Město Praha snese srovnání s dalšími hlavními městy v Evropě nejen co se týče kulturních možností a ekonomických nároků obyvatel… Je to živé mraveniště, které v sobě zejména v posledních letech spojuje mnoho vlivů a mísí prvky různých kultur. Přesto je však od ostatních moderních metropolí velice odlišná. Ne nadarmo sem jezdí zahraniční návštěvníci obdivovat perly naší architektury od středověku po současnost, na které v Praze narazíte doslova na každém rohu. Takových měst na světě moc není. Měst, které nespolkla novodobá zástavba, ale historické památky si uhájily své právoplatné místo.

Velmi často se ve svých článcích o tomto faktu zmiňuji a poukazuji na to, že by si Praha zasloužila mnohem více moderní architektury, která by na tu historickou navazovala. Na několika příkladech, které tu máme, je vidět, že tato teze nemusí nutně zůstávat pouze teoretickou. My se dnes ale v našem článku nebudeme zabývat současnou architekturou, ale vypravíme se na počátek dvacátého století, kdy byl v Praze neobvyklý stavební boom a vznikala zástavba i v (do té doby víceméně) historických částech města. Původní domy tenkrát nahradila zcela moderní a progresivní architektura, jež časem splynula se starší zástavbou v ucelené čtvrti.

Jen málo připomínek odkazuje k tomu, co se v oněch místech dělo původně. Když se vypravíte pražskými ulicemi, kolikrát se můžete podivit nad některými neobvyklými názvy míst, čtvrtí nebo domů. Důvody proč se jmenují zrovna takto, byly někdy už dávno zapomenuty a dnes se o nich můžeme již jen dohadovat. V některých místech ale historie zůstává stále živá a tak i dnes můžeme odvodit, kde je původ místního označení. Dnes se zaměříme na jeden dům s podivným názvem přímo v centru Nového města. Jedná se o dům U Kamenného stolu na nároží Karlova náměstí a Ječné ulice. Není však ve městě s tímto názvem osamocený, dům stejného názvu nalezneme ještě v několika pražských ulicích…ale o tom až jindy.

Jak je známo, dříve Karlovo náměstí (svého času největší v Evropě) sloužilo jako dobytčí trh. Většinou tato místní pojmenování, která se do dnešních dnů na původních místech dodržují, vznikala velice jednoduše. V prostoru dnešní stavební parcely se tenkrát nacházel opravdu kamenný stůl. Ten sloužil k uzavírání transakcí mezi kupci a vyplácení peněz za jednotlivé kusy dobytka, podle váhy a kvality zvířete. Název zde zůstal ještě dlouho poté, co zde zabučel poslední kus dobytka a přenesl se následně i na předchůdce dnešního domu U Kamenného stolu.

Ten byl zbořen roku 1911, aby ustoupil dnešnímu činžovnímu domu se spodním obchodním parterem. Původní stavba měla totiž pouze dvě patra a tak jej nahradila stavba podstatně vyšší. Dnešní dům má patra čtyři a ve dvacátých letech byl ještě navýšen o podkroví s ateliéry.

Pokud jste šli někdy okolo domu U Kamenného stolu, jistě Vás na první pohled upoutal svou plastickou dekorací na fasádě a také členěním vystouplých arkýřů. Celá fasáda je pokryta štukovou dekorací v pozdně secesním stylu. Budově také velmi prospívá světlá barevnost, která dává všem těmto prvkům patřičně vyniknout.

Autoři tohoto domu nejsou moc často v architektonických publikacích zmiňováni a to je velká škoda, protože jejich realizace bývají velmi kvalitní. Jedná se o dvojici architektů Teodora Petříka a Karla Roštíka, kteří spolu navrhli obdobně tvarovaný dům v místech dnešních bašt poblíž Hradčanské. (Mohli jste jej vidět na komentované vycházce.) Budovu si zde postavil pan Jan Novotný. Původně se ve spodním parteru nacházela kavárna a vinárna, dnes už je tato část domu bohužel hodně přestavěna, ale obchody tam naleznete stále.

Co Vás na fasádě ještě může upoutat, jsou dvě umělecká díla. Prvním je národní reliéf vyobrazující jakési domovní znamení objektu. Autorem je sochař Jaroslav Horejc. Druhým je pamětní plaketa, která připomíná, že práve v tomto domě zemřela významná česká dáma Karolína Světlá. Na Karolínu Světlou máme na Karlově náměstí ještě jednu vzpomínku, v podobě pomníku s její bustou.

Fotografie: archiv autorky, fotohistorie.cz, starapraha.cz