Praha Neznámá pořádá po Ořechovce komentované vycházky.
Z hlavního náměstí Ořechovky, kde jsem minule ukončili první část našeho putování po Ořechovce, zabočíme vzhůru Západní ulicí a hned sousední vila je:
Vlastní vila Jaroslava Vondráka
Západní 21, Střešovice 488
Stavebníkem i architektem vily z let 1923 – 1924 s dostavbou z roku 1930 je Jaroslav Vondrák (1881 – 1937), který patří ke slavné generaci českých architektů, narozených okolo roku 1880 společně s Pavlem Janákem, Josef Gočárem a Josefem Chocholem. Jaroslav Vondrák sice nedosáhl slávy svých úspěšnějších kolegů, ale přesto má v české architektuře, a hlavně urbanismu, své místo. Vždyť to byl právě Jaroslav Vondrák a Jan Šenkýř, kteří zvítězili v soutěži na Ořechovku(!), i když se soutěže zúčastnili v té době i mnohem známější architekti.
Proto úplně logicky a zaslouženě nalezneme Vondrákovu vlastní vilu právě uprostřed hlavního náměstí na jeho západní straně. Svoji vilu navrhl jako solitér ve stylu expresivní moderny. Vstupní halu potom v roce 1930 nechal už ve funkcionalistickém pojetí zastřešit, zároveň tím však umocnil expresionistické vyznění celé vily s momenty překvapení pro pozorovatele.
Pokračujeme napříč jižní částí náměstí, kde byl v parčíku v roce 1928 postaven pomník střešovickým padlým z první světové války, provedený sochařem Josefem Fraňkem za vedení jeho učitele profesora Bohumila Kafky a za architektonické spolupráce Aloise Dryáka (návrh podstavce).
Náměstí opustíme vzhůru východní ulicí a doprava Špálovou ulicí okolo parčíku přímo na roh Střešovické ulice s ulicí Na Hubálce.
Pokračujeme dolů po Střešovické ulici na roh ulice U Laboratoře
Hübschmannova vlastní vila
U Laboratoře 4, Střešovice 565
Stavebníkem a architektem vily postavené v letech 1926 – 1927 byl Bohumil Hübschmann. Dům je do dnešních dnů v majetku členů Hübschmannovy rodiny.
Architekt Bohumil Hübschmann vycházel ve své práci z tvorby vídeňského architekta Otty Wagnera. Zdařile se zhostil řešení urbanistických projektů v Praze, nejvíce vyniká jeho úprava Emauz. „Wagnerovský“ přístup k architektuře najdeme také v jeho vlastní vile. Dům situovaný na pohledově exponovaném místě nároží Střešovické ulice má kromě ploché, ve svém okolí bezprecedentní střechy také posuvná, „anglická“ okna. Průčelí jsou strohá, bezozdobná, střechy vybíhají do výrazných říms. Tvrdost a nepřístupnost exteriéru částečně odlehčuje prosklená zimní zahrada a altánek. V podkroví se nalézal Hübschmannův ateliér.
Klesáme ulicí U Laboratoře, kde nároží s Cukrovarnickou dominují…
Zabočíme doprava až na široký bulvár Slunné, kterou půjdeme směrem dolů, na další křižovatce zabočíme do ulice Na Ořechovce.
Zabočíme do ulice Pod Hradbami.
Traubova vila
Pod Hradbami 17, Střešovice 658
V Praze nenajdeme mnoho budov, které by projektovali zahraniční architekti. Jedna z významných staveb tohoto druhu je rovněž v oblasti Střešovic. Traubova vila projektovaná pro rodinu koželužského podnikatele téhož jména je významným dílem německého architekta Bruno Paula z let 1928 – 1929. Její noblesní architektura není zvenčí funkcionalistická ani loosovsky puristická, spíše ji lze považovat za velmi kultivovaný projev moderního klasicismu. Dvojpodlažní objekt má průčelí obložené pískovcem, odborníci odhalí souvislost mezi touto vilou a architektovým jiným dílem – výškovým domem Kathrainer Hochhaus v Berlíně na Potsdamerstrasse. Ve směru do ulice působí vila poněkud studeným, ale důstojným a reprezentativním dojmem, Do zahrady se však obrací nižším, značně přívětivějším průčelím. Rodina Traubových si vily moc neužila, dvakrát ji musela opustit – před válkou a – tentokrát již natrvalo – po únoru 1948. Vila poté byla využívána pro různé ambasády. Při nedávné rekonstrukci byla tato vila citlivě rehabilitována včetně interiérů. Dnes dům slouží jako velvyslanectví Maďarska.
Ořechovku jako rezidenční čtvrť významných osobností podtrhuje i…
Projdeme úzkou spojovací uličkou do Buštěhradské ulice, kde vznikla v období 1926 – 1928 řada zajímavých rodinných domů č. 17-25/952-956, které byly vystavěny podle puristických projektů architektů Miroslava Vaněčka a Bohumila Švarce, s pěti půlválcovými rizality schodišť na severní straně, jejichž rytmické opakování působí značně expresivně.
Zabočíme vzhůru do Slunné ulice, jež vlastně tvoří svým zeleným pásem východní „okružní bulvár“ kolem Ořechovky, podobně jako ulice V Průhledu obdobný bulvár západní.
