Menu

Po novoměstských hospodách, hostincích a pivovarech

4
Po novoměstských hospodách, hostincích a pivovarech

Hospoda. Již to slovo samotné je pojem. Mnozí si zajisté ihned vybaví svou oblíbenou hospůdku, restauraci, či lokál. Každé takové místo, má svou specifickou historii, některé více, jiné, jako ty nedávno vzniklé, si ji teprve utváří. Většina z hospůdek má i své stálé tradice, speciality, ale hlavně štamgasty. O těch nejednou kolují různé historky, více či méně pravdivé, někdy trochu přikrášlené mnohaletým ústním předáváním. Je zábavné odkrývat, co všechno se mohlo ve zdech jednotlivých hospod udát, zjišťovat, kdo kam chodil, kde byl protivný hostinský a naopak, kdo podporoval chudé a studenty. Takových bylo pravda méně, neboť provozovat hospodu je tvrdé řemeslo se vším všudy, a aby se udržela po desetiletí v chodu, je třeba dodržovat jistý řád. Jedním z nejdůležitější aspektů je bezesporu mít své stálé hosty a také umět je takzvaně „vyprovodit“ v danou noční hodinu. Ta v Čechách obecně bývá často na domluvě…

Některé hospody a pivnice se již stihly stát legendou. Fungují třeba i několik staletí. Dnes si projdeme všemožné pytuky, hostince a restaurace na Novém Městě, prozkoumáme jejich historii i současnost. Zaměříme se na jejich stálé hosty z řad spisovatelů, dramatiků, herců a umělců, ale také prostých obyčejných lidí, kteří zde zanechali svou stopu. Víte například, kde se čepovalo první plzeňské pivo v Praze?

Odpověď je – U Pinkasů. Začneme tedy u nich. Pinkasové se nachází kousek od Jungmannova náměstí, umně skryti ve stínu kostela Panny Marie Sněžné. (Hospoda má nádhernou zahrádku, která s kostelem sousedí. V parném létě se zde můžete velice příjemně ochladit.)

Jakub Pinkas tu svou živnost začal provozovat kolem roku 1843. Jen o rok později byl v Plzni otevřen měšťanský pivovar.
Zvěsti o výtečné kvalitě a skvělé chuti tohoto piva se šířily rychle. A tak jen o rok později dovezl Pinkas se svým známým formanem Martinem Salzmanem první várku do Prahy. Tak započala svou dlouho existenci jedna z nejoblíbenějších hospod v Praze.

U Pinkasů se setkávaly významné osobnosti několika epoch. Zmiňme například Františka Palackého, který tu sedával téměř každý den. Za ním docházel František L. Rieger, jeho zeť, a často spolu dlouze hovořili. Josef Jungmann, který byl dalším stálým hostem, zcela jistě netušil, že jednou bude mít svůj pomník jen nedaleko od lokálu, kam chodíval na pivo. V minulosti byste zde také mohli potkat Bohumila Hrabala. Ten se však vymyká běžným měřítkům, protože chodíval pravidelně do více pražských hospod. Přehled jeho oblíbených míst by vydal na samostatného průvodce. Skoro se nechce věřit, jak to mohl stíhat…

U Pinkasů se v roli hostinského vystřídalo hned několik mužů tohoto slavného jména. Z čehož nejznámější zůstává zakladatel Jakub Pinkas. Původní profesí krejčí. Muž důkladný a trochu přísný, k chudým studentům však shovívavý, jak pamatují prameny.




Jen o kousek dál v Palackého ulici dodnes funguje další známý podnik – U Šuterů.
Sídlí v domě kterému se dříve říkalo U Kochánků, vznikl na místě kde se v minulosti nacházela zahrada nedalekého karmelitského kláštera. (Panny Marie Sněžné.) Hospoda má opravdu starobylou minulost. Při vykopávkách zde byl dokonce objeven i poklad. Jednalo se o zakopané stříbrné mince pocházející z patnáctého století.
Zde se často scházeli členové souboru divadla ABC, které sídlí nedaleko v domě U Nováků. Ve třicátých letech přibyl ještě ansámbl Osvobozeného divadla v čele s Voskovcem a Werichem, takže tu někdy bývalo docela těsno. Chodívali sem i umělci a spisovatelé, z nichž bezesporu nejvýraznější postava byl malíř František Tichý. O něm tady koluje nejedna historka..

