Menu
Program
Program

Poutavé vycházky Prahou s profesionálními průvodci, akce pro školy i teambuilding pro firmy a skupiny.
Česky a anglicky.

Vycházky s Prahou Neznámou jako dárek
Vycházky jako dárek

Zakupte svým blízkým unikátní dárek - poukaz na vycházku s Prahou Neznámou.

Santini v Praze
Santini v Praze

Seznamte se s nesmazatelným stylem slavného italsko-českého architekta v Praze

previous arrow
next arrow

Noblesní Vršovice

8
Noblesní Vršovice

Kodaňská ulice vytváří širokou a krásnou Vršovickou promenádu s velkoměstským rozletem a elegancí a určitě si zaslouží ji věnovat vlastní vycházku. Najdeme tu přepychové činžovní domy ze začátku 20. století v různých variantách historizujících stylů, k tomu i několik zajímavých secesních domů a aby toho nebylo málo, tak dokonce i mix historizmu se secesí. Plasticita domů v této ulici s mnoha arkýři, balkóńy a věžičkami má málo obdob nejen v Praze, ale i v evropských velkoměstech.

Nuže pojďme se kochat, v čemž nám může pomoci mapka. Vycházku můžeme pojmout kombinovaně s vycházkou Heroldovy sady.

Začneme na východním okraji reprezentativní Kodaňské, to jest u stejnojmenné autobusové zastávky na křižovatce s ulicí Tolského, do které trochu nakoukneme.

V ulici Tolstého najdeme dva stejné domy č.11-13 od stejného architekta, postavené ve stejném roce podle stejného projektu a navíc se stejně zaměřenými tematickými názvy. Činžovní domy jsou opatřeny výraznými nápisy, které se snažily dodat městu Vršovice světovosti – Washington a Chicago. Pod jejich projekty z roku 1908 bychom našli podpis architekta Edvarda Paroubka, což nám asi samo o sobě příliš neřekne. Někteří experti z oboru dějin umění se ale kloní k názoru, že je Paroubek nemohl vyprojektovat sám, nebo je možná neprojektoval vůbec. Autorem staveb, anebo přinejmenším Paroubkovým spolupracovníkem mohl být Josef Pospíšil (prý podle vzhledu a proporcí činžovních domů), což už je osoba významná. Pospíšil totiž navrhl půdorys Náměstí Míru a projektoval mnohé nájemní domy v oblasti Vinohrad. Aby to nebylo až tak přehledné, tak se zde navíc ještě objevuje jméno stavitele domu Vladimíra Holečka, který se znovu ke své stavbě vrací ve třicátých letech, aby pokoj v přízemí podle levým arkýřem domu přestavěl na garáž, jak bylo v této době masivní motorizace „dobrým“ zvykem. Uliční průčelí je secesní, jeho rozvržení s dvěma krajními arkýři je však řešeno ještě v duchu doznívajícího historismu.

A už se ocitáme u západního konce Kodaňské , v úzkému hrdle, které vede až ke křižovatce s Moskevskou, kde již netvoří širokou promenádu a svou šíří vypadá jako obyčejná vršovická ulice. Avšak se skutečnýmí pokladem, což je činžovní dům č. 11 postavený v čisté secesi architektem Osvaldem Polívkou, známým spoluautorem Obecního domu. Dům vyprojektoval pro Františka a Annu Lukešovi v roce 1904. Původně třípatrová stavba byla v roce 1911 navýšena ještě o jedno patro, což je při pohledu na dům jasně zřetelné – poslední patro má již značně zjednodušenou dekoraci odpovídající období pozdní secese. V roce 1933 byla ve dvorním traktu zřízena tiskárna a v době protektorátu přibyla v uličním parteru řeznicko-uzenářská výrobna s obchodem. Vzhled činžovního domu s bohatou florální a figurální štukovou výzdobou se zachoval v nezměněném stavu.

Na konci Kodaňské zabočíme přes Moskevskou o něco výše do Ruské, abychom se podívali, jaké reprezentační domy nám nabídne.

