Karlov…správně kostel Panny Marie a svatého Karla Velikého na Karlově! Je původně gotický, barokně přestavěný. Když se vracíte po D1 přes Nuselský most do centra, nelze ho přehlédnout.

A právě tento růžový kostel se třemi kopulemi je spojen s jednou strašidelně-konstruktivní pověstí. Za vším bude žena, a to dcera novoměstského starosty, do které se zamiloval mladý architekt. Ale starosta jí nechce vydat jen tak někomu…musí to být někdo bohatý! A jak si nejrychleji zajistit slávu a bohatství? Spojit se s ďáblem.

Architekt si vymyslil v té době nebývalou výzvu – postavit v největší kopuli kostela klenbu s 24 metrovým rozpětím. V té době v Praze něco nemyslitelného. Na něco takového ovšem samotné lidské síly nestačily, a tak se milý architekt upisuje ďáblu. Ten mu slibuje, že se stavbu podaří dokončit. Když konečně bylo hotovo, zbývalo už jen strhnout lešení, na kterém byla klenba postavena. Ale protože takto vysoká klenba budila nedůvěru, nikdo ze zedníků nebyl ochotný dotyčné lešení sundat . A tak se  architekt rozhoduje osobně dřevěné lešení podpálit . Když potom vybíhá z kostela, slyší obrovský rámus. Domnívá se, že slyší padat samotný kostel, situaci psychicky nezvládá…. a sám se oběsil, podle jiných pramenů prý skočil do Vltavy … Nakonec se však ukázalo, že rámus vydávalo pouze padající lešení a nikoli klenba sama. My můžeme být rádi, že kostel zůstal v plné kráse a jedna duše tak či tak za to musela pykat…