František Tichý byl skvělý malíř a také zásadový muž. Maloval obrazy z cirkusového prostředí, klauny, akrobaty, ale tíhl i ke komorním hospodským výjevům, jako jsou hráči karet, či kulečníku. František Tichý byl ale také pedagogem. Nesouhlasil s komunistickou ideologií, a tak byl za minulého režimu ze školy vyhozen. Členovi komise, který mu zprávu oznamoval, za ni prý udělil pořádnou facku. Do konce svého života byl nejen vyhledávaným společníkem díky svému kulturnímu rozhledu, ale současně byl hlasitým kritikem minulého režimu. Krom hospody U Šuterů, ale býval častým hostem i na jiných místech, zejména ve vinárně U Šupů.


Od Šuterů se vydáme směrem ke Karlově náměstí. Po cestě mineme hned několik vyhlášených hostinců. Patří mezi ně Bránický sklípek, či hospoda U Sudu, jež je nyní vyhlášena hlavně svou dlouho otevírací dobou, ale také znatelně mezinárodní klientelou. Ceny však nejsou až tak vysoké, jak by se mohlo vzhledem k návštěvníkům zdát. U Sudu stále zůstává typickou českou hospodou.

Projdeme také kolem několika zaniklých provozů. Nic naplat, některé podniky se udržet nedokázaly, jiné nahradily všudy přítomné pizzerie a kavárny a tak jen pamětníci a fajnšmekři tuší o jejich pradávné historii.

Na horním konci Karlova náměstí, směrem ke křížení s Ječnou ulicí se nacházela typická hospůdka U Čížků. Pozorní si mohou na fasádě domu přečíst, že právě v těchto místech napsal Karel Hynek Mácha svou proslulou, lehce krvavou, báseň Máj. Není to tak úplně náhoda, protože předtím než zde byl zřízen hostinec, zde Máchův otec provozoval krupařství.

Sem docházeli kromě Máchy i jeho přátelé, později členové kabaretu Červená sedma.
Dnešní funkcionalistický dům ale pochází až z let čtyřicátých, původní hospodu tu bohužel již nenajdeme. Nynější podnik s moderním vybavením nám tak o původní atmosféře místa příliš neprozradí.

Kdybychom z naší trasy odbočili přímo do Ječné, dorazili bychom až k Pivovarnickému domu, kde mají na ochutnávku z mnoha druhu piv, včetně piv ovocných, či z malých pivovárků. Naopak přímo na Karlově náměstí se v minulosti nacházel Černý pivovar. Černý pivovar si zasluhuje samostatnou kapitolu, ale je nutné se dotknout alespoň ve stručnosti bohaté historie tohoto místa.

Pozemek na němž stojí nynější funkcionalistická stavba historicky náležel zderazskému klášteru, který sídlí nedaleko. Na konci čtrnáctého století tu byly vystavěny dva gotické domy, které později byly výrazně přestavovány. Právě v nich sídlil pivovar s přilehlou pivnicí. Říká se, že název mohl vzniknout ze dvou příčin. První je, že se zde prý vařilo tmavé pivo, ta druhá, že název pivovaru dala zašlá fasáda obou domů. Tyto objekty byly zbořeny ve třicátých letech. Architekt Karel Kotas zde poté vystavěl moderní budovu, ale neopomenul znak domu, typického lva promítnout i na nynější fasádu. Restaurace s pivnicí zde poté fungovala nadále až do devadesátých let, kdy byla bohužel zrušena. A tak dnes je zlatá šelma na domě posledním důkazem její existence.




Pokud byste ale hledali tradiční hospodu v těchto místech, máte na výběr z několika variant v okolí. Nejblíže se nachází tradiční hospoda U Sedlerů, za rohem pak nalezneme ještě Karlův sklep, kde si můžete dopřát utopence se džbánkem plzeňského piva. Bývá zde často plno, neboť hospoda si drží tradiční českou atmosféru i přiměřené ceny.

