Menu
Program
Program

Poutavé vycházky Prahou s profesionálními průvodci, akce pro školy i teambuilding pro firmy a skupiny.
Česky a anglicky.

Vycházky s Prahou Neznámou jako dárek
Vycházky jako dárek

Zakupte svým blízkým unikátní dárek - poukaz na vycházku s Prahou Neznámou.

Santini v Praze
Santini v Praze

Seznamte se s nesmazatelným stylem slavného italsko-českého architekta v Praze

previous arrow
next arrow

Velká a Malá Ohrada

4
Velká a Malá Ohrada

Když se dneska podíváme na mapu, je Malá Ohrada  paradoxně větší než Velká Ohrada. Proč tomu tak je, poznáme až za chvíli. Také zjístíme, proč mluvíme v dějinách obou Ohrad o Řeporyjích, i když dneska je obě najdeme ve Stodůlkách.

Velká Ohrada vznikla koncem 18. století jako nevelká osada, skládající se ale z velkých statků, na náhorní plošině vysoko nad Dalejským údolím na východním okraji katastálního území Řeporyje. Její historie je tudíž  pevně spjata s dějinami Řeporyj. Když totiž Řeporyje přešly do vlastnictví studijního fondu, byl jejich panský dvůr rozparcelován, a to dalo podnět ke vzniku osady pojmenováné podle dvora, který se v těchto místech nacházel – Ohrada. Osada, která se po zavedení obecních samospráv stala součástí politické obce Řeporyje, se nikdy moc nerozrostla – ještě v roce 1859 bychom tady našli jen 14 domů se 110 obyvateli.

Ve druhé polovině 19. století vzniklo severovýchodním směrem odsud další malé sídlo, zvané původně Ohradská osada, což se dá najít ještě na mapách v roce 1870. I když tato osada také patřila pod obecní úřad Řeporyje, přifařena byla kupodivu ke Stodůlkám. Později se pro lepší rozlišení  začala starší osada Ohrada nazývat Velká Ohrada a Ohradská osada se přejmenovala na Malou Ohradu. Malá Ohrada měla tu výhodu, že ležela na hlavní silnici vedoucí z Jinonic na Řeporyje, takže se tady uživil i hostinec.

Ještě v roce 1911 byla Malá Ohrada se svými 105 katolickými a 2 nekatolickými obyvateli menší než Velká Ohrada. Situace se změnila za první republiky, kdy se na Malé Ohradě rozparcelovaly další pozemky pro stavbu rodinných domků a vilek. Po vzniku Velké Prahy v roce 1922 totiž hranice města běžely kousek od východního okraje Malé Ohrady. Osada si na vlastní připojení k Praze musela ještě pěkných pár let počkat, místo pro novou výstavbu se však stalo lukrativní. Velká Ohrada v té době sice měla velké statky, ty ale byly obklopeny zemědělskými provozy, takže se tu stavět (vlastně až donedávna) nedalo.

Takže netrvalo dlouho a Malá Ohrada tu Velkou jak počtem obyvatel, tak rozlohou předehnala. Po druhé světové válce pak rozvoj Malé Ohrady jako vilkové čtvrti pokračoval. Velká Ohrada zůstala ve vzácné neporušenosti  zachována jako malebná vesnička s dvěma rybníčky, skládající se jen z několika statků. I když Malá Ohrada tu Velkou ve velikosti předehnala, vždycky tady zůstaly jen malé domky.

V roce 1974 byly obě osady jako součást Řeporyjí připojeny k Praze. Protože bylo celé rozsálé území náhorní plošiny nad Prokopským údolím (prostírající se od Jinonického zámečku až k Třebonicím) určeno pro výstavbu zamýšleného největšího pražského sídliště Jihozápadní Město, byla celá východní část katastrálního území Řeporyj překatastrována do Stodůlek. Tak, aby bylo celé území nového sídliště v jednom katastru.

Tenhle zajímavý statek z roku 1884 byl v restituci vrácen původním majitelů. Byl zrekonstruován a od začátku devadesátých let až donedávna tady bývala hospoda Franta nepříliš vysoké kategorie. To všechno se změnilo v srpnu 2013, kdy tady místní rodák (!)  z blízkého statku z roku 1784 (viz úvodní foto) otevřel zbrusu novou restauraci Kastrol. Je zaměřená  především na venkovskou (českou) kuchyni z kvalitních surovin a rázem se také zařadila mezi špičku pražského pohostinství.


Share Button
Print Friendly, PDF & Email

Příspěvek má 4 komentářů

  1. Karel Schestauber
    Karel Schestauber
    | |

    My bydlíme na Velké Ohradě od září 1994 a zažili jsme nejenom restauraci U Franty (později U sedláka Franty, posléze Kastrol) ale i „Country stodolu“, která stála a byla zbourána na místě dnešních nových bytovek proti autobusové zastávce. Mohu potvrdit, že restaurace Kastrol vaří velmi dobře a v létě je příjemné posezení na velkém dvoře (zahrádce), kde je i dětské hřiště. Bohužel místo slibovaného vybudování biotopu za Velkou Ohradou směrem k Řeporyjím došlo zde k realizaci parku a vyasfaltování cestiček. Nedošlo ani k výstavbě plánovaného bazénu na druhé straně sídliště směrem k Prokopáku. Bydlení je zde však příjemné a trasy na běhání skvělé.

  2. Honza
    Honza
    | |

    Kousek od restaurace Kastrol na adrese Červeňanského 11 se nachází nedávno zrekonstruovaný dům s nápisem Kubrův dvůr. Nikde se mi nepodařilo najít více informací o tomto domě. Předpokládám spojitost s rodinou Kubrovou, o které jsou v okolí záznamy, např. Kubrův statek v Ruzyni nebo Dorota Kubrová *1715 v Třebonicích. Dokázali byste prosím zjistit více info? Předem díky.

  3. Jitka
    Jitka
    | |

    Na Velké Ohradě bydlím od dubna 1990 a pamatuji, jak nyní opravené statky vypadaly tehdy. Tam, kde je dnes restaurace u koziček, tak tam byla ohrada s koňmi a stáje. Rybník (tím myslím ten větší), který je dnes sice vyčištěný, byl jen za zábradlím. Nyní patří k domu a je ohrazený vysokou zdí. Menší rybníček nebo spíš větší louže u koziček je pořád stejný.
    Kozičky neodmyslitelně patřily ke koloritu zastávky Ohradské náměstí, kde se pásly. Pak jsem je tam pár let neviděla, ale vloni se tam opět objevily.
    Jen mne mrzí, že z té doby nemám žádné fotky….staré statky, kůlny se střechami prohnutými a rozbitými taškami a spousta polí a volného prostoru, to vše je už nenávratně pryč.

Zanechte svůj komentář

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášeni. Přihlásit »