Menu
Program
Program

Poutavé vycházky Prahou s profesionálními průvodci, akce pro školy i teambuilding pro firmy a skupiny.
Česky a anglicky.

previous arrow
next arrow
První zoologická zahrada Čech

První zoologická zahrada Čech

…byla v Královské zahradě mezi Královským letohrádkem a Pražským hradem. Byla nazývána Královskou zvířetnicí. V době největší slávy, za Rudolfa II. byli pravděpodobně největší inspirací šelmy! Mohli jste tu potkat většinu šelem kočkovitých: tygra, lva, pardála, levharta a kočky divoké. V zastoupení tu byly i šelmy medvědovité v podobě medvědů hnědých, ale i psovité ve […]

Co se dělo za zdmi Sokolovny v Sokolské?

Co se dělo za zdmi Sokolovny v Sokolské?

Neorenesanční Sokolovna na rohu Sokolské (dříve Hradební) a Žitné ulice byla postavena jako první, ostatní Sokolovny se pak stavěly podle ní. Tím, že byla první, má také bohatou historii… V této Sokolovně Miroslav Tyrš vytvářel české tělocvičné názvosloví a celou metodiku cvičení. Zde se konaly sjezdy České obce sokolské a vznikla zde tradice tzv. Šibřinkových […]

Pražská galérka a Václav IV. v Jedové Chýši

Pražská galérka a Václav IV. v Jedové Chýši

Jedová Chýše se nacházela v blízkosti kostela U Apolináře u blízké porodnice. Jednalo se o hospodu s nejdelší historií na území Prahy. Byla navštěvována pražskou galérkou a měla velmi špatnou pověst. Chodili sem takříkajíc lidé bez krejcaru v kapse. Polévka se nalévala do důlků vyhloubených přímo ve stole a lžíce byla přivázána na řetězu ke […]

Náhrobek nebyl dost velký pro jeho zásluhy...

Náhrobek nebyl dost velký pro jeho zásluhy…

…pro zásluhy Sylvestra Krnky, slavného českého vynálezce šlapací tramvaje, „nábojnoše“, a pušky zadovky. Rakouské úřady jeho vojenské vynálezy nechtěly, a tak je nabídnul konkurenci (Rusko, Černá Hora), která se ráda nechala jeho výbornými zbraněmi vybavit a později je použila právě proti zpátečnickému Rakousku. No každopádně byl Sylvestr Krnka hodně šikovný… Jeho hrob najdeme na hřbitově […]

Pražské čtvrtě na Praze Neznámé

Pražské čtvrtě na Praze Neznámé

Jediným členěním, které respektuje hranice původních čtvrtí, je tak 112 katastrálních území. Jednotlivá katastrální území nemají žádné úřady a nejsou právnickými osobami. Mají však své historické opodstatnění a mnohem lépe mohou utvářet citový vztah Pražanů k místu, kde žijí. Proto se i Praha Neznámá přidrží členění Prahy podle čtvrtí (katastrálních území) a budeme doufat, že […]

Vítězka soutěže o nejvíce zohyzděnou vilu

Vítězka soutěže o nejvíce zohyzděnou vilu

To je ona! Pokud znáte ohyzdnější, podělte se s námi! Máte možnost na našich stránkách v sekci Vaše fotografie. Děkujeme! Pokud objevíte skutečnou perlu, lze ještě zamíchat pořadím… 🙂 Nic nepomohlo, i když se nachází ve velice hezké a inspirativní vilové zástavbě Zátiší v Hodkovičkách! Čím se inspiroval asi její majitel…?

I trolejbusy mají své pamětní desky

I trolejbusy mají své pamětní desky

Na Orionce, na smyčce u bývalé vozovny Královské Vinohrady najdete památník poslednímu trolejbusu, který vyjel v roce 1972 z této zastávky směrem na Strahov. Jednalo se o typ Škoda 8Tr, linku 51. Tedy přesněji řečeno, najdete bývalou zastávku, ale pamětní zlatá deska dole na obrázku byla stržena pravděpodobně z důvodů lepšího zpeněžení ve sběrných surovinách… […]

Památník také prostitutkám

Památník také prostitutkám

Nejen trolejbusům byl vztyčen pomník, ale také padlým ženám, a to na rohu „Perlovky“. Jako památka na to, že už je tady v současnosti neuvidíte. Někteří jim sem dokonce nosí květiny. Deska je zde umístěna studenty umělecké školy již asi od roku 2010, a to s dovolením majitele domu. Úvahy o tom, čemu čest při potlačení zbytku slova […]

Hradiště Šance - obranný bod Přemyslovců

Hradiště Šance – obranný bod Přemyslovců

Na Staroslovanské hradiště dojdete snadno z Královic po červené turistické značce, jak názorně vidíte na obrázku 🙂 Dnes na jeho místě stojí kostelík Svaté Markéty. Stojí na ostrohu 30 metrů vysoko nad Rokytkou, jež jej obtéká ze tří stran, pochází ze starší doby hradištní. Původní slovanské hradiště později sloužilo jako pohraniční obranný bod bývalé državy […]

Největší zvon na českém územi

Největší zvon na českém územi

… je zvon Zikmund z r. 1549 v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě. Jeho dolní průměr je 256 cm, výška 203 cm a hmotnost 16,5 tuny. Pověst říká, že když srdce Zikmunda pukne, postihne české země neštěstí. Naposled srdce puklo roku 2002, po čemž následovaly povodně. fotozdroj náhledového obrázku: wikipedie