Klánovice uprostřed největšího pražského lesa zvaného Vidrholec jsou mezi okrajovými pražskými čtvrtěmi výjimkou ve všech směrech. Nejde jen o to, že mají nejčistější životní prostředí z celé Prahy, což shodně potvrzují tvrdí všechny emisní mapy. Návštěvníka nejvíc překvapí to, co by v jedné z nejvzdálenějších čtvrtí od Prahy vůbec neočekával, a sice jako by se najednou ocitnul v některé luxusní vilové čtvrti někde na Praze 6 a přitom zároveň v lesním městě. Vily se skrývají na velkých parcelách za vzrostlými borovicemi, které na nás působí dojmem, že jsme vůbec neopustili les. Na hlavní třídě máme pocit, že jsme se na promenádě nějakého lázeňského města se stromořadím s cukrárnami, zahradními kavárnami a parky. Přitom hned přiléhlá obec Šestajovice už za hranicemi Prahy (které zde dost netradičně procházejí přímo prostředkem ulice) je obyčejná vesnice s věncem živelné satelitní zástavby, která mnohonásobně přerostla původní ves. Jak je tedy možné, že sousední Klánovice jsou založeny na pravidelném šachovnicovém půdorysu amerických měst s velkými parcelami a spoustou vzrostlé lesní zeleně a nemají ani žádné původní vesnické jádro?
Musíme se vrátit do 19. století, do doby, kdy v Čechách díky velkému rozvoji průmyslu vzniká nová bohatá vrstev obyvatelstva a módou se stává budování letních vil k trávení volného času mimo město. Nového módního trendu chytře využívá i Václav Klán ze Šestajovic, skupuje pozemky v lese Vidrholec a rozparcelovává ho pro účely výstavby vil pro letní bydlení. Tak vzniká vroce 1878 nová osada, které dal i své jméno a staví se tady nádherné vily v romantizujícím, neorenesančním i neobarokním duchu.
Nevídaný rozvoj zažívají Klánovice v době první republiky, kdy se stávají mondénním střediskem pražské smetánky a staví se nejenom spousta nových vil, tentokrát už ve funkcionalistickém stylu, ale především slavné Klánovické lázně. V lázních nazývaných „Klánovická riviéra“ se setkávalo pražských „horních deset tisíc“ i majitelé víkendových sídel, kteří zde měli k dispozici bazén, taneční parket na pláži, lázeňskou kolonádu, kuželník, tři altány (z nich jeden pro hudebníky). V hlavní stavbě byl zrcadlový sál s pódiem a tanečním parketem, francouzská jídelna, dvě restaurace a kuželník. Společensko-zábavní náplň lázní vhodně doplňoval velký park s vodotrysky, skákacími můstky, skluzavkou a vodním kolem a nechyběly ani ordinace lékařů nejrůznějšího zaměření.
Majitel restaurace měl velké plány dalšího rozvoje, například postavit tu i hotel, ale slibný vývoj přervala 2. světová válka, po níž byl celý areál znárodněn. Od té doby lázně začaly chátrat. Do konce 60. let sice ještě fungovalo kino a ve velkém sále se konaly plesy. Ale už v následujícím desetiletí byly všechny budovy zavřeny a koncem 80.let vše, co ještě zůstalo, bylo srovnáno se zemí. Celá plocha byla rozparcelována a dneska tu najdete rodinné domy. Zůstal zachován jen dům bývalých centrálních garáží. Podobný osud potkal i klánovické golfové hřiště založené v roce 1938 přímo v klánovickém lese, které bylo komunisty jako ukázka „buržoázního způsobu života“ vandalsky rozoráno. Po roce 1990 se objevil pokus o jeho obnovení, nicméně od záměru bylo z důvodu ochrany přírody upuštěno. Ale i dnes najdeme v Klánovicích příjemné koupaliště a především obrovskou lesní plochu, kde je možno sbírat i houby. Takovou skutečně přírodní čtvrť mohou obyvatelé ostatních metropolí skutečně jen závidět.
Klanovice a jejich historie me fascinuji dodnes . Me prarodice vlasntnili vilu v Klanovicich na rohu Bydzovske a Slavetinske ulice. Prodali ji koncem 70 let. Kazdy rok se sem zajedu podivat jak se Klanovice meni.
Chtela jsem se podivat na dum Karla Kozeluha, jeho zivot byl fascinujici . Z toho co jsem mohla najit na internetu , jeho dum byl na hlavni silnici , predpokladam Slavetiske a na useku Haje Hany Benesove. Nikde vsak nevidim adresu. Nevedel by nekdo?
Co se týče Klánovic, neznám v Praze krásnější čtvrť.. Bydlela jsem tu od narození a musela jsem se vrátit i v dospělosti 🙂 Nesouhlasím ale s tím, že by do Klánovic nepatřili moderní domy. Naopak, co tak vidím v okolí, právě u těchto domů bývají zachovány vysoké borovice a tak nějak přirozeně zapadají do prostředí. Rozhodně jsou to achitektonicky lepší kousky než věžičky a podobné ve vedlejších Šestajovicích.
Pokud budete pořádat procházku, ráda se přidám 🙂 Doporučuji kontaktovat místního rodáka pana Jindru Lukáše, ten ví asi nejvíc ohledně historie atd.
Dne 5. 11.2014 uplynulo 175 let od narození Václava Klána zakladatele Klánovic. Dne 29.9.2014 byla odhalena jeho busta na Slavětínské ulici. Při této příležitosti bych rád uvedl bližší údaje o jeho osobě.
