Menu

Vycházka na Kampu

0
Vycházka na Kampu

1 Most Legií

Most spojující Národní třídu s Vítěznou ulicí stojí na svém místě již téměř sto dvacet let, a tak si dnes již jen málokdo vzpomene na jeho předchůdce, most císaře Františka I. Byl postaven v letech 1839–1841 a sloužil až do samého konce století. Tehdy však bylo rozhodnuto, že musí ustoupit mostu mohutnějšímu, po kterém by také mohly vést koleje tramvaje; původní most měl totiž šířku pouhých devět metrů a navrch dřevěnou mostovku, která se pro položení kolejí naprosto nehodila. Na konci 90. let 19. století proto bylo vedle mostu postaveno dřevěné provizorium, které Pražanům sloužilo při rozebírání mostu, jehož náhrada byla roku 1901 slavnostně otevřena samotným Františkem Josefem I. Za zmínku stojí skutečnost, že dřevěné provizorium bylo po dokončení nového mostu rozebráno a přeneseno do Libně, kde umožňovalo přechod až do roku 1928, kdy byl zprovozněn nový most navržený Františkem Menclem a Pavlem Janákem.

 2 Kostel sv. Jana na prádle 

Chrám s neobvyklým jménem stojí na Újezdě prokazatelně již od 12. století. Roku 1142 se do nějuchýlily jeptišky z kláštera sv. Jiří na Pražském hradě, který byl právě obléhán Konrádem Znojemským. Malý kostelík sloužil svému původnímu účelu až do 80. let 18. století, kdy byl v rámci osvíceneckých reforem Josefa II. zrušen a přeměněn na prádelnu. Vyprat jste si zde mohli až do roku 1935, kdy se chrámu ujala Círev československá husitská, která jej od té doby provozuje.

 3 Sovův mlýn 

Umělý ostrov Kampa vznikl díky mlynářům a tak je jistě vhodné, že se přímo na něm jeden mlýn nachází. Stojí zde už skutečně dlouho, první zmínka o něm pochází ze 12. století. Většinou se mu říká Sovův mlýn podle Václava Sovy z Liboslavě, který jej zakoupil roku 1487; můžete se však setkat i s pojmenováním Odkolkův mlýn, a to po Františku Odkolkovi, který si jej i spříslušenstvím pořídil v roce 1850 a pozdější přestavbou mu dal dnešní podobu.

 4 Děti 

Ostrov Kampa je plný umění; stačí se po něm projít a potkáte velké množství soch. Největší a nejznámější jsou z nich patrně Děti od Davida Černého. Děti původně vznikly v roce 2000 proto, aby mohly šplhat po Žižkovském vysílači, měly na něm však vydržet pouze dočasně. Nakonec se stala natolik oblíbenými, že na věži zůstala natrvalo a zaujala i Muzeum Kampa, které získalo tři bronzové odlitky, jež můžete zblízka obdivovat.

 5 Dobrovského vila 

Dnes si většina z nás spojuje vilu na Kampě s Janem Werichem, který však nebyl zdaleka jediným a už vůbec ne prvním významným obyvatelem. Tato čest přísluší Josefu Dobrovskému, českému knězi a jazykovědci, jenž byl na samém konci 18. století zaměstnán u hrabětě Nostice. V domku, jenž byl původně koželužnou, strávil celkem pět let svého plodného života. Ve dvacátém století zde žila ještě celá řada osobností, kromě Jana Wericha také Zdeněk Wirth, Jiří Voskovec a Vladimír Holan.

 6 Velkopřevorský mlýn 

Mlýn u jednoho z mostů přes Čertovku na svém místě stojí již od 12. století. Ten původní byl poičen roku 1419 husity, dnešní podoba docela dobře odpovídá renesanční přestavbě proběhlé v letech 1597–1598. Ačkoliv Velkopřevorský mlýn už od roku 1936 neslouží původnímu účelu, stále ještě dobře poznáte, že to mlýn býval, neboť se dochovalo mlýnské kolo hlídané vyřezávaným vodníkem.

 7 Bruncvík

Na Karlově mostě stojí moho soch světců vytvořených převážně v 17. a 18. století. K vidění je ale i postava rytíře ve zbroji se štítem, zlatým mečem a lvem u nohou, která na mostě stále ještě dříve, patrně už na začátku 16. století. Roland, jak se rytíři původně říkalo, zde připomínal práva Starého města pražského, jehož erb zde třímal po sto padesát let. Roku 1648 při bojích na Karlově mostě však byla horní polovina sochy sestřelena dělovou koulí a z celé postavy zbyly pouze nohy se lvem a štítem. Podle nich potom v 80. letech 19. století vznikla volná kopie, která opět stojí na původním místě a střeží práva Starého města. Dnes se rytíři většinou říká Bruncvík podle českého mytického hrdiny, který se přátelil se lvem.

 8 Krannerovy schody 

Až do roku 1785 nebylo možné se přímo z Kampy dostat na Karlův most. Chtěl-li tak obyvatel ostrova učinit, musel nejprve přejít přes Čertovku a na most vstoupit z Mostecké ulice. Teprve v řečeném roce bylo postaveno dřevěné schodiště, které mělo usnadnit obyvatelům dopravu na most a  evakuaci v případě povodní, které Kampu často postihovaly. Dnešní kamenné schodiště bylo navrženo architektem Josefem Krannerem a pod jeho dohledem vybudováno v roce 1844. Stalo se tak právě včas; příští rok přišla další z povodní, té už se však obyvatelé Kampy mohli smát z Karlova mostu, na který snadno vystoupali po nových schodech.

9 Hergetova cihelna 

Na dvoře Hergetovy cihelny se nachází další dílo Davida Černého. Jestliže Děti s jejich podivnými obličeji se většině lidí líbí, s fontánou zde umístěnou už je to o poznání komplikovanější; dvě postavy ulevující si do bazénku, který velmi nápadně připomíná Českou republiku, docela dobře ilustrují, proč je David Černý a jeho díla často spojován s oblíbeným slovem „kontroverzní“.

 10 Mánesův most

 Klárov je dalším místem, odkud je možno suchou nohou či pneumatikou překročit Vltavu. Dnes tomuto účelu slouží Mánesův most, stavba otevřená roku 1914. Krátkou dobu zde stál ve společnosti starší Rudolfovy lávky, spojnice Malé Strany a Starého města otevřené v roce 1869 pro pěší. Byla celá postavena ze železa a oceli, na konstrukci spolupracovaly i ocelárny z anglického Sheffieldu, s jejichž pomocí byl vybudován i most císaře Františka Josefa I. (v místě dnešního Štefánikova mostu). Po dokončení nového mostu byla lávka shledána přebytečnou a ještě v roce 1914 demontována. Zbyly nám po ní kromě fotografií pouze dvě viditelné připomínky: ulice U Železné lávky a malý výběrčí domek, v němž se platilo za přechod mostu.

Kampa mapa

Autor článku: Daniel Verner

Share Button
Print Friendly

Zanechte svůj komentář

Jméno
Jméno*
E-mail
E-mail *
Web
Web