Bývalá „Klausova“ prezidentská vila
Slunná 15, Střešovice 555
Vila patří Armádě České republiky a používá ji k reprezentačním účelům. Krátce po svém zvolení prezidentem se do vily přestěhoval Václav Klaus s chotí. Ministerstvo obrany ji nechalo pro prezidenta, coby vrchního velitele ozbrojených sil, rekonstruovat za 28 milionů korun. V lednu 2004 se však ukázalo, že armádní vila nebyla tím správným řešením. Patřila totiž rodině známého a zámožného pražského lahůdkáře Lipperta, který byl pro svou německou národnost odsunut do Německa 16. května 1946. Sudetští Němci se ihned nechali slyšet, že „případ prezidentské vily je jen vrcholkem ledovce“. Prezidenta tak Armáda dostala do nepříjemné situace. Proto se pro prezidentský pár hledalo opět nové sídlo. V létě 2005 se manželé Klausovi definitivně přestěhovali do empírové vily v Lumbeho zahradě na okraji Pražského hradu, která nyní slouží jako bydliště i prezidentu Zemanovi.
Pokračujeme Dělostřeleckou ulicí, kde…
Naproti vidíme pro srovnání neoklasicistní vilu s novobarokními prvky
Vila Rudolfa Fišera
U Laboratoře 22, Střešovice 538
Původně si vilu postavil průmyslník Rudolf Fišer, který musel vilu na začátku okupace pro svůj židovský původ opustit a jeho místo ironickou hrou osudu zaujal tvůrce holokaustu a později hledaný válečný zločinec Adolf Eichmann. Ten vilu narychlo opuští v dubnu 1945 a nechává tu i veškerý svůj nábytek. Původní majitel Fišer se sem sice vrací, ale už jen jako nájemník v obecní vile. navíc dostává pro něj nemilého spolubydlícího levicového „zuřivého reportéra“ a německy píšícího novináře Egona Erwina Kische (1885 – 1948). Ten zde zakotvil zde po cestách světem, které zahájil v roce 1925 pobytem v Sovětském svazu, posléze navštívil Afriku, USA, Čínu, Austrálii…., odevšad psal poutavé reportáže. Byl známý pod přezdívkou „ Zuřivý reportér“, protože vše chtěl vidět, u všeho být, všechno si vyzkoušet, například se vypravil do Mekky v převlečení za Araba. Mimo reportáží z cest jako „Přístání v Austrálii“, „Caři, popi, bolševici“, „Americký ráj“ a „Tajná Čína“ napsal mnoho knih inspirovaných Prahou, z nichž jmenujme: „Z pražských uliček a nocí“, „Pražská dobrodružství“, „Pražský pitaval“, „Tržiště senzací“. I když byl vnitřním přesvědčením komunista, vždy se držel zásady reportérské objektivity. Po smrti Kische zde ještě dlouho bydlela jeho manželka, což Fišerovým vadilo nejvíce.
Zabočíme vzhůru do ulice U Laboratoře:
Ve stejné době jako vlastní dům Bohumila Hübschmanna, který jsme shlédli na horním konci této ulice, tedy v letech 1926 – 1927 zde vznikla i…
Z této ulice se vracíme zpět po ulici Na Ořechovce na hlavní náměstí, do ústředního domu, kde si můžeme v některé z restaurací dát oběd nebo večeři, případně posedět na zahrádce.
Ať už si vyberete jakoukoluiv restauraci, za zhlédnutí určitě stojí…
Lippertovi nebyli odsunutí z Československa proto, že to byli němci ale proto, že to byli němečtí nacisté.
Dobrý den,
chtěl jsem se zeptat, zda není známo, kde na Ořechovce bydlel sochař Josef Kaplický, a mládí prožil Jan Kaplický. Děkuji za INFO a děkuji.
Dobry den, taky by mne zajimal rodny dum pana architekta Jana Kaplickeho.
Jan Kaplický se narodil ve vile svých rodičů výtvarníků Josefa a Jiřiny Pod vyhlídkou 5, po smrti manžela a emigraci syna Jana, paní Jiřina Kaplická převedla vilu na Ciglerovi, kteří se o ni ve stáří postarali a doteď tam žijí.
prof. Václav Cigler nar. 1929 je žákem Josefa Kaplického obor sklář.
Dům E.E.Kische (U Laboratoře 22). Vila má podstatně zajímavější historii. Nejedná se o dům E.E.Kische. Ten zde byl pouze od roku 1949 nájemníkem. Vila byla po okupaci ukradena původním židovským majitelům. Do roku 1945 v ní bydlel organizátor holokaustu Adolf Eichmann s rodinou a švagrem, důstojníkem čs.armády Karlem Lukášem. Původní majitel, p.Fischer, pak po válce vilu obýval s vdovou po E.E.Kischovi.
http://zidovskelisty.blog.cz/0901/jak-cesi-kryli-adolfa-eichmana
Děkuji za doplnění. Jen bych poprosil ještě o upřesnění, od jakého roku zde byl E.E. Kisch nájemníkem, abych mohl podle toho informaci v článku upravit. Rok 1949 je zde zřejmě nedopatřením (E.E.Kisch zemřel v březnu 1948)