Menu
Program
Program

Poutavé vycházky Prahou s profesionálními průvodci, akce pro školy i teambuilding pro firmy a skupiny.
Česky a anglicky.

Vycházky s Prahou Neznámou jako dárek
Vycházky jako dárek

Zakupte svým blízkým unikátní dárek - poukaz na vycházku s Prahou Neznámou.

Santini v Praze
Santini v Praze

Seznamte se s nesmazatelným stylem slavného italsko-českého architekta v Praze

previous arrow
next arrow

Staré Strašnice

37
Staré Strašnice

Název čtvrti zní poněkud strašidelně, ale  když se podíváme na jeho původ, není to tak „strašné“. Název Strašnice, čili „ves lidí“ Strašnových, je od odvozen od osobního jména „Strašen“, což bylo velmi praktické jméno, neboť umožňovalo jeho nositeli odstrašovat zlé démony.

Hledat dnes stopy Strašnic jako původní vsi, je ještě těžší než u Vršovic. Zůstaly tu zachovány jen dva původní objekty, protože komunisté celou starou čtvrť s krásnými statky v 70. a 80. letech vandalsky zbourali a nahradili paneláky.

Ves se poprvé objevuje v písemnostech v roce 1185 a ve 14. století bychom tu nalezli dvě tvrze a tři dvory. O dvě století později přibyl poplužní dvůr, tři statky, tři chalupy, krčma a kovárna. V 18. století byla snaha získat více poddaných a tak byla v blízkosti vsi založena osada Nové Strašnice, o které bude pojednávat samostatný článek. Od té doby se původní ves začala nazývat Nové Strašnice a ze stejných pohunutek (více poddaných) se rozšířila až na 29 usedlostí. V roce 1908 sem byla zavedena elektrická dráha, což podnítilo další růst Strašnic a v 299 domech tak dosáhl počet obyvatel 4.000. Po připojení k Velké Praze v roce 1922 jako její XIII. čtvrtě, Staré i Nové Strašnice splynuly a čekal je rapidní rozvoj. V roce 1934 měly už 20.000 obyvatel. V době první republiky tu byla velká ruská komunita emigrantů před bolševiky. Československý stát je tehdy hojně podporoval, což jim umožnilo mít tady vlastní kostel, školy i gymnázium.

Jediná zachovalá usedlost, která vznikla na místě středověkého dvora, je Bečvářův statek ve Starostrašnické č.25/16, postavený roku 1830 v klasicistním stylu. Statek je patrový,  se středním rizalitem vrcholícím trojúhelníkovým štítem. Fasádu má pozdně klasicistní a přízemní místnosti jsou zaklenuté.  Za své jméno usedlost vděčí Tomáši Bečvářovi, který statek vlastnil od roku 1862. Za socialismu byl majetek rodiny Bečvářů včetně polností vyvlastněn a předán Státnímu statku Praha. Z dnešního pohledu se zdá statek vzhledem k okolí trochu utopený.  Je to tím, že  se původně nacházel pod hrází bývalého rybníka, který je dnes zasypán a v jeho prostoru se nachází areál volného času pro celou rodinu Gutovka s největší venkovní lezeckou stěnou ve střední Evropě.

Strašnický kotel Neposkvrněného Početí Panny Marie má za sebou dlouhou a svízelnou historii. Jak už víme, Strašnice začaly, tak jako spousta jiných čtvrtí Prahy, za první republiky rychle růst. Proto nepřekvapuje, že se snahy postavit tady kostel, objevují od poloviny dvacátých let. V roce 1930 se podařilo postavit v ulici Ke Strašnické funkcionalistickou budovu fary č. 10/1000, která sloužila i jako provizorní kaple, na což nás upozorní malá vežička se zvonicí.

Vlastní kostel se už za první republiky postavit nestihl. Doba po druhé světové válce pak církevním stavbám moc nepřála a tak jeho čas přišel až v roce 1992. Tehdy byl položen základní kámen, vysvěcený přímo samotným papežem Janem Pavlem II.  Samotný kostel postavený podle projektu Jindřicha Synka byl dokončený a vysvěcený v roce 1994 a získal tím pražské prvenství – první chrámová stavba dokončená po Sametové revoluci.

