Menu

Staré Kyje

2
Staré Kyje

Zatimco mnohé čtvrtě mohou jen složitě a dlouze uvažovat, co je jejich charakteristickou dominantou a co si dát případně do svého znaku, tady je to jasné – tribunový románský kostel sv. Bartoloměje. Je to mimořádně vzácný objekt, který se řadí k tomu nejcennějšímu z románské sakrální architektury v rámci celé republiky, což potvrzuje i každá publikace zabývající se historií umění. Takže ho do erbu nevyužily jen Kyje, které nejsou samostatnou městskou částí, ale celá městská část Praha 14, kam Kyje patří.

Ves Kyje vznikla již v raném středověku, což badatelé v oboru historie vyvozují ze samotného názvu obce, kdy Kyje vykládají jako ves Kyjovy rodiny, s tím, že vlastní jméno Kyj (nesouvisí ale s palicí, jak by se mohlo zdát) je doloženo již v roce 1052. To ale neznamená, že je to datum založení vsi, nebo nějaká doložená zmínka o ní. Doba založení je neznámá. Navíc, aby se to jako vždy zkomplikovalo, je tady i pověst, která praví samozřejmě něco jiného – název prý vzniknul tím, že si bojovníci z Velké Moravy při svém tažení na Čechy, usedlé tehdy v okolí řeky Vltavy, vyrobili ze dřeva v lesích nad kyjským rybníkem kyje. Další kyjská legenda praví o podzemních chodbách, které měly údajně vést až do Staré Boleslavi, do Dolních Počernic, Chval a Jenštejna. Pádným dokladem tohoto tvrzení prý byly propady a sesuvy půdy na začátku minulého století.
Kyje se začaly značně rozrůstat v období první republiky, kdy se staly první obcí za hranicemi Velké Prahy. V té době vznikly celé nové kolonie rodinných domků a Kyje se od té doby dělí na čtvrtě:

  • Staré Kyje – jsou vlastní staré vesnické jádro s kostelem, farou a starými statky kolem Krčínova náměstí
  • Aloisov – je plánovitě založená osada na začátku 19. století mezi kopcem a rybníkem
  • Jiráskova čtvrť – vznikla ve dvacátých a třicátých letech jako Masarykova čtvrť, jak můžeme ještě často vidět na místních starých domovních číslech. Stavěly se zde podobně jako v blízké legionářské Jahodnici domky v jednotném slohu a rázu, takže celá čtvrť působila celistvým a esteticky příjemným dojmem. Ne tolik už dneska, kdy mnohé domy zažily různé „kutilské“ úpravy bez ohledu na své okolí a dokonce i třeba sousedy v dvojdomku, takže výsledky „rekonstrukcí“ působí někdy značně bizarně. Čtvrť má i svoje náměstí – Pávovské a svoje sady – ovšemže Jiráskovy
  • Lehovec – čtvrť rodinných domků (ne stejnojmenné sídliště, které vzniklo až o dost později a je v Hloubětíně)
  • Nad Rybníkem – rodinné domky, kde jinde než nad rybníkem
  • Hutě
  • Rajská Zahrada

My se tentokrát společně podíváme po Starých Kyjích s využitím mapky

Kostel sv. Bartoloměje je jednolodní románská stavba z pravoúhle tesaných pískovcových kvádrů se čtvercovým chórem, obdélnou lodí, tribunou v mohutné hranolové západní věži v šíři stavby a systémem schodišť a chodeb v síle zdi. Kostel má pevnostní charakter, stačí se podívat na jeho silné zdi, úzká okna, mohutnou věž a hlavně chodby ve věži přímo ve zdech (!). Ve středověku, v dobách ohrožení, kostel sloužil pro obranu obyvatel vsi a v případě nouze jim poskytoval i útočiště.

Kromě kostela je dalším charakteristickým znakem Kyjí veliký rybník zvaný prostě Kyjský. Má uprostřed po nedávno provedené revitalizaci i umělý ostrůvek a podvodní hráze, které slouží jako hnízdiště pro vodní ptactvo. Našla se tady i škeble rybniční a běžně tu potkáte nutrie, které můžete nakrmit. Rybník byl prý založen už ve 14. století arcibiskupem Arnoštem z Pardubic, který je spojen s počátky rybníkářství v Kyjích. Spojení Kyjí s rybníkářstvím dokládají i názvy zdejších ulic – Rožmberská, Talínská a Krčínovo náměstí.


Share Button
Print Friendly, PDF & Email

Příspěvek má 2 komentářů

  1. Jitka Turečková
    Jitka Turečková
    | |

    O zastavění louky už je rozhodnuto? Není to záplavová zóna? To by byla velká škoda :-(

    Reply

Zanechte svůj komentář

Jméno
Jméno*
E-mail
E-mail *
Web
Web