Menu

Ves pod tvrzí

0
Ves pod tvrzí

Na svazích údolí Rokytky leží malebná pražská čtvrť Královice, která byla díky unikátnímu souboru historických dominant mistrně zakomponovaných do krajiny prohlášena v roce 1991 vesnickou památkovou zónou. Historický ráz přírodního rámce je od stejného data chráněný jako krajinná památková zóna Královice. Od roku 1990 je území obce také součástí Přírodního parku Rokytka.

Jak už vyplývá z jejího názvu, ves Královice nebyla nikdy jen tak ledasjakou vsí. Severně od vsi se totiž nacházelo přemyslovské hradiště a později na jeho akropoli kostel sv. Markéty. Vztah ke královské dynastii se proto odrazil i v samotném názvu vsi. Ves lidí králových je prvně písemně doložena roku 1207, nicméně se dá předpokládat, že je starší. Historické osídlení dokladují nádoby s popelem a bronzový křížek. To vše bylo nalezeno v roce 1860 na pozemcích domů č. p. 7 a 8 a ukazuje, že v těchto místech bylo již od 9. stol staré slovanské pohřebiště. Dodnes je na půdorysném uspořádání vsi jasně vidět, že ves byla majetkově rozdělena – náves před říčkou, tvrz s dvorem za říčkou. Část Královic v údolí před Rokytkou byla vlastněna vyšehradskou kapitulou. Na ostrohu na protější straně údolí však vzniká už ve 14. století tvrz, která patřila různým místním feudálům. V době po Bílé Hoře získávají Královice Lichtenštejni, v jejichž majetku je ves až do zrušení panství a vzniku obcí v roce 1850.

V 70. letech 19. století domů měly Královice 51 domů s 386 obyvateli, čili více než dnes. Ve vsi provozovali svá řemesla kovář, kolář, sedlář, krejčí, tři obuvníci, obchodník s obilím, dva kramáři, hokynářka a tabáčník. Byly tu i dvě hospody, mlýn a dvě cihelny. Ve druhé polovině 20. století obec stagnovala, a to i po připojení k Praze v roce 1974.

Při následující procházce Královicemi nám může pomoci mapka, následně doporučuji pokračovat procházkou Sv. Markéta a hradiště Šance.

Zdaleka viditelnou dominantou a nejcennější historickou památkou Královic je v jádru středověká tvrz, kterou si dnešní městská část dala i do svého znaku. Tvrz, pocházející ze 14. století, je vlastně podsklepenou věží o třech patrech. Původní vrcholně středověká tvrz byla dvoupatrová a třetí patro vysazené na krakorcích nechal až při renesanční přestavbě v roce 1562 (datum je viditelné nad vstupem do tvrze) přistavět Mikuláš Skalský z Dubu. Tehdy také věž získala sgrafitovou výzdobu, vřetenovité schodiště na severní straně a jižní přístavek. Tvrz byla opevněna obvodovou oválnou hradbou, jejíž části můžeme vidět ještě dnes.

Po zakoupení Královic v roce 1623 Lichtenštejny ztrácí tvrz svoji obytnou funkci a stává se z ní pouze knížecí sýpka v rámci hospodářského dvora. Stavbě samozřejmě toto využití příliš neprospívá, ale ještě v první plovině 20. století jsou uvnitř znatelné malby na stropech a kamenné lavice u oken.. Zlé období nastává až v roce 1945, kdy byl celý dvůr včetně tvrze Lichtenštejnům odebrán, a tvrz dostává do velmi špatného stavu. V 70. letech se zdálo, že začne svítat na lepší časy. Byl totiž vypracován projekt na záchranu tvrze a její rekonstrukci s tím, že bude využívaná jako muzeum. V 80. letech se stihla vyměnit celá střecha, ale změna režimu všechny další práce bohužel zastavila. Nevyjasněné majetkové poměry zapříčinily, že objekt stále chátrá a dodnes zůstává v dezolátním stavu.

Svým vzhledem samostatně stojící jednověžové stavby je dnes tato tvrz ve českých zemích unikátem. Je vystavěna z lomového kamene, dosahuje výšky 20 metrů a je zakončena valbovou střechou.

Ve vsi najdeme několik zajímavých ukázek venkovské zástavby z druhé poloviny 19. století a první třetiny 20. století. Nepodařilo se mi najít údajnou kovárnu z první poloviny 20 století s pilířovou podsíní pracovního prostoru.


Share Button
Print Friendly

Zanechte svůj komentář

Jméno
Jméno*
E-mail
E-mail *
Web
Web