili sem takříkajíc lidé bez krejcaru v kapse. Polévka se nalévala do důlků vyhloubených přímo ve stole a lžíce byla přivázána na řetězu ke stolu. Když host dojedl, utřel hospodský důlek i lžíci a další host mohl navázat na libou činnost předcházejícího. Jedová chýše byla zbourána v roce 1933 a místo ní stojí funkcionalistický činžák (v sousedství domu na obrázku níže – pro vytvoření atmosféry vyfocen historický dům), v němž bydlí podnikatel, hudebník a skladatel Ladislav Štaidl.
Budova pod kostelem je jedna z nejslavnějších v republice – jedná se o původní místo protialkoholní záchytky. Byla to první záchytka na světě a stala se českým vývozním artiklem – protože se osvědčila, byla potom po pražském vzoru zřizována i jinde ve světě. Prvním hostem zde byl ruský námořní inženýr. Záchytka se sice v roce 1993 odstěhovala a je nyní na Bulovce, budova však ve své slavné tradici pokračuje, dokonce ji rozšířila – dneska je tam detoxikační jednotka a sexuologický ústav.
A na závěr skvost – na samé hranici Nového Města a Vyšehradu nás zaujme kostel Panny Marie Na Slupi (říká se také Na Trávníčku). Byl postaven spolu s klášterem servitů v letech 1360 – 75. Na Trávníčku se mu začalo pravděpodobně říkat podle zelených luk v údolí Botiče. Podle legendy přislíbil římský císař Karel IV. založení kláštera servitů před obrazem ve Florencii jako dík za své uzdravení. Také to však může být daleko prozaičtější důvod, a sice – že se císař pokusil založením kláštera o pozvednutí upadajícího náboženského života v Praze ve druhé polovině 14.století. V roce 1856 byla budova už bývalého kláštera rozšířena a přestavěna pro potřeby Ústavu choromyslných v blízkých Kateřinkách. Dnes v budově kláštera najdeme Revmatologický ústav.
Děkujeme za milý komentář
Dobrý den,
bude vycházka vhodná i pro méně zdatné chodce? Resp. v pomalejším tempu?
Děkuji, s pozdravem Věra Vilimovská
Prosim ozvěte se mi kam mohu poslat mejl
Velmi zajímavá vycházka. Na chození sice trochu náročnější, pro méně zdatné chodce je závěr už trochu bez dechu, ale dá se to zvládnout. A navíc si projdete všechny zajímavá místa kolem Apolináře až na Karlovo náměstí.