Kostel je založen na půdorysu čtverce s tím, že jedna čtvrtina chybí a prostor takto získaný slouží jako venkovní shromaždiště. Dynamičnost stavby je zdůrazněna jehlancovou střechou opět s chybějcí jednou čtvrtinou. Jehlan má základnu o stranách 30 metrů a výšku 25 metrů. Podobně výjimečně je řešen i interiér kostela. Uvnitř se nacházejí dvě kaple – sv. Anežky České a sv. Wolfganga  (řezenský biskup). Kostel byl totiž postaven nejen ze  sbírek věřících a sponzorských darů, ale i příspěvků diecéze v Řezně a Kolíně nad Rýnem. Jak se stavba povedla, posuďte sami. V bývalé farní kapli působí od roku 2000 Divadlo Miriam.

Na místě budovy bývalého kina Vesna, jehož ztrátu určitě mnoho Strašničáků právem oplakalo, stojí nepřehlédnutelná novostavba centrály systému platebních karet pro ČR. Stavba od architekta  Stanislava Fialy ve spolupráci s Danielou Polubědovou z let 1997 – 2000 je hodnocena jako jedna z hvězd na architektonickém nebi přelomu století. Dům dominuje různorodé okolní zástavbě, ale přesto se jí nesnaží nijak pokořit – dodržuje uliční čáru i výškovou hladinu zástavby. Skleněný plášť domu je pokryt různými žaluziemi, které se řídí počítačem podle směru větru a slunečního záření, takže se vzhled fasády neustále mění. Středobodem pozornosti je únikové točité schodiště s vysokou jehlou, Tato konstrukce působí, a to obzvlášť v noci při důmyslném nasvětlení, jako maják.

Tady se dá přirozeně navázat prohlídkou strašnické vilové čtvrti ,ale o tom až v samostatném článku.


Share Button
Print Friendly, PDF & Email

Příspěvek má 37 komentářů

  1. Jindřich Polívka

    Pan programátor je zřejmě génius non plus ultra , normální blbec… co mi napsal toto
    Tento komentář je patrně duplicitní; možná jste ho již jednou odeslali?
    Jin.

  2. Jindřich Polívka

    Ano a já to moc dobře pamatuji a také poutě za Vesnou, já bydlel na spojnici Vršovic a Strašnic, v posledním rohovém baráku dole na Ruské. Dlouho jsme neměli ani adresu. Dnes je to Ruská 200 ale dlouho to tak nebylo. Jednou nám psal příbuzný z Ruska a ten adresu namaloval a ono to došlo 😀 Tehdy u nás byla konečná trolejbusu linky č. 60. On ji tak krásně namaloval, že to prostě došlo…. Jin.

  3. Martin Tauš
    Martin Tauš
    | |

    Moc dík za tohoto průvodce. Já jsem ve Strašnicích asi deset let, ulice Nad Primaskou, kousek od restaurace Na Struze. Ale Strašnice jsem měl rád od dětství, ještě tetička se narodila Nad Primaskou, potom bydlela v ulici U Trati, resp. v areálu bývalého překladiště firmy Brouk a Babka. Byl to takový zastrčený dům, u příjezdové cesty byly garáže. A bábinka, tetičky, tatínek, později strýček a sestřenice obývaly celé patro, byty byli propojené, a bylo to tam jak na zámku. Jako kluk jsem chodil sledovat dunící lokomotivy na nákladním nádraží pod strání, nebo jsem si hrál v odstaveném stěhováku Škoda RTO. Na vlaky jsem se chodil dívat i na nedalekou zastávku, byl tam přes trať takový rezavý ocelový přechod. Tatínka jsem viděl plakat dvakrát, když umřela bábinka, a když viděl Obecnou školu, tak silně mu to připomnělo dětství ve Strašnicích. Pokud vám něco řeknou jména Surý(á), Hampl(ová)….

  4. Ivan Kolomý
    Ivan Kolomý
    | |

    V hotelu Menton byl, kromě restaurace i divadelní sál, využívaný k ochotnickým představením.
    Ruské gymnazium bylo v jednopodlažní budově na rohu ulic Starostrašnická, dříve Vinohradská
    a Nad Primaskou. Objekt, původně poněkud provizorního vzhledu byl do současného pěkného stavu později rekonstruován.

