Menu

Kolonie Svoboda

0
Kolonie Svoboda

Chodíla jsem kolem celé dětství a až mnohem později jsem zjistila, že všechny ty vily Na Šafránce a v Hradešínské (tehdy pod Vinohradským pivovarem, dnes vyhořelým a přestavěným na bytový komplex) patří do jedné „Kolonie Svoboda“. Stavba byla realizována pro vršovické stavební družstvo s přiléhavým názvem Svépomoc v letech 1921-1924.

Šlo celkem o 16 rodinných domů a 17 dvojvil. Patrové domky s dvou – až čtyřpokojovými byty, postavené v několika typech nabízely prý „relativně skromné, ale zdravé a pohodlné individuální bydlení“. Starší část je ta západní (blíž k Vinohradům) a tam především vidíme typické prvky rondokubismu. Tyto domy mají valbové střechy s vikýři a trojúhelníkovými štíty, výraznější římsy a okenní rámy. Také oplocení v podobě cihlových pilířků s bíle natřenými dřevěnými latěmi oplývá rondokubistickými ornamenty.

Malá odobčka k rondokubismu: Rondokubismus je styl ryze český s obloučky na fasádě, většinou vyvedený v národních barvách červené a bílé. Jde o obdobu českého art deco, někdy nazýván jako obloučkový kubismus. V počátcích byl tento svébytný styl naprosto opomíjen. První – negativní – reakce pocházejí od funkcionalistických historiků umění, kteří tímto směrem pohrdali, obdobně jako kubismem.

Jednu z dobře dostupných parcel v kolonii si F.A.Libra, architekt této kolonie, zvolil pro stavbu vlastní vily, kde se usídlil se svou rodinou i architektonickým ateliérem (roh Chorvatské a Hradešínské). V domech vinohradské „Kolonie Svobody“ sídlili také violoncellista Miloš Sádlo, či první v éře samostatného státu zvolený starosta Vršovic Jan Štípek. Dnes se v ulici Na Šafránce v č. 25 nachází ateliér architektky Aleny Šrámkové.


Share Button
Print Friendly

Zanechte svůj komentář

Jméno
Jméno*
E-mail
E-mail *
Web
Web