Menu
Program
Program

Poutavé vycházky Prahou s profesionálními průvodci, akce pro školy i teambuilding pro firmy a skupiny.
Česky a anglicky.

Vycházky s Prahou Neznámou jako dárek
Vycházky jako dárek

Zakupte svým blízkým unikátní dárek - poukaz na vycházku s Prahou Neznámou.

Santini v Praze
Santini v Praze

Seznamte se s nesmazatelným stylem slavného italsko-českého architekta v Praze

previous arrow
next arrow

Nové Bohnice

0
Nové Bohnice

Jsou známé Staré Bohnice a sídliště Bohnice. Málokdo asi ví, že existuje i něco jako Nové Bohnice a přitom to není sídliště. To bylo tak, už od pradávna tady byla stará ves s několika statky, kostelem a zámkem. Na začátku 20. století ale Bohnice, jako ves blízko Prahy, začaly nabývat na významu a jejich rozvoj ještě podpořilo založení Psychiatrické nemocnice v jejich těsné blízkosti. Stará ves už přestávala stačit, a tak bylo rozhodnuto postavit u staré vsi celou novou čtvrť, která starou ves rozlohou trojnásobně převážila. Nová čtvrť byla postavena na šachovnicovém půdorysu jižně od staré vsi a začala se nazývat Nové Bohnice, jak dodnes připomíná název ulice „V Nových Bohnicích“. Vznikaly tu většinou maloměstské jednopatrové domy se secesním dekorem, který byl většinou při pozdějších „modernizacích“ zničen, ale několik domů s původním nádechem tu ještě najdeme.

Lidový dům v ulici Na Bendovce 16/236 byl součástí takzvaného „rudého pásu“ – myslela se tím dělnická předměstí na okrajích a kolem Prahy, kde vznikaly dělnické domy, které si dělníci stavěli svépomocí a měli v nich své spolkové místnosti, jejichž součástí samozřejmě býval hostinec a velký sál a hrávalo se v nich divadlo.

Lidový dům v Bohnicích býval střediskem místních komunistů. Dělnický divadelní soubor vzniknul už v roce 1894 jako spolek divadelních ochotníků a hrál po celá dvacátá a třicátá léta. Měl ve svém repertoáru i hry Voskovce a Wericha, „Grandhotel Nevada“…, ale třeba i sociální hru „Drama otroků“, kdy byla z vybraného vstupného podpořena stávka horníků. Zajímavé je, že dělníci zdařile koexistovali ve svém domě například s Ochranným sdružením majitelů rodinných domků, které tady rovněž pořádalo divadelní představení se svými ochotníky.

Velkou škodou je, že se kvůli mnohonásobnému střídání majitelů po roce 1989 zřejmě nenávratně ztratila zdejší divadelní opona z počátku 20. století, které dominuje do půl těla svlečený modelový dělník, samozřejmě s rudým praporem a s kouřícími továrenskými komíny na obzoru. Zvláštní ovšem je, že nevelí davům, ale obrací se ke klasicistnímu sloupoví se schodištěm, zřejmě soudu, protože tu sedí žena s vahami v ruce – symbol spravedlnosti. To ale neznamená, že by se dělník chtěl nechat za svůj rudý prapor soudit, ba právě naopak – jedná se o zobrazení sociální spravedlnosti a práv dělnictva. Protože už nemůžeme vidět oponu v originále snad nám její hrubé obrysy připomene aspoň následující obrázek…

Vila J. Kefurta s ordinací v ulici V Nových Bohnicích č. 34/280 byla postavena podle projektu manželů Oehlerových v letech 1935 – 1936. Je to krásná ukázka emocionálního funkcionalismu od velmi talentované dvojice Elly a Oskara, kterým bohužel válečné (věznění a koncentrační tábor) a později i poválečné události (nestavěly se rodinné domy) zabránily v dalším uplatnění. Přitom jejich dílo je srovnáváno i se slavnou vilou Tugenhat v Brně.


Share Button

Zanechte svůj komentář

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášeni. Přihlásit »