Menu

Pestré Háje

6
Pestré Háje

Osada Háje byla v minulosti vždy spojena s jejich mateřskou obcí Hostivaří, která se dělila do několika dvorů. Původně  na místě dnešních Hájů býval také jen dvůr, ale i ten vznikl docela pozdě.  Ještě na mapě Čech z roku 1720 je tady vyznačen jen les, který ale měl ale svůj význam – dal název budoucí obci. Ale vypadá to že tu dvůr existoval už v 17.století. Na vojenské mapě, vydané o sto let později, bychom ale našli jen osadu bez dvora s názvem „Maly Hostivarz“, dvůr byl tudíž za Marie Terezie rozparcelován a vzniklo malé sídlo podél svažité návsi, která měla spíš charakter širší ulice.

V 19.století se osada jmenovala Háj a zůstával stále velmi malá. Po zřízení obecních samospráv v roce 1850 byla osada začleněna do politické obce Hostivař. Podél cesty vedoucí u průčelí dvora začaly vyrůstat další domy, takže tu v roce  1898 bydlelo i s dvorem 168 lidí.

Zvláštní situace nastala po vzniku Velké Prahy v roce 1922- bylo rozhodnuto, že se k Praze připojí Hostivař, ale bez osady Háje. Hostivařští při té příležitosti odmítli financovat výstavbu silnice z Hájů do (v té době) ještě mateřské obce. Háje se staly samostatnou obcí a za první republiky zažily kvůli blízkosti hlavního města velký rozvoj. Od roku 1923 do roku 1935 přibylo 88 nových domků (některé z nich byly ale jen provizorní stavby). Takže dohromady tu bylo 118 domů. Vznikl i satelit – Nové Háje – jihozápadně od obce. I když Háje byly v těsné blízkosti Prahy, tak elektřina sem byla zavedena až za protektorátu – v prosinci 1939. Těsně před připojením k Praze v roce 1967 se Háje připojily k Chodovu a společně s ním byly následující rok sloučeny s Prahou.

Osada měla velké problémy s vodou, protože půda v okolí se skládala z břidlice a těžko se dala vůbec nějaká studna vykopat a do těch starých většinou natekly různé příměs, které něměly kam uniknout. V místě zvaném v Roklích bývala vyhloubená jámá zvaná „touň“ , kde bývala kvalitní voda i v době sucha a všichni obyvatelé Hájů. Jediným rybníkem v Hájích býval obecní, který ležel pod obcí a tak se do něj dostávaly všechny nečistoty.

Hájecký rybník je napájený vodou z bývalého Hájeckého potoka. Jedná se o jediný rybník, který leží celý na katastru Hájů, jinak jsou tu jen cípky rybníků Šáteček a Vrah a malý pruh Hostivařské přehrady.Ve Starobylé ulici (která dnes už moc starobylá není) stojí kaple sv. Jana Nepomuckého, která byla postavena po roce 1841 a stávala v horní části mírně svažité návsi. Původní malý zvon byl roztaven za první světové války. Hájští se ale nedali, a pořídili si nový. Místní obyvatelé měli svoji kapličku vůbec rádi, tak třeba v padesátých letech si uspořádali sbírku a nechali ji opravit. Kaple je minimalistická, má podkovovitý půdorys o šířce 2 a délce skoro 2,5 metru.  Nad stavbou je válcovitá věžička, vysoká 4,5 metru, s okénky ve tvaru střílen.

Zajímavá věc se stala kapli v 70. letech – přemístila se v prostoru, aniž se hnula z místa. Celá stará náves byla totiž zbourána a na jejím místě byly postaveny paneláky a tak nyní kaple stojí na východní straně ulice. Nicméně tradice oprav kaple nebyla porušena a tak ji po „přesunu“ nechali opravit znova. Kaple dnes svým okolím připomíná neméně nešťastnou kapli na bývalé návsi v Břevnově. V roce 1922 byly před kaplí vysázeny dvě památné lípy. Ta vlevo u vchodu na památku vzniku republiky a ta vpravo na památku vzniku samostané obce Háje.

Největší změnu do poklidného života obce přinesla výstavba sídliště Jižní Město. Kvůli výstavbě metra byla úplně zlikvidovaná samostatná osada Nové Háje a při stavbě sídliště utrpěla původní ves Háje obrovskou škodu. Nejen, že byla obestavěna panelákovou hradbou, ale socialističtí plánovači se rozhodli zbourat  přímo nejstarší jádro obce včetně svažité návsi, ze které byla ponechána jen kaplička. Všechno ostatní nahradily paneláky, byť i ne tak vysoké jako na sídlišti. Z celé vsi tak vlastně zůstala jen okrajová zástavba s menšími domky z první republiky, ale většinou různě přestavovanými a nastavovanými a všude kolem a uprostřed jen paneláky.

Zbouráním centra starých Hájů skončilo i pořádání tradiční společenské události – pouťových zábav – v hostinci U Chvátalů na návsi a později u Jelínků na nároží u hlavní silnice.

Ovšem jeden tehdejší počin byl pozitivní – dostavba starých Hájů řadovými rodinnými domky velmi hezky umístěnými mezi Hostivařským lesoparkem, Hostivařskou přehradou a místními rybníky. Je tu opravdu krásné bydlení v přírodě v dosahu metra.

Na jihozápadním okraji Hájů najdeme nejen Milíčovský dvůr,  Milíčovské rybníky a Milíčovský les, ale i uměle vytvořený (navršená zemina ze stavby metra) Milíčovský vrch a bývala tu i myslivna Český Milíčov. Vše souvisí se zaniklou vesnicí Milíčov, jejíž pojmenování se úplně nepodařilo rozluštit, prototože osobní jméno Milíč se používalo ve středověku, kdežto o vsi Milíčov se našla jen jedna jediná zmínka v roce 1727, kdy se prostě konstatuje, že všichni obyvatelé vsi již vymřeli. A tak tu zůstal jen dvůr, doložený už v roce 1403. V roce 1844 se obytná budova dvora uvádí jako zámeček, s kterým se ale ve 20. století příliš nemazlili a nahradila ho novostavba.


Share Button
Print Friendly

Příspěvek má 6 komentářů

  1. Lenka Hejlová
    Lenka Hejlová
    | |

    Dobrý den,

    Háje jsou pro mě srdeční záležitost, neb jsem v nich často trávila své dětství. Velmi jsem si ráda pročetla tento článek, avšak zarazila mě mapka, který se vubec nevztahuje k těmto Hájím – tesila jsem se, ze si na ni projdu mista oznacujici byvale usedlosti apod., zkrátka neco jako u clanku napr. ke Strasnicim. Byla by mozna naprava?

    Dekuji Vám a preji hezky den. At se Praze Nezname i nadale dari!

    Lenka Hejlová

    Reply
  2. Petr Wajsar
    Petr Wajsar
    | |

    Super! :) Díky. Nevíte. zda se dochovaly fotografie původmních Hájů?

    Reply

Zanechte svůj komentář

Jméno
Jméno*
E-mail
E-mail *
Web
Web