Menu

Staroměstská tržiště

0
Staroměstská tržiště

Tržiště na Starém Městě bylo dávno před tím, než král Václav I. založil v r. 1235 město. Víme o tom od arabského kupce Ibráhíma ibn Jakuba, který ve své zprávě z r. 965 píše: “Město  Frága je vystavěno z kamene a vápna a je největším městem co do obchodu.“ Pojďte si tedy poslechnout, s čím se tady obchodovalo a také za co.

Procházku začneme na kraji Ovocného trhu před domem U Černé Matky Boží. Víte, jak vypadala Praha ve středověku, kolik tady bylo měst, kdo a kdy je založil?  Každé pražské středověké město mělo hlavní tržiště, na kterých se konaly pravidelné trhy a výroční trhy  (tzv. jarmarky) o církevních svátcích.  Na některých místech v Praze se konaly i speciální trhy: kurný, dobytčí, svinský, rybný …., které ještě dnes můžeme odhalit v názvech dnešních ulic a náměstí. Vzpomenete si alespoň na pět současných „tržních“ názvů?

Nejbarevnější a nejvoňavější byl jistě Ovocný trh v dřívější Královské ulici, kde se prodávalo čerstvé i sušené ovoce a také živí ptáci. Prodávalo se z nůší, či ošatek nebo bylo ovoce jen nasypáno na plachtě na zemi. Uprostřed těch barevných hromad, které vypadaly jako živý koberec, seděli trhovci a trhovkyně a vychvalovali své zboží. Kromě tradičního ovoce a ořechů jste tu sehnali i plody cizokrajné. Jeden takový vám ukážu.

Ovocný trh
Ovocný trh

V jednom domě na Ovocném trhu byla první obchodní krytá pasáž nazývaná Malý bazar. Nepotřebné vojenské zásoby stanů, celt, kotlíků, rýčů, nožů, sekerek a podobných věcí pro tramping a skauting tu prodával vynikající sportovec (získal 500 mistrovských titulů v mnoha sportovních odvětví !!!) a účastník OH V Paříži pan Emmerich Rath, který se velkou měrou zasloužil o vznik tábornických osad u Sázavy. To mu ale komunistický režim nemohl zapomenout. Obchod mu znárodnili, za propagaci západního způsobu života na rok zavřeli do převýchovného tábora pro „buržoazní živly“ ve Sv. Janu pod Skalou a nakonec mu vyměřili důchod 370,- Kč měsíčně. Skončil jako metař a bezdomovec. V r. 2004 mu byla udělena Cena fair play in memoriam. Prozradím vám o něm ještě něco víc…..

Malý bazar
Malý bazar

Sport Rath
Sport Rath

Rytířská ulice byla jedním dlouhým tržištěm a nazývala se Vaječný trh. Dochované tržní řády z 19. století přesně vymezují, co a jak se zde mohlo prodávat. Kromě vajec a mléčných výrobků to byly i vyjmenované druhy zabitých, ale nestažených zvířat. O sobotách a před svátečními dny to byly hlavně husy.  Povím vám, kdo byla nejpopulárnější dodavatelka hus na pražský trh. Přestože Rytířská ulice je pěkně dlouhá, prodavači a prodavačky chtěli Vaječný trh ještě rozšířit a proto navrhovali, aby se zbořilo Stavovské divadlo, které je prý stejně docela ošklivé, a plocha tržiště by se tak propojila s Ovocným trhem.

Vaječný trh
Vaječný trh

Stará rychta stojí na nároží ulice Na Můstku a Rytířské. Ve středověku zde sídlil královský rychtář, který mimo jiné zajišťoval i dozor a pořádek na trzích. V jeho pravomoci bylo provádět s pomocí žoldnéřů i zatýkání. Samozřejmě v Rychtě bylo i vězení a místnost sloužící k výslechům dle práva útrpného.  Prozradím vám, kdo tady skonal po krutém mučení. Po husitské revoluci se královská svrchovanost přesunula na městskou správu a ze Staré rychty se stal hospodářský objekt. Bývala tu velká skladiště, nechyběla ani hospoda a dva velké sály, kde se konaly pravidelné šermířské turnaje nebo představení kejklířů a komediantů. Víte, na které zboží mívala v 17. a 18. století Staroměstská rychta monopol?

Hygiena na pražských tržištích nebyla valná. Prodávalo se z nůší, krosen, puten, košů, trakařů a vozíků. Byl tu prach a zboží bylo vystaveno nepřízni počasí. To se změnilo ve 2.polovině 19.století, kdy se začala věnovat zvýšená pozornost hygienickým poměrům. V r. 1897 pak byla otevřena Staroměstská tržnice, která nabízela prodejcům 360 stánků. Víte, jak vypadalo zázemí této moderní tržnice? Kolik tady pracovalo úředníků a zaměstnanců? A co zvláštního jste si tu mohli koupit? A představte si, že nikdo z trhovců do té krásné, vyzdobené, kryté tržnice nechtěl! Všichni měli strach, že když zmizí z ulice, přijdou o své stálé zákazníky.

Staroměstská tržnice
Staroměstská tržnice

Co se prodávalo na Uhelném trhu, snadno uhodnete. Ale co se tu prodávalo v 19. století? To budete překvapeni. Říkalo se tomu tady „hotel kandelábr“ nebo „hotel černá nůše“. A víte, co jste si koupili si „za dva na dlaň“?

Uhelný trh
Uhelný trh

Dnes docela nevzhledná, úzká, a nepříliš často navštěvovaná ulička V Kotcích je pozůstatkem středověké tržnice. Povíme si, jak přesně vypadla, a taky že byla na tehdejší dobu takovým luxusem, že tu slavil svou korunovační hostinu český král. Víte který? Pamětníci mohou zavzpomínat, jak se do dřevěných krámků ještě v sedmdesátých letech minulého století chodilo nakupovat levné dětské oblečení, ubrusy, zlevněné látky nebo oděvy druhé jakosti.

V Kotcích
V Kotcích

Velké a malé kotce
Velké a malé Kotce

Havelský trh je v provozu od r. 1232. Povídat si o něm nemusíme, ten můžete zažít sami. Ale víte, kde byl Tandlmark?  Kdo a co tam prodával?  Přečteme si, jak nám to popsala Karolína Světlá. Také si ujasníme, kde byl Zelný trh nebo kde se prodávaly ryby.

Zelný trh
Zelný trh

Víte, co byl undrlák a kdo byl undrláčník nebo litkupník? Podrobněji se seznámíme s organizací prodeje mléka, takže vám bude jasné, proč se říká „Jsem zedřenej jak mlékařský pes“. Podíváme se na dvůr jednoho staropražského domu s pavlačemi a řekneme si, jaké zboží nabízeli „hauzírníci“ a jak to fungovalo. Uvidíte, že třídění odpadků není žádný novodobý vynález, ale bylo tady už dávno.

Autor: Dana Kratochvílová

Mapka Staroměstská tržiště

Share Button
Print Friendly

Zanechte svůj komentář

Jméno
Jméno*
E-mail
E-mail *
Web
Web