Menu

Vinohrady

Vinohrady jsou jako samostatná obec poměrně mladé, i když jejich název se odvozuje od vinic založených císařem Karlem IV. ve 14. století na jihozápadním svahu za Koňskou branou (místo, kde dnes stojí budova národního muzea na Václavském náměstí). V roce 1788 bylo na místě starobylé vsi Olšan a roztroušených usedlostí uprostřed vinic uměle vytvořeno katastrální území Viničné Hory. Po zavedení obecních samospráv zde potom v roce 1849 vznikla samostatná obec se stejným názvem, která v roce 1867 byla přejmenována na Královské Vinohrady. Hned o osm let později v roce 1875 však zemský výbor kvůli obrovské rozlehlosti obce nařídil, proti vůli obecních představitelů, rozdělení Královských Vinohradů na dvě samostatné obce – Královské Vinohrady I a Královské Vinohrady II. V roce 1877 byly Královské Vinohrady I přejmenovány na Žižkov, kdežto Královské Vinohrady II si ponechaly název Královské Vinohrady. Centrální vídeňská vláda nepřála příliš narůstající moci Prahy a tak podporovala samostatnost předměstských obcí jejich povyšováním na královská města. Královské Vinohrady se staly městem hned v roce 1879 a to ne městem ledajakým, nýbrž čtvrtým největším městem v českých zemích. Pravdou ovšem také je, že ani představitelé samostatných předměstských obcí netoužili příliš o připojení k Praze. Všemožně se bránili tomu, aby přišli by o svá výnosná místa na radnicích a nemalou roli také sehrála odlišná daňová politika Prahy a předměstských obcí.

Významu Vinohrad odpovídala i vybavenost veřejnými budovami. Stály tu novorenesanční budova radnice, národní dům s krásnými sály a divadlo se secesními interiéry. Vodu zajišťovala krásně zdobená vodárenská věž. Ukázkou krásné industriální architektury je budova tržnice. Náměstí posléze doplnil novogotický kostel sv. Ludmily od architekta Mockera. Na rozdíl od Žižkova s jeho strmými ulicemi byly Královské Vinohrady koncipovány na radiálně vějířovitém urbanistickém schématu se středem na dnešním Náměstí Míru. Většina ulic měla stromořadí a to vše bylo prošpikováno mnoha parky, z nichž největší jsou Riegrovy a Havlíčkovy sady (Grébovka). Proto se zde usazovaly především střední a vyšší vrstvy obyvatelstva.

Po vzniku Československé republiky v roce 1918 se naopak předměstské obce začaly předhánět se žádostmi o připojení ku Praze a svoje dřívější obstrukce svalovaly na nepřízeň vídeňské vlády. Takže podle zákona z roku 1920 byla k 1.1. 1922 vytvořena Velká Praha, jejíž součástí se staly i Královské Vinohrady jako její XII. čtvrť. Po uchopení moci komunisty byly Královské Vinohrady jako „buržoázní“ čtvrť přejmenovány pouze na Vinohrady a uměle rozděleny do 5! správních obvodů (největší rozdělení ze všech čtvrtí v Praze). Dnes proto Vinohrady najdete především v obvodech 2, 3, 10 a malé území také na Praze 4 (trojúhelník mezi železničními tratěmi u Nuselského pivovaru) a Praze 1 (budova Státní Opery). Zajímavostí je, že se stará secesní odbavovací budova Hlavního nádraží od architekta Fanty nalézá na území Vinohrad, zatímco nová odbavovací hala se nachází na území Nového Města.

Po sametové revoluci v roce 1989 se vrací Vinohradům jejich původní lesk, domy září novými fasádami, chodníky jsou dlážděny tradiční dlažbou, krásně revitalizovány byly i Havlíčkovy sady. Objevují se snahy i o navrácení původního názvu Královské Vinohrady. Svojí blízkostí k centru města a přitom pěkným životním prostředím jsou dnes Vinohrady jednou z nejlepších adres na území Prahy kde na ploše 3,8 km2 nyní žije 53 927 obyvatel.

  • 1788 – Viničné Hory
  • 1867 – Královské Vinohrady
  • 1875 – odděleno území Žižkova
  • 1922 – sloučení s Prahou jako XII. pražská čtvrť

Články o Vinohradech

Kolonie Svoboda

Kolonie Svoboda

Chodíla jsem kolem celé dětství a až mnohem později jsem zjistila, že všechny ty vily Na Šafránce a v Hradešínské (tehdy pod Vinohradským pivovarem, dnes vyhořelým a přestavěným na bytový komplex) patří do jedné "Kolonie Svoboda". Stavba byla realizován...
Krásné Vinohrady u Riegrových sadů

Krásné Vinohrady u Riegrových sadů

Část Vinohrad u Riegrových sadů patří nejen k nejkrásnějším místům Vinohrad, ale Prahy vůbec. Má svou nádhernou atmosféru rezidenční čtvrti z přelomu 19 a 20. století s množstvím skvostných činžovních domů v historizujícím a secesním stylu.
Největší synagoga v Praze srovnána se zemí

Největší synagoga v Praze srovnána se zemí

Tam, kde dnes uslyšíte čilý ruch dětí školou povinných, stála dříve vinohradská synagoga, zvaná také Templ. Jen tři měsíce zbývaly do konce druhé světové války, když 14.února 1945 (dnes přesně před 70 lety) dostala zásah. Tehdy 60 spojeneckých leta...
Pomezí Žižkova a Vinohrad

Pomezí Žižkova a Vinohrad

Již odnepaměti spolu sousedí, vzájemně se prolínají. Zpočátku mají společnou historii, ale už při prvním hlubším zkoumání vidíme, že jsou velice odlišné. Na jedné straně čtvrť noblesních Vinohrad a na straně druhé hrdý, chudinský Žižkov. Na jejich pomezí přito...
Riegrovy sady

Riegrovy sady

Riegrovy sady jsou bezesporu jedním ze dvou nejhezčích parků na Vinohradech s panoramatickými výhledy na historické centrum města a přijemnými zahradními restauracemi.
Vinohradské uliční průhledy

Vinohradské uliční průhledy

Tentokrát se podíváme na Vinohrady v poněkud širším náhledu. Katastr Královských Vinohrad tvořilo totiž původně i území dnešního Žižkova. Možná, že jste si všimli, že v průhledu mnohých hlavních ulic jako je Francouzská a Seifertova je krásně vidět P...
Share Button
Print Friendly

Příspěvek má 2 komentářů

  1. Gabriela Blaťáková
    Gabriela Blaťáková
    | |

    Prosímvás, která ulice na Vinohradech byla Gregorova, buď Slavíkova nebo Křížkovského? Děkuji.

    Reply

Zanechte svůj komentář

Jméno
Jméno*
E-mail
E-mail *
Web
Web