Menu
Program
Program

Poutavé vycházky Prahou s profesionálními průvodci, akce pro školy i teambuilding pro firmy a skupiny.
Česky a anglicky.

Vycházky s Prahou Neznámou jako dárek
Vycházky jako dárek

Zakupte svým blízkým unikátní dárek - poukaz na vycházku s Prahou Neznámou.

Santini v Praze
Santini v Praze

Seznamte se s nesmazatelným stylem slavného italsko-českého architekta v Praze

previous arrow
next arrow

Vyšehrad legendární

2
Vyšehrad legendární

Praha má dva významné hrady – Pražský hrad a Vyšehrad. Pražský hrad sklízí v současné době všechnu slávu a v tomto kontextu se zdá být Vyšehrad jako jeho chudý příbuzný, ač má v rámci české historie nepochybně své pevné místo. Na Vyšehrad je zasazeno několik pověstí, které se dotýkají historie českých zemí. Mezi nejznámější patří pověsti týkající se kněžny Libuše a Přemysla Oráče nebo Horymíra s Šemíkem, které většina Čechů zná především z pera Aloise Jiráska. Ovšem málokdo ví, jak to bylo s Vyšehradem ve skutečnosti.

Na území Vyšehradu se provádělo několik archeologických výzkumů, nejčastěji pod vedením pana doktora Bořivoje Nechvátala. I díky jeho výzkumům se většina dnešních historiků přiklání k názoru, že první obydlí na Vyšehradě vzniká v polovině 10. století. O vzniku Vyšehradu existuje poměrně velké množství pověstí od různých autorů, které se rozcházejí ohledně stáří Vyšehradu i toho, zda bylo toto místo založeno již kněžnou Libuší či nikoliv. Místo, jako dělané pro vyprávění o založení Vyšehradu, se nachází na prostranství mezi sochami, jejichž autorem je Václav Myslbek a které reprezentují vybrané české pověsti včetně té o Libuši a Přemyslovi.

  • První latinsky psaná kronika, která se zaobírá historií Vyšehradu, je Kosmova kronika z počátku 12. století.
  • Další kronikou z počátku 14. století je česky psaná Kronika tak řečeného Dalimila.
  • Opět latinsky je psaná kronika, která patrně vznikla na příkaz Karla IV. za účelem upevnění Přemyslovské legendy. Autorem této kroniky je Přibík Pulkava z Radotína.
  • Velice populární kronikou byla kronika Václava Hájka z Libočan, která vyšla v roce 1541.

Václav Hájek z Libočan měl, soudě dle jeho díla, velice bujnou fantazii, protože jako první přichází s údajným přesným rokem založení Vyšehradu, kterým je rok 682. Také tvrdí, že ho dokonce založil již Krok a ne kněžna Libuše či Přemysl, jak to tvrdí autoři před ním. Historici dnes nepochybují o tom, že si datum založení Vyšehradu a všechna další data týkající se prvních přemyslovských knížat vymyslel. Také si nepochybně vymyslel řadu dalších pověstí, například tu o Horymírovi s Šemíkem a dle názoru některých lidí by se dnes s úspěchem mohl živit jako autor telenovel. Další z Myslbekových soch na Vyšehradě odkazují například na Ctirada se Šárkou nebo na bájného pěvce Lumíra.

Čertův sloup – to je oříšek pro leckterého badatele! A tudíž se k němu váže i řada pověstí… Dle jedné pověsti se sloup dostal na Vyšehrad díky ďáblovi, který se vsadil s knězem místního kostela sv. Petra a Pavla. Čert se chvástal, že dokáže z Říma na Vyšehrad donést sloup dříve, než kněz doslouží na Vyšehradě mši. Sv. Petr, jeden z patronů kostela, knězi přál a proto čertovi škodil. Cestou z Říma čerta pravidelně bičoval a ten třikrát sloup upustil do Benátského moře, čímž ztratil čas. Ke kostelu na Vyšehradě se dostal v momentě, kdy kněz řekl poslední Amen. Čert vzteky hodil sloupem po knězi, kterého ovšem minul a sloup se při dopadu rozlomil na tři části. Prý právě díky této legendě se sloupu přezdívá čertův. Tento sloup se nachází na území Vyšehradu několik století, jak se sem dostal ve skutečnosti a jaký mohl mít účel, je stále záhadou.

Baziliku sv. Petra a Pavla na Vyšehradě nepřehlédnete téměř odnikud. Kapitulu i kostel založil panovník Vratislav. Byl spojencem římského císaře Jindřicha IV, kterému pomohl při několika vojenských tažení. A tak získal po tažení do Itálie za svou věrnost královský titul. Stal se tak prvním českým králem. Vratislav sídlil od roku 1070 na Vyšehradě, kam přesunul své sídlo. Důvodem byly spory s jeho bratrem Jaromírem – toho času pražským biskupem. Aby oslabil Jaromírovu moc, založil místní kapitulu, pro kterou si dokonce vymohl, aby spadala rovnou pod papeže a nikoliv nejdříve pod pražské biskupství (posléze arcibiskupství) jako všechny ostatní kostely v okolí. Papež Alexandr II souhlasil se založením kapituly na Vyšehradě, nicméně souhlas s vyjmutím „poslušnosti“ nejprve pražskému biskupství udělil až v roce 1144 papež Lucius II.

