Menu
Program
Program

Poutavé vycházky Prahou s profesionálními průvodci, akce pro školy i teambuilding pro firmy a skupiny.
Česky a anglicky.

Vycházky s Prahou Neznámou jako dárek
Vycházky jako dárek

Zakupte svým blízkým unikátní dárek - poukaz na vycházku s Prahou Neznámou.

Santini v Praze
Santini v Praze

Seznamte se s nesmazatelným stylem slavného italsko-českého architekta v Praze

previous arrow
next arrow

Nové Strašnice

1
Nové Strašnice

Nové Strašnice vznikly kolem roku 1781 mimo historické jádro původní vsi Strašnice, která se od té doby začala nazývat Staré Strašnice. Osada Nové Strašnice se čtrnácti popisnými čísly byla založena v souvislosti s likvidací strašnického velkostatku a parcelací polí na východ od staré vsi při cestě do Štěrbohol. Staré Strašnice byly v té samé době obnoveny po zpustošení v roce 1757 při prusko-rakouské bitvě u Štěrbohol. Důvodem pro výstavbu Nových Strašnic byla snaha získat více poddaných a tak byla podle přímé široké komunikace, dnešní Novostrašnické, plánovitě založena rovná řada usedlostí. Nově založená ves se nikdy nestala samostatnou obcí.

Ještě ke konci 19. století zůstávalo v osadě stále oněch původních čtrnáct domů, které zde byly před sto lety postaveny. Tím spíš je překvapující údaj z roku 1900, kdy Nové Strašnice vykazovaly 1075 obyvatel ve srovnání s pouhými 133 obyvateli Starých Strašnic. Přibližně od roku 1898 se v matrikách začíná místo názvů Staré Strašnice a Nové Strašnice používat sloučený název Strašnice. Současná popisná čísla byla zavedena až po sloučení obou vsí. Proto zde na červených emailových tabulkách nenajdeme čp. 1-14, nýbrž 1205, 1212, 1213 apod. Nové Strašnice i přes četné demoliční zásahy zůstaly do dnešních dnů mnohem lépe zachované než jejich starší matka, kde zůstal z historických staveb zachovaný vlastně jen jediný dvůr.

Nové Strašnice byly od souvislé zástavby Prahy dlouho odděleny, První republika se k nim výstavbou kolonie V Rybníčkách přiblížila, ale o jejich stavebním splynutí se dá mluvit až po výstavbě sídliště Solidarita po druhé světové válce. V současné době je původní ves obklopena okolní převážně průmyslovou a skladovou zónou. Jako autoservis se například využívá i jedna původní stodola, kterou je i vidět přímo z Úvalské ulice. Z východní strany je to železniční trať a za ní zahrádky a pustá periferie, obývaná převážně bezdomovci.

Při procházce nám může pomoci mapka

Historická zástavba vsi podél široké komunikace byla jednostranná, věnovat se proto budeme především její severní straně, kde jsou všechny usedlosti seřazeny pěkně v řadě za sebou.

Následuje velká proluka s již chybějícími vybouranými usedlostmi. Řadu uzavírá rozsáhlý polorozpadlý statek č.47. Jedna z nejcennějších budov původní vsi je ohrožena, v souvislosti s výstavbou rychlostní komunikace městského okruhu. Podle územního plánu je totiž určena k likvidaci. Jedná se o soubor budov z období přelomu pozdního baroka a ranného klasicismu a tak doufejme, že se statek dočká nejenom záchrany, ale i odpovídající rekonstrukce.

Nyní se podíváme společně na opačnou jižní stranu Novostrašnické ulice, kde toho zdaleka není tolik k vidění, protože se tu historická zástavba nikdy nevyskytovala. Výjimku tvoří jedna z nejzajímavějších zdejších památek – pozdně klasicistní kaplička. Ta má svou hodně nezvyklou historii. Je totiž votivním darem postaveným rodinou na paměť Antonie Červenkové. Antonie ošetřovala v revolučním roce 1848 při studentských bouřích studenty a přitom se nakazila a zemřela. Bývala tu i pamětní deska, která tuto událost připomínala, ale raději byla přemístěna jinam, zřejmě z obav krádeže. Důvod výstavby kapličky pomáhá i určit dobu její výstavby – uvádí se šalamounsky „po 1848“, architekt je neznámý. Jedná se o krásnou stavbu provedenou v čistém klasicismu. Některé prvky už byly odstraněny, což je zřetelné už při pohledu na vstupní část kapličky, kde mezi hlavicemi sloupů a římsou „cosi“ chybí. Pryč jsou i původní vitráže v oknech, navíc chybí i zvon a replikou jsou i mřížky ve vstupních dveřích a oknech. Ale i tak kaplička rekonstruovaná v roce 2005 příjemně osvěžuje Novostrašnickou ulici a je dokladem původního urbanismu této malé, ale zajímavé vsi.

Sousedi tu žijí družně a kamarádí se, i když, jak říká jedna místní starousedlice – už to zdaleka není to, co bývalo. Staré usedlosti totiž rychle mizí a prostředí ulice bylo navíc silně esteticky i sociálně znečištěno výstavbou obrovské hmoty na jižní straně Novostrašnické na nároží s Úvalskou. Přejme krásným zbylým usedlostem Nových Strašnic, ať přežijí všechny snahy o jejich likvidaci.


Share Button
Print Friendly, PDF & Email

Příspěvek má 1 komentář

Zanechte svůj komentář

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášeni. Přihlásit »