My ale na závěr zamíříme k jedné z nejznámějších pivnic v Praze. Nakoukneme k Flekům.

Nutno říci, že z hospody U Fleků se dnes stal obrovitý podnik, který je schopen pojmout přes tisícovku návštěvníků. Fleci, jak se jim lidově říká, jsou dnes jednou z nejvyhledávanějších hospod piva chtivých cizinců, jež každoročně míří do Prahy. Tomu jsou bohužel nastaveny i ceny a tak pro našince tato hospoda pozbývá své kouzlo. Nicméně z pohledu historie je naopak jedna z nejzajímavějších…

Kousek od Fleků nalezneme ulici Křemencovu. Pojmenování pochází právě od Víta Skřemence, který zde bydlel se svou manželkou a dal základ zdejší hospodě. Byl totiž sládkem a právě on zde začal vařit pivo. Původ hospody je ale spojen i s dalším z roku Skřemenců – s Řehořem. Ten se do rodiny sice přiženil, ale záhy se stal právoplatným členem. Zakoupil vedlejší dům a tak se živnost rozšířila. Tradice se pak v rodině plynule předává, nevyhýbá se ani ženám, jednou z nich byla Ludmila Skřemencová.

Rodina hospodu postupně rozšiřovala, byly přikupovány další a další pozemky a hostinský provoz zde skvěle fungoval. V roce 1762 se vedení pivovaru ujímá Jakub Flekovský se svou ženou a pivovar tak dostává dnešní jméno.




Z pozdější doby jsou pak přestavby, jež dnes interiér U Fleků činí typickým a nezapomenutelným. Úpravy objektu se ujímá František Sander. Sladovna byla přestavěna na Rytířský sál, a byla vymalována historickými výjevy, stejně jako ostatní místnosti. Najdete tu tak například vyobrazeného krále Ječmínka, jak žehná pivu, či jak vede průvod, nebo také prvního flekovského sládka s letopočtem 1499, kdy zde všechno začalo.

Autorem maleb je především Ladislav Klusáček, jež často realizoval malby Mikoláše Alše. Klusáček byl výborným malířem, ale hlavně stálým zdejším hostem. Za své malby byl náležitě odměněn, a to doživotním přísunem piva zdarma. Kromě Klusáčka tu sedával také spisovatel Jaroslav Hašek, který býval dobře naladěn k žertům, malíř Bubeníček, či Jakub Arbes. O flekovské hospodě se dodnes vypráví řada legend a povídaček a na téma pivní kultury zde vzniklo i mnoho rýmovaček a zkazek. Jednu krátkou si zde dovolím citovat:

„Pivo provázej tě v celém živobytí, voda nejzdravější nápoj k mytí.“

Až budete v parný pražský podvečer přemýšlet kam se projít na lahodný džbánek piva, můžete své putování spojit i s vycházkou. A nemusíte putovat sami. Zveme Vás na komentovanou vycházku po pražských hospůdkách a hostincích, kde se dozvíte ještě mnohem více.

Vycházíme ve všední dny a o víkendu v podvečer. Vycházka končí v hospodě U Bubeníčků, kde můžete svlažit svá hrdla zlatavým mokem a občerstvit se typickými českými specialitami. Více se dozvíte zde.

/Fotografie: upinkasu.cz, ufleku.cz, aukcepohlednic.cz, pivniskla.estranky.cz, wikipedia.cz, galerieart.cz, artplus.cz, srk7.svkk.cz/

Share Button
Print Friendly

Příspěvek má 4 komentářů

  1. Marek
    Marek
    | |

    „Kousek od Fleků nalezneme ulici Křemencovu“.

    U Fleků je přímo v Křemencově.

    Reply
  2. honajz
    honajz
    | |

    Prosím, opravte si slovo „vymiká“ na spisovný český tvar. :-) Ono je v textu víc chyb i překlepů, ale tohle udeří do očí.

    Reply

Zanechte svůj komentář

Jméno
Jméno*
E-mail
E-mail *
Web
Web