Menu

Horní Nové Město

6
Horní Nové Město

Tajuplné a mystické je Horní Nové Město. Tedy ne celé celé Horní Nové Město, tzn. od Václavského náměstí (Koňského trhu) až k Vyšehradu, ale část za Karlovým náměstím (Dobytčím trhem). Tato oblast byla dlouho po založení Nového Města nezastavěná, protože to tu byl samý kopec, a kdo by také chtěl na takovém terénu táhnout ulice a stavět přímé řady měšťanských domů. To by měli noví obyvatelé na jednom nároží svého domu přízemí a na opačném nároží druhé patro. Takže se zde vyskytovaly především ovocné sady a zahrady, kláštery a na návrších jako dominanty kostely, jejichž poloha byla zakladatelem města císařem Karlem IV. do nejmenších podrobností pečlivě naplánována. Kostely zde byly vybudovány do tvaru pomyslného kříže. Svislé rameno kříže je tvořeno spojnicí mezi kostelem sv. Kateřiny, kostelem Na Slupi a vyšehradskou bazilikou. Vodorovné rameno kříže je spojnicí mezi klášterem Na Slovanech a kostelem na Karlově. Uprostřed kříže je pak kostel sv. Apolináře. Za panování podivínského Rudolfa II. zde bydleli prazvláštní lidé - jako například tajemný alchymista Edvard Kelly, který nalezl své útočiště v pověstmi opředeném Faustově domě.

Nyní zde najdete mnohé prapodivné instituce, které provázejí člověka po celý jeho život jako: porodnici, ústav patologie, sexuologický ústav, legendární protialkoholní léčebnu „U Apolináře“ – dnes léčba závislostí, toxikologické informační centrum a psychiatrická klinika. Kdo by toho ještě neměl dost, tak může navštívit Hrdličkovo muzeum člověka. Jinak je to čtvrť vysokých škol – především lékařských oborů, z tohoto důvodu se zde nalézají i rozsáhlé nemocniční areály s přidruženými institucemi. Nacházela se zde i proslulá Jedová Chýše, do které chodila pražská galerka, tak, jak jsme ji mohli vidět v seriálu “Hříšní lidé lidé města pražského”. V těchto místech působil jako profesor na začátku 20. století i Albert Einstein. Je tady i spousta zajímavých skrytých zahrad a turisty zde téměř nepotkáme. Pokud chcete v historickém centru Prahy něco objevovat, pak jste tady na správném místě.

Letohrádek Michny z Vacínova zvaný též Amerika je nádherná předměstská barokní vila postavená v letech 1717-20 Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem v ulici Ke Karlovu. Její jemný styl připomíná stavby francouzského klasicizujícího baroka ve Versailleském parku. Bývala obklopena krásným parkem v anglickém stylu, z nějž se do dnešních dnů zachoval jen malinký cípek. Dnes v zámečku najdeme Muzeum Antonína Dvořáka.

Kostel Na Karlově, neboli správně celým názvem Kostel Panny Marie a svatého Karla Velikého, postavený na přání Karla IV. v letech 1350 – 77, měl na svou dobu velmi nezvyklou osmibokou dispozici. Karlov se pro svou dominantní polohu stal protiváhou chrámu sv.Víta na opačné straně Karlovy rozlehlé Prahy. Skvostná hvězdicová klenba kostela Na Karlově dala vzniknout i zajímavé pověsti, podle které mladý stavitel navrhl dosud nevídanou klenbu. Všichni říkali, že klenba o takových rozměrech nemůže vydržet a že se určitě zřítí. Stavitel byl lidskými řečmi poněkud zvyklán a jeho sebevědomí značně pokleslo, nicméně toužil své mistrovské dílo dokončit. Psychologové tenkrát ještě nebyli k dispozici, proto se obrátil dle tehdejších možností na autoritu nejpovolanější a sice se upsal čertovi. Klenbu pak skutečně dokončil, ale každý se bál rozebrat lešení pod ní, protože nikdo nevěřil, že klenba poté nespadne. Nuže sám mladý stavitel se vypravil do kostela a lešení zapálil. Pak utíkal rychle pryč a za sebou uslyšel strašné rány. Myslil, že se klenba zřítila, a proto skočil do Vltavy kde utonul. Když se kouř z požáru rozptýlil, diváci seznali, že shořelo jen lešení a nad doutnajícími zbytky se klenula klenba, kterou lidské oko do té doby nespatřilo. Potud pověst. Ve skutečnosti byl kostel zaklenut až v roce 1575 prý Bonifácem Wolmutem. Kostel je součástí bývalého kláštera augustiniánů kanovníků. Dnes se v bývalém konventu nalézá Muzeum policie ČR, za minulého režimu zde bylo Muzeum SNB. Když projdeme do parčíku, do kterého se dostaneme průchodem, ve kterém je vstup do muzea, překvapí nás dětské dopravní hřiště a ukázky policejní techniky, např. vrtulník, čluny a další technické zajímavosti.

Historický bastion vzniklý při budování novoměstského opevnění v polovině 14. století. Dnes se zde nachází Bastion Prague Restaurant se zajímavými sochami a výhledem na špice štíhlých věží Vyšehradu. Návštěva této restaurace je skutečným gurmánským zážitkem, ochutnat zde můžete i sto druhů vín, s jejichž výběrem vám poradí zkušený sommelier, s něčím tvrdším pak profesionální barista.