    1. Zdeněk Bradáč
      Zdeněk Bradáč
      | |

      Jsem naměko,byl to můj svět.Kde začít? Ve Strašnicích byli za mého dětství tři školy
      Stará škola – stále stojí mezi Domem Barikádníků a nynější stanicí metra. A v květnu 1945 zde sídlil jeden tým odboje a měl k dispozici vysílačku. Sem jsem začal chodit v roce 1948 do první třídy. V zahradě školy stál ještě malý americký tank.
      Škola V pavilonech byla u Zámečku,kde byla služebna SNB,VB a Policie ČR.Skládala se z asi 7-10 dřevěných pavilonů.Sem jsem chodil od druhé třídy.Do této školy vedla od nynější stanice metra Starostrašnická silnice dlážděná z tzv.kočičích hlav kolem statku,rybníka,kde v zatáčce měl krámek řezník a prodával karbanátky ,salámy z koňského masa.Ještě teplé karboše za korunu byly lahůdka!! Dnes po těchto pavilonech není ani stopa.
      Třetí škola byla Stalinova,byla za rohem (v ulici Dubečská ??) směrem na Skalku a byla tzv. Nová.Byla postavena za Hitlera,za protektoráru. Stojí dodnes.
      Hotel Menton stál naproti statku,kde údajně nocoval Jan Žižka. Jako hotel fungoval asi jen podle názvu,ale za hotelem bylo malé divadlo,kde začínal hrát jako kluk Venca Postránecký.Hlavní osobností v divadle byl pan Mika,který měl na křižovatce do Průběžné malý krámek.Dal by se napsat celý román o Strašnicích,není už čas…

      1. Ladislav Štolovský
        Ladislav Štolovský
        | |

        Nevíte prosím do kdy „hotel“ Menton byl v provozu? Pamatuji právě ten sál (divadlo), kde jsem byl jako školák na nějaké hudební produkci (tehdejší nějaká bigbítová skupina?). Myslím, že před divadlem byly také vzrostlé stromy a menší prostranství (jakoby parčík). Ale nevím dataci. Je možná datace 1966-67-68?

  5. Eva Rodamerová
    Eva Rodamerová
    | |

    Pane Rysko, díky za fotogalerii a jsem ráda,že jsem natrefila na tuto stránku. Vyrůstala jsem ve Strašnicích a zajímalo by mně,jestli někdo pamatuje zájezdní hostinec dříve hotel Menton. Tam jsme bydleli v letech 1952- 55 a ještě rodina Koukolíkova,ostatní nevím už příjmení. Nad námi byl statek tuším,že Škrábkovi nebo tak nějak,kradli jsme mu jabka ! Pak jsme se stěhovali do ulice Na hroudě. Do školy jsem chodila do Pavilonů u Zámečku a pak do nové školy Gutova. Žiju už téměř 50 let na Letný a pořád si říkám,že se tam vypravím ale zatím se mi to povedlo jen jednou a velmi krátce,bohužel.

      1. Ivan Kolomý
        Ivan Kolomý
        | |

        V hotelu Menton byl, kromě restaurace i divadelní sál, využívaný k ochotnickým představením.

        1. Ladislav Štolovský
          Ladislav Štolovský
          | |

          Prosím nevíte, do kdy byl hotel Menton i divadelní sál v provozu? V době školních let jsem tam byl na nějaké hudební produkci a myslím, že v cca 1965-67.Je to možné? Ladislav Štolovský email: stolovskyladislav@seznam.cz

    1. Ivan Kolomý
      Ivan Kolomý
      | |

      V hotelu Menton byl, kromě restaurace i divadelní sál, využívaný k ochotnickým představením.

    2. Karolina Cerna
      Karolina Cerna
      | |

      Pani Rodamerova, az se vypravite do Strasnic, dejte mi vedet, rada bych slysela vic o “starych” Strasnicich. Narodila jsem se zde, ale az 1976, vyristala u ulice Dubeccka, ted bydlim Na Hroude. Pozvu vas na kafe, za vypraveni:)

    3. Zdeněk Bradáč
      Zdeněk Bradáč
      | |

      Paní Rodamerová rád bych vás viděl – s pozdravem Zdeněk Bradáč.
      P.S. V Bohdalecké (dnes Na Hroudě ?) bydlel Vašek Postránecký a na rohu bylo zdravotní středisko pro plicní choroby…

  6. Frederic Warbuel
    Frederic Warbuel
    | |

    Děkuji za příspěvky o historii budov Strašnic. Četl jsem Umělecké památky Prahy Dalibora Prixe – zde u čp. 626 není nic o Vesně, která stála na místě MUZA. tato dvojkniha je strohým popisem toho jak budovy vypadají bez života – tj. bez jejich historie. Ví někdo kdy naposled promítalo kino Vesna?

