Menu

Ves Březiněves

0
Ves Březiněves

Březiněves je jednou z malých čtvrtí na samotné severní hranici Prahy. Podél posledních březiněveských domů běží hranice města.

Ves má svou dlouhou a starobylou historii. Však také první zmínka o ní pochází už z roku 1140. Ves s polovinou lesa Ládví a ještě k tomu navrch s dvorem Hovorčovice patřila zpočátku Johanitské (maltézské) komendě křižovníků sv.Jana s bílou hvězdou na Malé Straně. Tuto hvězdu dnes také uvidíte mimo obligátních bříz i ve znaku Březiněvsi.

Více se můžete dozvědět o této komendě v článku Noc kostelů na Malé Straně.

V husitské době se Březiněves dostala do světských rukou. Majitelé se pak různě měnili, až roku 1461 byla prodána Joštovi, biskupu Vratislavu a nejvyššímu převoru řádu Maltézských křižovníků. Při bělohorských bouřích se Březiněvsi zmocnili čeští stavové. V roce 1691 byla po různých peripetiích ves vrácena původnímu majiteli – řádu Johanitů. Řádu Maltézských rytířů byl pak veškerý březiněveský majetek rozhodnutím Ministerstva zemědělství dne 24. února 1948, čili den před restituční hranicí, odebrán. K faktickému odebrání došlo ale až v roce 1949. A v tom je právě kámen úrazu. Maltézští rytíři žádají dnes pozemky v hodnotě několika miliard v rámci církevních restitucí zpět. Starosta Březiněvsi poukazuje na prolomení hranice 25. února 1948. Každopádně by tato restituce podvázala značně rozvoj obce, mimo jiné například výstavbu školy na příslušném pozemku.

Březiněves rostla vždy velmi pomalu – pro srovnání tu bylo v roce 1785 17 domů, v roce 1843 pak 21 domů s 213 obyvateli a v roce 1857 došlo dokonce k poklesu na 20 domů s 209 obyvateli. V roce 1974 byla Březiněves připojena k Praze, nicméně nadále stagnovala – v roce 1990 měla cca 600 obyvatel. Situace se rapidně změnila v posledních letech, kdy díky rozsáhlé, ale přitom plánovitě a vkusně prováděné výstavbě rodinných domů počet obyvatel narostl až na 1.300 v roce 2012.

Název malé vsi prošel velkými změnami. Původní název Březina ves neboli Břízova ves získal v 17. a 18.století mnoho modifikací: Przschesnowes, Wržezniowes, Wess Kratschme a Weisz Kratzschen – tj. Bílá Krčma. Konečně v roce 1854 se název ustálil na dnešním Březiněves.

Březiněves patří mezi nejvýstavnější pražské obce. Je to vidět hned na první pohled celkovou úpravou, chodníky i hezky opravenými domy. K tomu tu najdete i několik restaurací na vysoké úrovni. Upravenost Březiněvsi markantně vyniká například ve srovnání se sousedními Ďáblicemi. Je to dáno podobně jako v Dolních Počernicích tím, že už tu mají po dlouhá léta starostu, který se o obec skutečné stará.

Rybník Pokorňák je historický malý návesní rybníček, který je znázorněn již na mapě z roku 1840. V minulosti byl průtočný a sloužil k požárním účelům, plavení koní a chovu vodní drůbeže. Dnes je rybník napájený jen z pramenů. Pod rybníkem vzniká Třeboradický potok, který je levostranným přítokem Mratínského potoka. Slouží hlavně pro okrasu a pořádání dětských závodů.

Na návsi je i příjemné koupaliště s beach volejbalem. Zajímavé je, že se rybník v místě současného koupaliště, vyskytuje na mapě z roku 1840. Do koupaliště se napouští voda z vodovodního řadu, takže je křišťálově čistá, ale občas (hned po napuštění) bývá studená. Rekreační nabídku doplňuje hned vedle koupaliště kemp, fitness, tenisové kurty a prostor na petanque. Přes hlavní silnici tu mají hned dvě (!) fotbalová hřiště.

Samostatnou kapitolou v Březiněvsi je vzhledem k velikosti obce nezvykle bohatá škála restaurací.

Restaurace Pod Lipami umístěna těsně u dvora má krásnou zahradu. Zřejmě se jedná o legendárná Bílou Kčmu, podle níž se ves nějakou dobu také nazývala,a o které se už v roce 1630 píše: „dvůr řečený Rejtorský s hospodou řečenou Bílou“

Nevšední prostředí restaurace Zelený Dvůr v hotelu Frýdl

Do třetice všeho dobrého je tu ve starém statku restaurace Golem, kde máte v bývalé stodole díky prostředí ztvárněném v rudolfinskému stylu pocit posezení jako někde na Malé Straně.


Share Button
Print Friendly

Zanechte svůj komentář

Jméno
Jméno*
E-mail
E-mail *
Web
Web