Share Button
Print Friendly, PDF & Email

Příspěvek má 6 komentářů

  1. Dandová
    Dandová
    | |

    Tam se dalo vyblbnout! Já tam bydlím dodnes. I když máme druhý byt ve Vídni, tady je to prostě srdcovka.

    Reply
  2. Karel Zavrel
    Karel Zavrel
    | |

    …Karlov….z pocatku jsem jen usinal v kocarku se kterym jezdila mama po ‘Tichacku”…potom sledoval,jak bouraji dum,kde se mama narodila,aniz by na jeho miste postavili stanici metra,jak plany kazaly,,,,pritom poslouchal vypraveni o plavecaku na miste dnesnich parkovist….nerad se fotil pred nemocnici,ktera je uz take minulosti…satkovani v Museu SNB,kde byl vycpany vlcak a 999 pistoli…..kdeze mi brali mandle?..kousek za rohem….pode zdi v zahrede u schodu bydleli cikani do pulky 70.let a par kroku od tech schodu jsme s kamosi vylezli po zdi az nahoru-dodneska nechapu jak…koule delove ve dech kostela-pry od Svedu….a podzemni katakomby pry vedou az…..Ztracenka kde se odehravaly “pozemnky” Detko-telocvik a v Horske se behala sedesatka…zubari u Kostecku….a samozrejme Zemska-kde jsem byl povit….na kurtech na zapadnim svahu za cinal strejda s volejbalem a dosel az na olympiady….teta bydlela na miste Jedove chyse…..koukala na krasna goticka okna kostela sv Ap……..kde bydlelal malirka Husarikova….Fuygnerak,kde byla krasna lekarna a na rohu cukrarna….z okna jsem dennne sledoval stavbu nuselaku,pak maval tankystum a sel po nem pred otevrenim…pred Tichackem jsou porad koleje od tramvaje….kousek od sl.hodin…uz se nedozvim ktere cislo tam jezdilo….
    …a tak bych pokracoval dlouho,horni nove mesto je moje area….hlavne ten Karlov…

    zdravim,kdo jinej nez
    Karel

    Reply
    1. MM
      MM
      | |

      Jezdívala tam šestka, ale to nepamatuju, to mám jen o rodičů a prarodičů, jsem ročník 70′ jinak mám úplně stejnou zkušenost, úplně, krom toho „zubari u Kostecku“ to vubec nevim co je, my chodili do Kateřinské, pod schodama na svahu už cikáni nebydleli, ale pochybnejch existencí tam byl furt dost, na trafačce nad těmi schody, lezlo se nahoru po ocelovým žebříku, první pusa, co pusa, „francouzák“. Sběrný suroviny nad détkem, vohrada plná toho všeho bordelu a divná pani co to vykupovala, základka Sokolská/Legerka, s družinou pravidelně do grébovky do kina nebo do „polský kultůry“ v Jindřiššký, cvičení v Žitný v sokole (oficiální tehdejší název nevím, všichni říkali sokol), Pavlák, kterýmu babička říkala Petrák podle předchozího názvu, narvanej autama jak dneska, akorát za šílenýho smradu, modrej voblak nad křižovatkou mě fascinoval odjakživa, v rohu křižovatky směrem ke Kateřinské ta VB bouda na vysoký noze s fízlem uvnitř, na finčusu na rohu s Legerkou pneuservis, kde šlo vobčas poprosit o dohuštění kola nebo koloby, povinný hrabání listí na Folimance a sbírání kaštanů v ticháčku a na šancích, povinný plavání se školou v Riegráku, první zážitky z bijáku v kině Varšava vedle kterýho byl bufáč, kam jsem chodil strejdovi pro černý točený, prolejzání vyústění klimatizace z metra v ticháčku, smrdutá voda v tom kruhovym čemsi obloženým travertinem, telefonni budka v B.Němcové, tam co jsou dodnes ty koleje, z který šlo volat zadarmo atd. atd. no nejlepší místo dětství a dospívání. MM vrsovice(zavinac)gmail.com P.S. Nema nekdo fotky lokality z libovolny minulosti?

      Reply
    2. Jarmila
      Jarmila
      | |

      Potvrzuji, že tam jezdila šestka. Pamatuji si jak jezdila Sokolskou, a že před Pavlákem byly stanice ve všech čtyřech směrech pěkně před křižovatkou. Dneska už je tam jen pozůstatek jednoho bývalého ostrůvku v Ječné. Koleje vedly Mezibranskou až na Václavák a stanice byly od sebe vzdáleny kousek. Například byla zastávka před Gumou v Ječné a další hned před Pavlákem. Navíc se dalo nastupovat i vystupovat mimo oblast zastávek.

      Reply
      1. Dandová
        Dandová
        | |

        Jezdili jsme s ní s maminkou od Ticháčku do Bílé labutě. Vždycky v sobotu dopoledne. “Podívat se po krámech”.

        Reply
  3. Miloš Mádr
    Miloš Mádr
    | |

    Jsem rád, že jsem se náhodně dostal na stránku Praha neznámá. Pěkné počtení!

    Reply

Zanechte svůj komentář

Jméno
Jméno*
E-mail
E-mail *
Web
Web