  7. Marketa
    Marketa
    | |

    Dobry den,

    Ackoliv narozena v Praze (a to ve Strasnicich), od 14 let bydlim v Kanade. Rada se vzdycky potesim nejakym vasim clankem, ci zminkou o prochazce na Facebooku. Je to opravdu mile sledovat jak cela tato vase komunita ma Prahu a jeji pribehy tak uprimne rada. Az zase do Prahy zavitam, urcite se k jedne z prochazek pripojim! Dekuju za zahrati.

    Marketa

    1. Věra Novotná
      Věra Novotná
      | |

      Dobrý den,

      mnohokrát děkujeme za tak milá slova. Jsme rádi, že vám můžeme dělat radost!

      Za tým PN,
      Věra N.

  8. Zdeněk Bradáč
    Zdeněk Bradáč
    | |

    S radostí jsem se zahleděl na mně tak známé objekty na fotografiích,které všechny tak důvěrně znám.
    Přenesl jsem se do roku 1948,kdy jsme bydleli v krátké ulici naproti kinu Vesna a která se jmenovala V Olšinách(dnes za Vesnou) v čísle 1269. Ulice sestávala ze tří domů a na rohu prodával pečivo pekař Jančárek . Jinak samotná ulice V olšinách začínala v mistě, kde je dnes metro severně na ni navazovala ulice Starostrašnická. Začal jsem chodit do školy,kterou uvádíte jako Starou, na dvoře této školy stál americký tank a v roce 1945 byl v této budově revoluční výbor a pravděpodobně vysílačka.
    Z druhé strany školy byla Mrštíkova ulice (a je dodnes) kde na konci stojí Barča – dům Barikádníků.
    Ve Staré škole jsme od americké pomoci dostávali denně rybí tuk, někdy žerve,jogurt, mléko a to zadarmo. Později jsem přešel do školy V Pavilonech.která stála asi 300 metrů jižněji, hned vedle Zámečku,kde sídlil okrsek SNB, VB, kriminálka sídlila v ulici Vilová a navazovala na Starostrašnickou.
    Další škola byla v Dubečské ulici a jmenovala se Nová, nebo také Stalinova . Strašnice v 50 tých letech,byla skoro vesnice,kde se lidé dost znali navzájem,jako kluk jsem v létě běhal bos po Průběžné a honil ráfek od kola, v zimě jsme měli udělané boby ze šlajfek a sjížděli kopec Altán.
    Jako kluci jsme válčili s vršovičáky(a to dost tvrdě). Západním směrem Strašnice končily ulicí V Předpolí, za kterou bylo hřiště DTJ a dál zahradník Kefurt a začínala oblast V Zahrádkách,která sahala ze severu od dnešního Kubánského náměstí , na jihu vlakovou tratí a na západě pražským Edenem,severněji naproti Kubánskému náměstí končila tramvaj (č.1 ?). V samotných Strašnicích byla dvě kina VESNA a MÍR ( ten byl luxusnější – premierové kino) a byl naproti strašnické vozovně na Starostrašnické ulici . Jinak strašnický magistrát sídlil porůznu, něco a někdy na rohu Vinohradské a Starostrašnické,část také v pseudozámečku Na Výsluní. Později byly některé odbory ONV spojeny s Vršovicemi a sídlily v budově v parku na Moskevské ulici. Za Barčou a Starou školou začínala zástavba řadových domků SOLIDARITA. Tramvaje ve strašnicích končily na Černokostelecké (tramvaj č.11), v Zahradním Městě a Hostivaři ( č4) a u křižovatky do Koryt (č.10).
    Na konci Strašnic ,jak je dnes Kubánské náměstí, měl chalupu můj strýc , který choval koněa na jeho dvoře stála krásná vrba na kterou jsem lezl. Ta vrba tam stojí dodnes, ach jo…

