… na první pohled nesmyslné spojení, ale vysvětlíme vám, jak k tomu mohlo dojít…

V Královské zahradě Pražského hradu byla založena míčovna – na místě bývalé střelnice – asi míčové sporty v té době získaly větší prestiž než lov… To bylo těsně před nástupem Rudolfa II.

Jako všechny stavby měla stavba proměnlivý osud. Z míčovny se staly v 18.století konírny a pak klasicky jak jinde v Praze, vojenský objekt – skladiště. Stalo se zde lecjaké příkoří, které završil granát v roce 1945. Nastoupil architekt Janák a v roce 1952 dal míčovnu „do putzu“, k tomu si přivzal sochaře Josefa Wagnera. Přitom byla také zrestaurována renesanční sgrafita.

Severní stěna, obrácená do Královské zahrady, nabízí sgrafitové alegorie všeho, na co si pomyslíte… Nabídne vám alegorie 4 základních živlů, 7 ctností a 7 svobodných umění, vše v ženské podobě. Všechny tyto alegorie jsou označeny latinským názvem.

Kdo ví, kdo si tenkrát objednal alegorii pětiletky průmyslu bez latinského názvu…(ta na náhledovém obrázku). A jakou ctnost nebo živel mohla asi představovat? 🙂

Proti ní uvidíte celkem nevtíravou a neurčitou pětiletku zemědělství…

Neštěstí míčovny spočívalo v tom, že byla Královská zahrada uzavřená kvůli „domečku“ – sídlu tehdejšího prezidenta (mimo jiné také rekonstrukční dílo stejného architekta). Zahrada s Míčovnou byla zpřístupněná až po roce 1989. Více…

Živly…

Příklady sedmi ctností…

…ty ostatní umírněnost, spravedlnost, statečnost a věrnost

Příklady umění…

…ty ostatní geometrie, rétorika, dialektika, gramatika