Jezdíte tramvají přes most Legií a je vám tenhle sloup na konci Dětského ostrova důvěrný? Možná nevíte, koho představují sochy na něm.

Nahoře stojí, ne úplně neskromně, alegorická socha Vltavy. Pod ní jsou už poněkud pokorněji umístěny 4 další dívky, alegorie jejích přítoků. Každá je opatřena nezbytným rozlišovacím znakem. Lužnice upozorňuje na bohatost květeny na okolních loukách svou kyticí, Sázava se profiluje hojností ryb držíc rybu a Otava, ta to má nejlepší, tam jde přímo o hojnost zlata (dívka ho rýžuje). U nohou Berounky dřímá ozubené kolo demonstrující sílu této řeky roztáčet mlýny a hamry na jejím toku.

Socha je z bronzu a je dílem Josefa Pekárka z roku 1916. Architektem byl František Sandner. To, na čem socha stojí, je odborně řečeno, navigační zeď prodlužující severní špici Dětského ostrova. U sochy se konají dva důležité sezónní rituály. Na jaře se zde slavnostně otevírá vodácká sezóna, na podzim se zas zavírá na dušičky tryznou za utonulé.

fotozdroj: Wikimedia a Jan Pražák Blog