    1. Ivan Kolomý
      Ivan Kolomý
      | |

      Pane Bradáči, moc mě těší připomínka i mého dětství.Jsem ročník 1938. Zřejmě se věkově příliš nelišíme, přesto chci maličko doplnit Vaše popisy spíše atmosféry doby po konci války. O ztrátě pojmů a názvů škol Stará, Pavilony, Nová a vnuceně, stalinova, máme jasno. Samozřejmě si nejsem jistý ,že mohutná vrba, kolem které chodím s pejskem procházkou je ta ze dvora Vašeho dříve zmíněného strýce, je stále živá, mohutná a slušně ošetřovaná.
      Jistě, v oblasti od Masarykovy kolonie, se mezi Předpoláky, Bohdalečáky, Dvořáky vedly dost ostré boje i s hloupými úrazy, bylo to dost tvrdé, byli jsme nepřátelé.
      Co do biografů, Vesna, jasně, bezspádový – parket v biografu – neoddělitelná instituce Starých Strašnic. Biograf lepší, ABC, pro nás ábíčko, s názvem pro blbé komunisty nutně přejmenované na Mír, míru, toho měli plné držky..
      Pane Bradáči, zdravím Vás a přeju dobré zdraví

      1. Anna Kolenatá
        Anna Kolenatá
        | |

        Dobrý den, pane Kolomný,
        vaše poznámka ohledně Strašnic mě velmi zaujala, jelikož můj tatínek (ročník 1937) je také původem ze Strašnic a bohužel není v takovém stavu, aby mi mohl vyprávět o poválečných Strašnicích. Pokud byste měl zájem mi povědět nějaké Vaše vzpomínky ze Strašnic ozvěte se mi na email annakolenata@gmail.com
        Přeji vše dobré a hlavně zdraví do nového roku!

    2. George Hertl
      George Hertl
      | |

      Dobry den. Take jsem chodil do Stare Skoly, jsem rocnik 1944. Ten Tank tam na dvore opravdu stal, ale jsem si jist, ze to nebyl Sherman, ale nemecky Hetzer. Bydleli jsem ve Starostrasnicke 64 byl to dum meho dedecka Josefa Sulce co tam mel take obchod Dalsi mel v Olsinach a treti na proti Miramare na Cernokostelecke.

    3. Daniela Vnuková
      Daniela Vnuková
      | |

      Zdravím, Strašničáci, i já pocházím z této krásné čtvrti, do školy jsem chodila do Pavilonů, potom do Guttovky. S Evinou, viď? Moje babička bydlela proti Staré škole, nad Bečvářovic statkem. Ten dům je už zbouraný, kvůli metru. Také bych se tam ráda podívala, ale kdy??? Děkuji za fotky, podívám se, jestli doma něco najdu.

  9. Václav Klíma
    Václav Klíma
    | |

    Dobrý večer, napište prosím něco o místě Na Kovárně na Vinohradské třídě, a rohem Strašnické vozovny. Děkuji V. Klíma

  10. Karel Duchek
    Karel Duchek
    | |

    Dobrý den, při přípravě podkladů ke knize vydané k 20. výročí posvěcení kostela Neposkvrněného Početí Panny Marie jsem narazil na další výklady vzniku jména Strašnice. Jeden skutečně mluvil o tom, že v okolí potoka, který protékal údolím byly mokřiny, bažiny, z nichž vystupoval bahenní plyn, který se v kontaktu se vzduchem samovznítí a vytváří plamínky – „bludičky“, což někteří lidé označovali jako strašení. Další výklad mluvil o tom, že název Strašnice vznikl ze slova strážnice, která zde stála a měla za úkol ochraňovat královskou cestu vedoucí z Prahy směrem na východ.
    Takže tři legendy, všechny hezké a jistě si každý vybere tu svou. A děkuji za velmi hezký článek.

  11. Miroslav Smola
    Miroslav Smola
    | |

    Sdělte mi, prosím, ve které budově ve Strašnicích bylo ruské gymnasium.
    Děkuji Mir.Smola

    1. Jan Lehovec
      Jan Lehovec
      | |

      Máte zřejmě na mysli bývalou Stalinovu školu, nyní Gymnasium ve Voděradské. Škole se ještě dlouho říkalo „Stalinka“ a nad vchodem měla cca 1,5m sochu z mramoru „generalissima“! Jako strašnický rodák jsem do této školy chodil (tehdy už jen SVVŠ) a někdy kolem roku 1963 jsme , co by studenti na příkaz vedení školy onu sochu stěhovali dolů do sklepů (CO krytu). A tím asi skončila éra „stalinky“.

    2. Ivan Kolomý
      Ivan Kolomý
      | |

      V hotelu Menton byl, kromě restaurace i divadelní sál, využívaný k ochotnickým představením.
      Ruské gymnazium bylo v jednopodlažní budově na rohu ulic Starostrašnická, dříve Vinohradská
      a Nad Primaskou. Objekt, původně poněkud provizorního vzhledu byl do současného pěkného stavu později rekonstruován.

