Menu

Svatá Markéta a hradiště Šance

0
Svatá Markéta a hradiště Šance

Na dohled od královické tvrze asi 600 metrů severně po červené turistické značcce svítí dodaleka na ostrohu nad údolní stejnojmennou přehradní nádrží kostelík svaté Markéty. Stojí přímo uprostřed přemyslovského hradiště Královice zvaného též Šance. Je to odlehlé místo. Ke kostelíku a hřbitůvku se tu choulí jen pár stavení. Dostanete se sem snadno po červené turistické značce z Královic.

Při procházce nám může pomoci mapka. Doporučuji zkombinovat s další kralovickou vycházkou Ves pod tvrzí.

Do Královic i na Markétu se dostanete autobusem od stanice metra Depo Hostivař, linkou č. 266 do konečné zastávky Královice anebo linkou č. 366 ještě o jednu zastávku dál do zastávky Pod Hradem.

Staroslovanské hradiště, které stojí na ostrohu 30 metrů vysoko nad Rokytkou, jež jej obtéká ze tří stran, pochází ze starší doby hradištní. Původní slovanské hradiště později sloužilo jako pohraniční obranný bod bývalé državy Přemyslovců. Dodneška zůstaly zachovány dvě pásma velikých valů a příkopy. Rozpoznatelné jsou i dva původní vchody do něj, jeden na jihovýchodním a druhý na severozápadním konci bývalého areálu.

Jak Přemyslovci sílili, jejich država se rozšiřovala a jejich moc se místo hradišť začíná opírat o nově budované hrady. Hradiště tak zaniká zřejmě v průběhu 14. století, to je v době, kdy vzniká blízká královická tvrz. Areál hradiště je archeologickou lokalitou prvořadého významu a zároveň i archeologickou rezervací. Dodnes tato lokalita na odlehlém místě společně s kostelíkem a hřbitůvkem působí zvláštní, magickou silou.

Na akropoli hradiště byl postaven románský kostelík svaté Markéty, k jehož vzniku na tak zajímavém místě se váže pověst. Ta praví, že zde stával královský hrad, kde dcera Rudolfa Habsburského a manželka Václava II., královna Jitka, porodila roku 1296 dceru Markétu. Z vděčnosti dal prý král přestavět královický hrad na kostel a kázal zasvětit ho její patronce svaté Markétě Antiochijské.

Skutečnost je však mnohem prozaičtější. Nevíme, kdo a kdy kostel postavil, a první dochovaný písemný doklad o něm jako o gotickém kostelu je až z roku 1364. Je však postaven na základech svého románského předchůdce. O princezně Markétě je známo, že se provdala za knížete vratislavského a lehnického, Boleslava, a umírá už ve věku 26 let při porodu syna Mikuláše. Oba bychom je našli pochované v královské hrobce na Zbraslavi.

Mohutná čtyřboká věž po straně hlavní chrámové lodi je pozdně renesanční ze 16. století. Původní věž byla při úpravě zřejmě snížena o jedno patro a vrchol ozdobně upraven. Je završena v českých zemích značně nezvyklou atikou (cimbuřím), která připomíná královskou korunu. To prý zavdalo důvod ke vzniku pověsti o královně Jitce a její dceři Markétě, i když doba renesanční už s dobou přemyslovců neměla nic společného. Kostel byl zbarokizován v letech 1739-40 stavitelem Tomášem Budilem.

Ve věži se dvou starým zvonům podařilo bez úhony přečkat obě světové války, jež byly velkými nepřáteli všech zvonů. Jeden z nich však unikl v době druhé světové války jen o vlas, a to za velmi dramatických okolností, kdy se jej podařilo zachránit před rekvizicí.

Vnější plášť kostela byl opraven v letech 2002-3. Osamocený kostel má především tu nevýhodu, že trpí častými vloupáními, kdy odsud bylo odcizeno množství drobnějších plastik.


Share Button
Print Friendly

Zanechte svůj komentář

Jméno
Jméno*
E-mail
E-mail *
Web
Web