Menu

Večerní sídliště Velká Ohrada

3
Večerní sídliště Velká Ohrada

Na náhorní plošině Mezi Velkou a Malou Ohradou bylo v letech 1988 – 1994 jako poslední soubor původního Jihozápadního Města postaveno sídlíště Velká Ohrada pro 13 000 obyvatel. Je unikátní a zároveň kontroverzní ve všech ohledech – jak v rámci Jihozápadního Města, tak i v rámci ostatních sídlišť v Praze. Bylo stavěno nejen jako poslední soubor Jihozápadního Města, ale i jako poslední socialistické sídliště v Praze vůbec, se všemi pro i proti…A jeho realizace dobíhala až dlouho do doby po převratu v roce 1989.

Na rozdíl od ostatních souborů Jihozápadního Města – Nových Butovic, Lužin a Stodůlek byla jeho původní koncepce překopána a architekti Bočan a Rothbauer vytvořili pro sídliště poněkud nezvyklý útvar, kdy se pokoušeli znovu obnovit domovní bloky s dvory a ulicemi. Mysleli to asi dobře, ale jakoby vzali z obojího (jak ze starých tmavých čtvrtí s úzkými ulicemi, kde si lidé koukají do oken, tak ze sídlišť) to negativní. Původně totiž architekti při tvorbě sídlišť chtěli zajistit, aby každý byt měl dost slunce a zeleně, právě na rozdíl od čtvrtí s blokovou zástavbou. Krásně je to třeba vidět u prvního sídliště u nás Zelená Liška. No a tady se pokoušeli architekti zvrátit vývoj zpět a dosáhli toho, že mnohé byty jsou v blocích zastíněné a lidé se dívají z oken do oken a přitom to není stará čtvrť, ale vlastně pořád sídliště, kde navíc není ani kde zaparkovat, protože úzké ulice na to nebyly koncipovány. Navíc v 80.letech, v době projektování sídliště, byl mnohem menší stupeň automobilizace než teď.

Pro mnohé proto sídliště Velká Ohrada není dobrou adresou. Mnozí si i těžko zvykají na zdejší multikulturní prostředí, což až donedávna v  Praze nebylo  obvyklé. Do širšího povědomí veřejnosti se sídliště dostalo v roce 2000, když tu byl dopaden Jiří Kajínek. Ale je to sídliště v Praze nezaměnitelné. Poznáme, kdy jsme na ulici a kdy ve dvoře. Sídliště má prostě svůj jasný urbanistický plán na šachovnicovém půdorysu, na rozdíl od mnoha jiných sídlišť, jejichž urbanistická struktura vypadá, jako když dítě rozhází kostky. Velkou Ohradu tvoří devět symetrických čtvercových bloků s klidnými, zelenými dvory. Velkou výhodu mají okrajové domy, z nichž díky náhorní poloze je daleký výhled do okolí. I sídliště Velká Ohrada působí zdálky na kopci jako dominující hrad, hradba či hradiště. Mimořádnou devizou je přírodní rezervace Prokopského údolí se svou divokou přírodou.


Share Button
Print Friendly, PDF & Email

Příspěvek má 3 komentářů

  1. Kateřina
    Kateřina
    | |

    Teda, teda, vypadá to, že pan autor všude byl a všechno zná…
    Nelíbí-li se vám sídliště, je to váš ctěný názor, nemusíte však hovořit za vetšinu. Vaše postoje, ač se vám to může zdát divné, nemusí ostatní sdílet.
    Na druhou stranu chápu vaši potřebu komentovat a prezentovat své okolí prostřednictvím svých názorů, není přeci nutné témata popisovat objektivně, naopak pojďme vše co nejvíce zkritizovat.
    Ostatně to je celkový účel vašich webových stránek, jak se mi zdá.
    To ovšem zase můj názor.

    Reply
  2. Jan
    Jan
    | |

    Je to sídliště asi jako každé jiné. Multikultura není až takový problém…. jediný problém který mi zde vadí je parkování. Nejen že je málo místa, ale lidé parkují jako prasata. Mají mezi sebou velké mezery tudíž nemá nikdo jiný šanci.

    Reply
  3. Jitka
    Jitka
    | |

    tak já jsem na tomto sídlišti spokojená, hlavně proto, že bydlíme hned zkraje a do přírody to máme opravdu co by kamenem dohodil. To je velké plus, obzvlášť proto, že máme hafana. Na poli pod školkou se pořádně vyběhá a vůbec není nutné venčit ho mezi paneláky. Jinak máte pravdu, že to zamýšlené nákupní středisko je opuštěné a nejspíš zde už nikdy nebudou obchody. Mám vždycky divný pocit, když tudy procházím a většinou to obcházím „venkem“. A potmě bych tam nevlezla ani náhodou :-)

    Reply

Zanechte svůj komentář

Jméno
Jméno*
E-mail
E-mail *
Web
Web