Menu
Program
Program

Poutavé vycházky Prahou s profesionálními průvodci, akce pro školy i teambuilding pro firmy a skupiny.
Česky a anglicky.

Vycházky s Prahou Neznámou jako dárek
Vycházky jako dárek

Zakupte svým blízkým unikátní dárek - poukaz na vycházku s Prahou Neznámou.

Santini v Praze
Santini v Praze

Seznamte se s nesmazatelným stylem slavného italsko-českého architekta v Praze

previous arrow
next arrow

Moderní hračkářství

Moderní hračkářství

Při jedné z procházek Prahou na sklonku léta mě znovu upoutala elegantní budova kousek od ulice Na Příkopě. Na nároží ulic Havířská a Provaznická se tyčí zajímavý funkcionalistický objekt se zaobleným rizalitem. Tato budova se dříve těšila velice dobrému jménu, sídlilo zde totiž oblíbené hračkářství.

Dům byl postaven mezi lety 1931 a 32 pro pana J. H. Brandejse. Oficiálně je jako architekt uváděn Adolf Foehr. Tento dnes už téměř zapomenutý tvůrce provozoval od roku 1908 svou stavební praxi v Holešovicích. Postupně se jeho firma velice rozrostla. Zakázky získával zejména od početné pražské německé menšiny, zvláště té movité. Ale tvořil také v dalších českých městech, hlavně v oblasti Sudet.

Když se podíváme na většinu jeho realizací, nalezneme spíše příklon k racionální moderně, leckdy inspirované historizujícími styly. O to překvapivější je proto tato budova. Když ji srovnáme s dalšími projekty Adolfa Foehra, zřetelně vystupuje z řady svým moderním pojetím. Proto se také soudí, že ji vypracoval spíše mladší architekt, který byl zaměstnán v jeho ateliéru. Jeho jméno se už bohužel dnes asi nedozvíme…

Při navrhování byl zřejmě ovlivněn dílem slavného architekta Ericha Mendelsona. Ten o několik let dříve vytvořil velmi podobný projekt. Jednalo se o obchodní dům Petersdorff ve Vratislavi. Nutno říci, že tato budova byla natolik přelomová, že ovlivnila celou generaci architektů a její ozvěny máme hned na několika místech v Praze. Namátkou se jedná o činžovní dům v ulici U Smaltovny od Erwina Katony, s podobně zaobleným nárožím, nebo o projekt architektů Josefa Šolce a Jaroslava Stockara Berhoffa – dnešní budovu kina Bio Oko.


Pro prostory obchodního domu byla stavba ideální, nejen svým proskleným parterem přímo zvoucím ke vstupu (a nákupům). Pásové okenní plochy zase návštěvníkům nabízely výhled do ulice a přiváděly do obchodu dostatek světla. Mohli jste si tak lépe prohlédnout rozličné druhy zboží, které pan Brandejs nabízel. Dala se zde sehnat i slavná stavebnice Merkur, která také vznikla ve třicátých letech. Po revoluci zde dlouho sídlila cestovní kancelář Fischer, dnes však objekt působí opuštěně.





Když si dům prohlédneme ze strany, možná nás zarazí domovní znamení se třemi sedláky v tradičně pojatých, až venkovských formách. Tento výjev se vztahuje k historii zdejší zástavby. Od dob baroka stály na tomto místě dva domky, kterým se říkalo „U sedláků“. Tento lokální název se vztahoval k původní rodině, která zde žila. V době pobělohorské zde bydlela jakási Anna Hájková s rodinou. Znamení na domě je ale pozdější.

Sedláci v historii nebyli zrovna privilegovaná vrstva, o něco lépe na tom se svým společenským statusem začali být až po zrušení roboty. Na domovních znameních se objevují až začátkem osmnáctého století. Zdejší znamení pochází z roku 1794, a jak se můžeme dočíst ve výjevu, autorem je sochař Josef Malínský. Krom znamení připomíná genia loci i nápis na fasádě „Zde slove od starodávna u sedláků”.

Až někdy půjdete kolem, vzpomeňte, kde si naši předci kupovali hračky, v době, kdy ještě nebyly všudypřítomné mobily a počítače a při hře byla důležitá hlavně vlastní fantazie.

/Fotografie: archiv autorky, liberec-reichenberg.net, protimluvnet.cz, peoplecheck.de /

Share Button
Print Friendly, PDF & Email

Příspěvek má 1 komentář

  1. Milan Lasťovka
    Milan Lasťovka
    | |

    Trochu mi to připomíná budovu Eskomptní banky v Chebu od Fritze Lehmanna, mohli se oba inspirovat stejným vzorem.

Komentáře nejsou pro tento typ obsahu povoleny.