Menu

Labuťka

7
Labuťka

Labuťka je jméno jednoho z libeňských kopců, ale hlavně název pro dřívější nouzovou prvorepublikovou kolonii. Proces přeměny dožívající nouzové kolonie, pozvolna přestavované na domky s trvalým bydlením a fungující i jako zahrádkářská kolonie, je mezi všemi kolonkami v Libni (Hájek, Kotlaska, Labuťka) nejvíce znatelný. Libeňské nouzové kolonie na kopcích velmi miloval Bohumil Hrabal. V době, v níž v Libni žil (50. léta), se z nich už pomalu stávaly kolonie zahrádkářské, takže on již ve svých románech (například „Svatby v domě“) obdivuje domečky utopené v zeleni na kopcích.

Na Labuťku se dostaneme busem č.140 z Palmovky anebo tramvají (obojím na zast. U Kříže). Cestou se pak můžete v ulici Pod Labuťkou zastavit u památného dubu. Doporučuji spojit si cestu na Labuťku vycházkou přes les k bobové dráze, kde se poté můžeme dobře občerstvit na terase s krásným výhledem. Případně, kdo má rád malé pivovary, má to jen pár kroků do pivovaru Nad Kolčavkou (viz. dolní čas mapy). Každopádně je tu k dispozici mapka.

Místní obyvatel, bývalý námořník, s kterým jsem si dlouho povídal, si bydlení na Labuťce moc pochvaluje, a říká, že bydlí uprostřed města a přitom na zeleném ostrově, což se při pohledu z Labuťky na okolí tak i skutečně jeví. Jediný problém vidí v tom, že pozemek pod domem dosud není jejich, i když už se čísla nouzová mění pomalu za čísla popisná.

Labuťka má bezesporu mezi kopcovitými libeňskými kolonkami tu nejhezčí polohu, navazuje na ni rozsáhlý zalesněný hřbet táhnoucí se kolem usedlosti Císařecká až k bobové dráze.

Přilehlý les však podle místního obyvatele nemá právě tu nejlepší pověst, neboť se v něm zdržují různé nekalé živly. Tudíž ve dne je tu procházka příjemná, v noci bych si však průchod od Labuťky na bobovku rozmyslel.

V zahrádkářské kolonii, která se zdá na první pohled veselá, dochází k tragickým případům, tolik připomínajícím její původní zaměření a dobu vzniku. Za tuhé zimy v prosinci 2008 tu přežíval bezdomovecký pár ve stanu. Když se muž k ránu vzbudil, ke svému zděšení uviděl, že jeho manželka nedýchá. Okamžitě zavolal záchranku, ženě však již nebylo pomoci.

Z Labuťky jsou krásné výhledy, třeba na Vychovatelnu, což je zámeček v neobarokním stylu z let 1906 – 7 od architekta jana Kříženeckého pro mravně narušenou mládež. Dnes budova patří do areálu nemocnice Na Bulovce.


Share Button
Print Friendly

Příspěvek má 7 komentářů

  1. Oldřich Hejda
    Oldřich Hejda
    | |

    Kolonii Klihařku a usedlost Kolčavku si lze připomenout filmem Ztracená tvář, v němž hlavní postavu ztvárňuje Vlastimil Brodský.

    Reply
  2. Adam Fiala
    Adam Fiala
    | |

    Uznavam ze je to sporne, relevantnich informaci je jako safranu. Ale vas argument o vyclenenosti uzemi mi prijde ponekud zavadejici. Uzemi pro kolonie se nevyclenovala, proste se naskytla prilezitost, kdyz byl majitel svolny svuj vetsinou zemedelsky pozemek, co uz nevynasel, rozparcelovat a pronajmout – informace se rychle rozkrikla a vznikla kolonie. Mesto tohle vubec neresilo, naopak vystavbe kolonii zpocatku tvrde branilo, az po case zaclo kolonie tise tolerovat. A tu a tam doslo k vlastni vystavbe obecnich kolonii.
    Ale napada mne nekdo, kdo by mozna mohl pomoct – v otazce historie prahy 8 a 9 je to ohromna studnice informaci – vedouci vlastivedneho spolku Rokytka pan Kuranda http://www.praha9.cz/o-praze-9/volny-cas/vlastivedny-klub-rokytka

    Reply
    1. Jan Malik
      Jan Malik
      | |

      Domnivam se, ze v pripade Labuťky dojem klame. Tato kolonie minimalne castecne vznikla prave na popud města. Po nestastnem naletu na Palmovce ke konci valky byly prave pozemky na Labutce mestem poskytnuty obyvatelum znicenych domu (okoli dnesniho autobusoveho nadrazi), jako plochy pro vybudovani nouzovych obydli, nez bude mozne se vrátit do puvodni znicene oblasti. Vlivem nastupu KSC k moci ovsem k oprave a navratu na Palmovku nikdy nedoslo, vlastnictví jim bylo odepreno a stejne jako všechny ostatní pozemky byly i tyto jejich prohlaseny za „všech“. (V tehdejsim komunistickem chapani byl pozemek „všech“ a pouze stavba mela vlastnika. „Neexistujici“ stavba tedy z tohoto pohledu nemohla mit majitele, tudíž byl odmitnut i vztah k pozemku. Vcelku jasny dukaz o kradezi soukromého majteku.) Dukazem toho je i to, ze velka část Labutky byla po dlouhych tahanicích vracena v restitucich. Zbyle trvale obyvane domy v zahradkarske kolonii jsou všechny pozůstatkem této doby a stat dlouhodobe odmita resit jejich stav. Zahradkarska kolonie nejdříve vznikla v prolukách, mezi jednotlivými pozemky, postupem casu pak, diky sile zahradkaru za minulého rezimu, pohltila většinu okolnich pozemku a dostala se do aktuálního stavu.

      Reply
  3. Adam Fiala
    Adam Fiala
    | |

    Myslím, že zaměňujete dvě odlišné lokality, tedy Labuťku – zahrádkářskou kolonii, která vznikla až po roce 1938 a prvorepublikovou nouzovou kolonii Klihařka, která stála v údolíčku mezi Labuťkou a železničním náspem. Tato kolonie byla zbořena na přelomu 60. a 70. let. Mé tvrzení lze ověřit např. pomocí historických ortofotomap – http://mpp.praha.eu/OrtofotoArchiv/.

    Reply

Zanechte svůj komentář

Jméno
Jméno*
E-mail
E-mail *
Web
Web