S Kodaňskou jsme se rozloučili Osvaldem Polívkou a v Ruské nás přivítá…kdo jiný, než opět vynikající český secesní architekt Osvald Polívka a sice u dvou sousedních secesních domů ze stejné doby s bohatým štukovým ornamentem. V této fázi byl Polívka byl už silně zasažen národní českou vlnou, a dostává se pomalu do stylu národní secese s mnoha vlasteneckými motivy, která pak vrcholí v jeho projektu Obecního domu. Národní rysy jsou už jasně zřetelné u obou jeho realizací v Ruské ulici. Domy mají bohatý štukový dekor a navíc se dům č.6 chlubí nápisem „Věrné naše milování“ a dům č.8 nápisem „Kde domov můj“.


Fotozdroj historických fotografií: www.fotohistorie.cz

Share Button
Print Friendly, PDF & Email

Příspěvek má 8 komentářů

  1. Jaromír, zvaný Míra, přezdívka Sigi
    Jaromír, zvaný Míra, přezdívka Sigi
    | |

    Jasně, že Vršovice jsou boží! Proto můj slogan je „Jsem z Vršovic, kdo je víc !?“ *Sigi*

  2. Jaromír, zvaný Míra, přezdívka Sigi
    Jaromír, zvaný Míra, přezdívka Sigi
    | |

    Souhlas, Vršovice jsou noblesní! Bydleli jsme přímo u vchodu do Grebovky, pár metrů vlastně od vinice. Z parku jsem viděl do našeho bytu v Rybalkové ul. 53/396 Manželka se narodila a vyrostla v ulici Žitomírské. Na Vršovice jsme oba i naše děti zde narozené pyšní! *Sigi*

  3. novy
    novy
    | |

    bydleli jsme od 1930 v bulharske ulici, cely zivot jsem tam zhil s rodici,chodil do skoly kodanska.rodice ten byt koupili jako tehdy druzstevni byt mam od toho papiry. druzstevnictvi po letech zaniklo, po revoluci dum dostal Xty „majitel“ a lidi z domu vystehoval. na to mel pravo jako vlastnik domu. ja jsem mela pro syna byt na sidlisti, a to mi zlamalo vaz. vystehoval mne bez nahrady financni ani nahrady bydleni a odvolal se na to, ze mam ke komu jit, ze byt chce. zadne dluhy z me strany nenastaly ani niceni jeho majetku, ale proste mne parchsproste vykopl z meho bytu, ke kteremu jsem mel veskere doklady a zil jsem tam. zel justice byla na jeho strane, ze je jeho majetek a muze si s nim delat co chce. tim jsem o vrsovice, celozivotni bydliste prisel. i takove veci se deji.

  4. marie adamkova
    marie adamkova
    | |

    Prožila jsem tam své dětství a mladí krásné místo prostě domov

  5. Keli
    Keli
    | |

    Moji praprarodiče bydleli na 28.pluku, moji prarodiče v Madridské, já v Žitomírské a teď zpátky v Madridské. Jo, jo, Vršovice jsou pupek světa.

  6. Sarka Nohejlova
    Sarka Nohejlova
    | |

    Bydlela jsem s rodiči na třídě SNB,nyní Vršovická.Po narození bratra nastalo stěhování do většího bytu v Norské ulici.Mě i bratrovi se tam líbilo,ale naši byli jineho názoru.Malá koupelna s karmou,velká kuchynˇs kamnama na noční proud,obyvací pokoj pro změnu s plynovýma kamnama a v ložnici nebylo žádné topení. Ještě že jsme bydleli pouze v mezanninu a na půdu jsme chodili jenom věšet prádlo.

  7. MICHAL
    MICHAL
    | |

    zde jsem se narodil jsou to prostě boží

    Vršovice a také pořád zde sem

  8. Michael Děd
    Michael Děd
    | |

    Zajímavý název noblesní Vršovice. Někdo tomu říká zase falešné Vinohrady ☺ Každopádně krásné místo, jen to šílené parkování

Zanechte svůj komentář

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášeni. Přihlásit »