Úvodem krátce k historii rodu Klánů. První dohledaný Klán Václav se narodil kolem roku 1638 na Jinecku, zemřel v roce 1705, měl 2 syny Václava a Jana. Jeho syn Václav zůstal na Jinecku, jeho potomci – Josef a František tvoří jineckou větev, druhý syn prvního Václava Jan tvoří zbraslavskou větev, jeho potomky lze v 18. století nalézt v matrikách Lahovic, Zbraslavi, Záběhlic, Chuchle i Černošic.
Václav Klán, zakladatel Klánovic, patří ke zbraslavské větvi, je sedmou generací od prvního jineckého Václava. Narodil se 5.11.1839 v Černošicích. Jeho otec Josef Klán, který se narodil v roce 1808 v Lahovicích, měl s Annou roz. Cicvárkovou celkem 10 dětí, z nich 4 zemřely brzo po narození. Vzhledem k mnohačetným rodinám v 19. století se rod Klánů značně rozrostl, avšak s největší pravděpodobností máme společného předka Václava z poloviny 17. století.
Václav Klán na začátku 70. let 19. století pracoval jako písař u okresního soudu ve Zbraslavi. Tehdy mu jeho vzdálená teta odkázala kus skalnatého pozemku u Radotína, který později odkoupila těžební společnost s cílem těžit zde vápenec. Díky tehdejšímu stavebnímu boomu v oblasti Smíchova a potřebě kvalitních stavebních materiálů, Klán za prodej své skály obdržel pohádkovou částku. Za peníze získané prodejem radotínské skály Klán koupil statek v Modřanech, kde krátký čas hospodařil. Později projevili o jeho pozemky zájem Schwarzenbergové, kteří zde chtěli postavit parní pilu. Klán opět svůj majetek výhodně prodal a přestěhoval se do Prahy.
V roce 1872 se v evangelickém kostele oženil s černošickou rodačkou Matyldou rozenou Schwarzovou a postupně se mu narodili: Adolfína (18472), Václav (1874), Matylda (1876), Karel (1878) a Jindřich (1883).
V roce 1874 dal Chvalský universitní statek do dražby veškeré dominikální pozemky v Šestajovicích, neboť jejich správa spolu se statky studijního fondu v Tuchoměřicích byla nákladná a pohltila veškerý zisk. Tyto lesní pozemky sahaly v té době až k prvním domkům v Šestajovicích. Vlastivědný sborník z roku 1923 uvádí, že v tomto roce 1874 Václav Klán, pekařský mistr z Modřan, tyto pozemky koupil. Další část lesa zakoupil od knížete Lichtensteina. V březnu 1878 obdržel od místodržitelství v Praze povolení k rozdělení pozemku na 18 stavebních částí, nechal postavit silnici a rybník, žádal i o povolení ke zřízení železniční zastávky.
V roce 1880 prodává statek v Modřanech a stěhuje se do Prahy na Vinohrady.
Až do té doby se mu dařilo v obchodování s pozemky a nemovitostmi. Štěstí ho však opustilo, a když zkrachoval jeho obchod s rozsáhlými doly v Dalmácii, finančně se vyčerpal.
V roce 1891 se stěhuje s rodinou do Karlína, kde jeho žena provozuje kavárnu.
Václav Klán se v roce 1896 rozchází s rodinou a stěhuje sám do Českých Budějovic. Zemřel zde chudý a opuštěný 23. července 1903, v matrice zemřelých není žádný pozůstalý uveden. Místo jeho odpočinku mi zatím není známo, v Českých Budějovicích pohřben nebyl, zřejmě se o jeho ostatky postaral některý z jeho tehdy žijících bratrů.
Ing. Jiří Klán, Klánovice
Děkuji moc za obsáhlé doplnění
Dobrý den pane Rysko! Věnuji se zpracování historie amatérského vysílání v ČSR. V Klánovicích působil Antonín Ryska, OK1RY, nar. v roce 1917. Nebyl to Váš příbuzný? Děkuji předem za odpověď. Radioamatér OK1AD.
Dobrý den pane Poláku,
asi Vás bohužel zklamu, můj příbuzný to bohužel nebyl a ani jsem až do teď o dotyčném pánovi neslyšel.
Přeji hezký den
Akorát některé věci, co se tam staví teď, z toho by člověk brečel. Nechápu proč si někdo kupuje pozemek v Klánovicích, aby ho téměř odlesnil a pak tam prsknul ohromnou kostku.
Nechystáte nějakou vycházku po Klánovicích? Ráda bych se přidala 🙂
Vycházka do Klánovic určitě bude. Ale ne teď v zimě, spíše si ji nechám na teplejší měsíce roku 🙂 Doporučuji sledovat „Komentované vycházky s Prahou Neznámou“. Budu se na Vás těšit.
Hezky se čte o obci, kde bydlíte. Ale rád bych se ještě zeptal na část „Václav Klán ze Šestajovic“
Vím, že se narodil v Černošicích, maximálně jsem našel, výňatek z nějakého dokumentu, kde je Klán uváděn jako majitel velkostatku v Šestajovicích, mohu mít tedy dotaz na nějaký zdroj k tomu ze Šestajovic. Takhle to vypadá, že je z vedlejší vesnice a místo pro Klánovice bylo hned vedle.
Díky za odpověď, doufám že i 2 měsíce po uveřejnění příjde.
Moc pěkné, díky za článek i za spoustu fotografií. Klánovicemi jsem sice už párkrát projížděl na kole a už tehdy jsem si říkal, že jsem vlastně pořád v lese, ale určitě si někdy zaslouží podrobnější průzkum i pár zastavení. 🙂
Děkuji, jsem moc rád, že se Vám článek líbil.
I mně, Petře. Vlastně všechny Vaše články a fotky 🙂
Moc děkuji Báro, takový komentář vždy potěší a nabije další energií 🙂