  12. Veronika Svobodová
    Veronika Svobodová
    | |

    Dobrý den, malá poznámka ke škole u stanice metra. Pravdu s názvem máte pánové oba. Na mapách z první republiky je označována jako „nová“, protože za starou školu se považovala ta, která byla svého času v „zámečku“. Po válce se pro krásnou seesní budovu ujal dnešní název „stará škola“. Důležitější než název však je, aby zase brzy sloužila svému původnímu účelu.

    1. Jindřich Polívka

      Díky za zprávu a doufám, že je to tak. Já jsem do „Staré školy“ chodil chvilku do školky a pak i do Barčy chvíli i do Sokola. Je mi nyní v roce 2020 cca 64 roků. Je to docela drsné ale s tím nic nenaděláme. Do Vesny jsem chodil a rád, opravdu rád… kino Mír také, no prostě to bylo „u nás“ Kino Vesna nedávno v jednom TV pořadu zmínil náš slavný herec pan Postránecký, bohužel již není mezi námi. Ježíš, co já jsem tady zažil a když jedu taxi okolo parku a to dost často, tak říkám řidiči, tak tyhle borovice jsem za mlada přeskakoval. Bydlel jsem na rohu Ruské, Pod Rapidem. Prostě poslední dům na Ruské. Pro pamětníky konečná trolejbusu 60. Jednou nám poslal dopis příbuzný z Ruska a nevěděl adresu. Nakreslil ji a ono to došlo 🙂 Hezký den všem …

  13. Jan Vlček
    Jan Vlček
    | |

    Na konci 80. let minulého století sídlil v Bečvářově statku PZO Art Centrum.

    1. Růžena Dvořáková
      Růžena Dvořáková
      | |

      Povídání o starých Strašnicích, je moje srdeční záležitost. Jsem rodilá Strašničanka. Chtěla jsem jen dodat, že v roce1972 v Bečvářově statku byla otevřena Galerie Art Centra. Vystavovali tu naši i zahraniční výtvarníci, (zahajovací výstavou byla výstava slovenského malíře Ľudovíta Fully, pak výstavy grafických listů žáků grafika Sklenáře, bulharské užité umění aj.) . V Galerii se také konaly koncerty vážné hudby.

      1. Jindřich Polívka

        Ano a já to moc dobře pamatuji a také poutě za Vesnou, já bydlel na spojnici Vršovic a Strašnic, v posledním rohovém baráku dole na Ruské. Dlouho jsme neměli ani adresu. Dnes je to Ruská 200 ale dlouho to tak nebylo. Jednou nám psal příbuzný z Ruska a ten adresu namaloval a ono to došlo 😀 Tehdy u nás byla konečná trolejbusu linky č. 60. On ji tak krásně namaloval, že to prostě došlo…. Jin.

  14. Ivan Kolomý
    Ivan Kolomý
    | |

    Několik poznámek k textu o Starých Strašnicích:
    – fotografie a obrázek školy se týká Staré Školy. Novou, v 80.letech komunisty pojmenovanou Stalinovou, je v meziválečné době vystavěná funkcionalistická budova nyní ve Voděradské ul. Zajímavým školním areálem byly „Pavilony“ mezi strašnickou radnicí – zámečkem a tehdejším obecním dvorem.
    – foto „secesní detail“ z ul. U Hráze se týká domu obývaného majitelem přilehlého velkého Jermanova zahradnictví, proto a bez souvislosti s ironicky zmíněným polopatismem „Květena“. Zahradnictví se rozkládalo od ul. U Hráze po úroveň ul. V Předpolí. V minulých týdnech se na části pozemku bouraly jednopatrové objekty jeslí a mateřské školky ze 70. roků a připravilo se tak staveniště pro dnešní dobu tak typický developerský projekt.
    Zdravím a děkuju za pěknou připomínku staré Prahy. ik

    1. Filip
      Filip
      | |

      Dobry den, na jake strane prosim nebo cislo obrazku to je? Dekuji … foto „secesní detail“ z ul. U Hráze se týká domu obývaného majitelem přilehlého velkého Jermanova zahradnictví, proto a bez souvislosti s ironicky zmíněným polopatismem „Květena“. Zahradnictví se rozkládalo od ul. U Hráze po úroveň ul. V Předpolí.

Zanechte svůj komentář

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášeni. Přihlásit »