A proč se dnes tomuto kostelu říká bazilika? Od středověku termín bazilika označuje čestný titul, který se uděluje na základě přímého papežova svolení, jde tak o prestižní označení některých kostelů. Bazilika minor je navíc čestným titulem kostela, který je pod přímou patronací papeže. Zpravidla se jedná o věhlasná poutní místa, národní svatyně, historické kostely nebo kostely klášterní. Poslední současná podoba této baziliky je novogotická dle návrhů architekta Josefa Mockera (autora dostavby sv. Víta na Pražském hradě nebo přestavby Karlštejna). Přestavba byla provedena v letech 1885 – 1903. Jednou z nejcennějších relikvií, kterou v současnosti vyšehradská kapitula vlastní, je lopatka sv. Valentýna, která je také na svátek tohoto světce pravidelně vystavována. V kostele, jako na většině míst Vyšehradu, samozřejmě straší. Například jsou zde prováděny pravidelné půlnoční mše mrtvých.

Vyšehradský hřbitov má mimořádné postavení mezi hřbitovy, především proto, že jsou zde pochovány skvosty národa, ti Češi, jež vykonali něco mimořádného, často vlasteneckého. Je zde pohřbeno na 600 osobností. Od roku 1869 byl hřbitov rozšiřován. Koncepci arkád navrhl Antotnín Barvatius a to po vzoru severoitalských hřbitovů Campo Santo. Po Barvatiově smrti převzal projekt hřbitova architekt Antonín Wiehl, který je také autorem hlavní dominanty hřbitova – hrobky Slavín.

Mnoho lidí nazývá Slavínem celý tento hřbitov, ve skutečnosti ale název odkazuje jen na na Wiehlovu hrobku. Prvním pohřbeným byl Julius Zeyer v roce 1901. Po domluvě se spolkem Svatobor lze v současné době navštívit i vnitřek hrobky, bohužel možnosti vstupu sem jsou omezené řadou faktorů. Tím, že se krypta nenachází pod zemí, jako řada jiných staveb tohoto typu, mají na ni velký vliv klimatické změny. Vlivem času a také nedostatečnou izolací je například narušena mozaika uvnitř krypty. Spolek Svatobor koriguje počet návštěvníků a množství prohlídek pořádaných uvnitř této krypty z důvodů zachování co nejlepší teploty a vlhkosti uvnitř krypty.

Peníze na výstavbu hrobky daroval tehdejší továrník a smíchovský starosta Petr Fisher, který hrobku daroval spolku Svatobor, jež ji má dodnes v péči. Dnes hrobka spolku Svatobor nepatří, jako v době výstavby, patří pod Správu pražských hřbitovů a Svatobor jí má v nájmu. Spolek Svatobor vznikl v roce 1862 na popud Františka Palackého, který byl také jeho aktivním členem. Svatobor podporoval jak žijící a nadějné spisovatele, tak udržoval památku již zesnulých autorů. Na popud tohoto spolku vznikl nápad vytvořit hřbitov po vzoru jiných národních pantheonů i na území tehdejšího českého království a vzhledem k významu Vyšehradu padla volba právě na tamní hřbitov, který měl to štěstí, že unikl hygienické reformě Josefa II..

Prvním památníkem, postaveným spolkem Svatobor, byl památník Václava Hanky, těsně u vchodu od kostela. Nicméně nejedná se o nejstarší náhrobek na tomto hřbitově…

…Tím je kříž, který se původně nacházel na Malostranském hřbitově. Byl na hrobě jezuitů, kteří pomáhali nemocným morem a následně na tuto nemoc sami zemřeli. Za pomoci chronogramu, který se na kříži nachází, můžeme určit jeho přesné stáří. Na kříži je nápis v latině, z kterého vyčnívají písmenka. Při troše zamyšlení zjistíme, že tyto písmenka odpovídají číslovkám římské abecedy, která po sečtení dají letopočet, v kterém byl kříž zhotoven – rok 1680.

Tento zápis času najdeme na mnoha barokních sochách na různých hradech či zámcích, i na několika sochách z Karlova mostu.

Mimo hrobku Slavín a zmíněného hrobu Hanky, bylo na hřbitově pohřbeno velké množství osobností spjatých s českou kulturou. Patří mezi ně například Karel Čapek, Vlasta Burian, Božena Němcová, Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Karel Hynek Mácha, Waldemar Matuška a spousta dalších…

Pokud se chcete dozvědět víc o Vyšehradských pověstech a o místním hřbitově, navštivte komentovanou vycházku s Prahou Neznámou.


Share Button
Print Friendly, PDF & Email

Příspěvek má 2 komentářů

  1. Michal Mnk
    Michal Mnk
    | |

    Dobrý den, v článku máte chybu. Kosmova kronika česká byla sepsána mezi lety 1119 až 1125, tedy na počátku 12. století, ne 11., jak uvádíte.

    S pozdravem, M. Nikitinský

Zanechte svůj komentář

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášeni. Přihlásit »