O Čimicích je sice první zmínka až v roce 1334, ale jejich prahistorie je mnohem významnější. Našel se tady totiž vzácný ženský hrob ze třetího tisíciletí před naším letopočtem. V Čimicích se také nacházely první slovanské osady ze starší doby bronzové.na území dnešní ČR. Název Čimice je odvozen od vsi lidí Čámových – Čám je zkrácená verze osobního jména Čamír. Původně se jednalo o ves v majetku pražského probošta. Později patřily k libeňskému panství. Když bylo v roce 1850 zavedeno obecní zřízení, staly se částí nové politické obce Chabry-Čimice.
Postavení Čimic mezi ostatními pražskými čtvrtěmi je společně s Ruzyní ojedinělé. Nestaly se součástí Velké Prahy v roce 1922 jako sousední Bohnice, ale byly připojeny až v roce 1960. Nebyly tudíž zařazeny do historických pražských obvodů Praha I. – XIX. jako tradiční čtvrť. Ale nebyly také nikdy brány jako pražská obec (nebo chcete-li ves) – to jest čtvrť se svým vlastním samostatným místním úřadem (resp.národním výborem) jako třeba sousední Dolní Chabry připojené k Praze v roce 1968. V době připojení ku Praze měly Čimice něco málo přes 1100 obyvatel. Bylo zde zachováno původní jádro vsi s několika statky a rolnickými domky a potom rozsáhlá výstavba vilek z první republiky.
V 70.letech tady bylo postaveno menší sídliště sestávající z paneláků, na něž v 80.letech navázala na tehdejší dobu poměrně rozsáhlá výstavba (asi 450 bytových jednotek) řadových rodinných domků s plochou střechou v jihovýchodní a severozápadní části Čimic. Čtvrť tak dosáhla počtu asi 7000 obyvatel.
Čimice patří k těm několika málo nešťastným pražským čtvrtím, jejichž historické jádro bylo téměř úplně zlikvidováno při výstavbě sídliště a s tím spojeného vybudování obchodního střediska Draháň. Z původního historického jádra v místech mezi hostincem (dnes čínská restaurace) a obchodním centrem zbylo jen pár malých domků.
Všechny velké statky byly zbourány. Smutné je, že nedávno zmizel i menší starý statek u hostince a byl nahrazen hmotově a výškově nevhodnou novostavbou. Staré zbytky jádra obce tím vzaly definitvně za své a zůsatlo jen několik starých stavení u rybníka.
Dnes Čimice tvoří poněkud nesourodý mix paneláků a starších rodinných domků a čtvrti chybí přirozené centrum a vlastní charakter. Výhodou je ale klidné bydlení v menší čtvrtí a bezesporu jedno z nejlepších životních prostředí v Praze, což je dáno polohou na náhorní plošině na samotném okraji města. Přírodní rámec Čimic nabízí nepřeberné množství variant procházek nebo cyklovýletů – ať už do Čimického nebo Drahanského údolí. Mezi údolími jsou rozlehlé louky a daleko to není ani do kaňonu Vltavy.
Přírodní památka Čimické údolí končí na hranicích s Bohnicemi u Koztoprtského rybníka, jehož zajímavý název pochází od Kozích „prtí“, což jsou kozí pěšinky vyšlapané ve svahu.
