Menu

Staré Město

Staré Město Pražské bylo vždy uznáváno jako první mezi všemi městy království českého, jako hlava všech měst. Jeho historie je jiná než Malé Strany nebo Nového Města, které byly založeny plánovitě na víceméně zeleném drnu. U Starého Města se původně jednalo o živelně vzniklé osídlení u kupeckých cest. Téměř souvislé osídlení se rozprostíralo mezi dvěma hrady – Pražským a Vyšehradem. Významný byl brod přes řeku Vltavu, přibližně v místě dnešního Karlova mostu. Nejhustší zástavba vznikla právě na území dnešního Starého Města, především v oblasti dnešních ulic Jilská a Husova, kde je dobře zachovaná původní uliční síť sledující právě původní obchodní stezky. Ty byly obestavěné dřevěnými, později polodřevěnými až posléze kamennými románskými domy, jež je možno dnes navštívit převážně ve sklepeních. Uliční úroveň byla totiž později zvýšena navážkami o 1 patro, a tak se někdejší přízemí ocitla v dnešním suterénu.

Samotné město vzniklo postavením hradeb v letech 1232-34 a získáním vlastní radnice až na povolení Jana Lucemburského v roce 1338. Plánovitě bylo založeno pouze Havelské město okolo havelského tržiště.

Když v roce 1348 založil císař Karel IV. Nové Město, které obkroužilo Staré Město ze všech stran, staroměstští měšťané měli obavy o svá práva a omezení svých privilegií. Císař Karel IV. potvrdil jeho výjimečnost tím, že umožnil staroměstským kontrolu dvou nejdůležitějších novoměstských bran a tím vlastně jejich pravomoc ještě rozšířil. Karel IV. měl představu, že se obě města spojí a tím vytvoří jednotné silné město. Nařídil proto v roce 1367 jejich sloučení. Pro nepřekonatelné rozpory mezi měšťany obou dříve samostatných měst, musel však Karel IV. po deseti letech dovolit znovu jejich rozluku. I později několikrát docházelo k pokusům o jejich sloučení, nikdy však nemělo kvůli partikulárním zájmům dlouhé trvání. K nucenému sloučení došlo až v roce 1784, kdy byla pod centralistickou taktovkou císaře Josefa II. všechna čtyři historická pražská města – Staré Město, Nové Město, Malá Strana a Hradčany – spojena pod jeden magistrát. A ten měl sídlo kde jinde než na staroměstské radnici! Nepřipojeno ale zůstalo židovské město, které zůstalo samostatné a tvořilo enklávu uprostřed Starého Města. Na přelomu 19. a 20. století postihla velkou část Starého města neblaze proslulá asanace, při které bylo zničeno obrovské množství historických památek. Praha se řídila význačnými vzory své doby – evropskými metropolemi jako Paříž, Vídeň apod., kde byly zbourány historické části a nahrazeny širokými bulváry. Naštěstí pražská obec disponovala jen omezenými finanční prostředky a tak se jí podařilo zlikvidovat pouze severovýchodní část Starého města.Ta tvořila naštěstí asi jen jednu čtvrtinu původně zamýšleného záměru, kdy měl být vybourán široký bulvár v pokračování Václavského náměstí, přes Staroměstské náměstí, vlastně skrz celé Staré Město a pokračující průkopem až na Letnou.

Pozůstatkem tohoto projektu je dnes Pařížská třída. Pokud by k realizaci celého záměru došlo, byla by to nevratná devastace celého pražského středověkého jádra. Takže díky tomu, že na přelomu 19. a 20. století Praha nebyla hlavním městem, zde zůstalo na rozdíl od všech evropských metropolí zachováno téměř celé historické jádro města prakticky v neporušeném stavu.

Staré Město, se svým Staroměstským Náměstím, orlojem, Týnským chrámem a mnoha dalšími památkami světového významu, je již mnohokrát textově i fotograficky zpracováno. X „Praze neznámé“ se proto zaměříme pouze na místa zapadlá, málo navštěvovaná, či otevřená pouze při zvláštních příležitostech.

Staré Město se celé nachází v městském obvodu Praha 1. Na ploše 1,3 km2 žije 9 000 obyvatel.

  • 10. století – první zmínky
  • 1232-34 – městem
  • 1784 – sloučeno s Prahou

Články o Starém Městě

Haštalská čtvrť

Haštalská čtvrť

Vždycky jsem si říkal, kde se asi odehrávala dobrodružství Rychlých šípů, Bratrstva kočičí pracky a Vontů? Prý je Jaroslav Foglar ve svých představách umístil do tajemných průchodů, plácků a zakoutí Haštalské čtvrti neboli čtvrti u sv. Haštala. Tenhl...
Noc kostelů na Starém Městě

Noc kostelů na Starém Městě

Kostel sv. Martina ve zdi Určitě vás zarazí nezvyklé pojmenování kostela. To je dáno jeho zajímavou historií, kdy kostel byl původně farním kostelem osady Újezd, která se nacházela v těchto končinách ještě dávno před vznikem Starého Města. Kostel ...
Reprezentativní budovy na Starém Městě

Reprezentativní budovy na Starém Městě

Na vycházkách Prahy Neznámé se obvykle soustřeďujeme spíše na neobvyklé trasy, či na čtvrtě, které bývají upozaděné a ne tak prozkoumané. Nyní si však dovolím nabídnout tip na vycházku do míst Starého Města, kde se nacházejí samé honosné budovy a insti...
Staroměstská tržiště

Staroměstská tržiště

Tržiště na Starém Městě bylo dávno před tím, než král Václav I. založil v r. 1235 město. Víme o tom od arabského kupce Ibráhíma ibn Jakuba, který ve své zprávě z r. 965 píše: “Město  Frága je vystavěno z kamene a vápna a je největším městem co do obchod...
Uličky a průchody Starého Města

Uličky a průchody Starého Města

Pro Staré Město je typická síť křivolakých a úzkých uliček s domy v jádru románskými či gotickými, dnes většinou s barokními nebo klasicistními fasádami. V přízemí domů mívali své krámky obchodníci a živnostníci, dnes zde většinou najdeme různé bary, ...
Share Button
Print Friendly

Zanechte svůj komentář

Jméno
Jméno*
E-mail
E-mail *
Web
Web