Menu

Funkcionalistická osada Baba

Funkcionalistická osada Baba

Téma – architektura, funkcionalismus, experimentální bydlení

Kde? na zastávce busu č. 131 – U Matěje (ve směru z Hradčanské)

Co Vás čeká?

  • Hned na úvod vycházky si povíme o počátcích funkcionalistické architektury i o tom, proč byl právě tento styl v naší nové republice tak oblíbený
  • Vysvětlíme si, co je to experimentální bydlení a čím se pražská Baba liší od ostatních evropských osad tzv. Werkbundu, nacházejících se ve Stuttgartu, Vratislavi, Curychu, Vídni a Brně
  • Podrobněji si představíme některé z domů, stejně tak i jejich původní vlastníky. Na babě totiž našli domov nejen významní politici, státní úředníci a podnikatelé, ale také celá řada význačných umělců, jako byl Pavel Janák, Ladislav Sutnar nebo Cyril Bouda
  • Zaměříme se také na drobné detaily jednotlivých vil, díky kterým lze například vytušit, zda má návrh na svědomí některý ze zástupců starší generace funkcionalistů, jako je Josef Gočár, nebo naopak o generaci mladší Ladislav Žák
  • Samozřejmě neopomeneme ani ikonickou zříceninu Baba, která celé osadě propůjčila své jméno

Vstupné:

Dospělí – 250 Kč

Studenti, žáci, senioři (65+), ZTP, děti od 12 let včetně – 180 Kč

Děti do 12 let zdarma.

Délka vycházky: 1,5 hod. – 2 hod.

Konec vycházky: ulice Na Ostrohu

Terén vhodný pro kočárek: ano

Terén vhodný pro vozíčkáře: ne

Průvodce: Petr Sýkorababa-01

Share Button
Print Friendly, PDF & Email
Baba

Baba

Praha Neznámá pořádá po Babě komentované vycházky. Osada Baba je skutečný pojem nejen v dějinách české, ale i evropské funkcionalistické architektury. V dnešní době je to vlastně soubor ojedinělý, protože obdobné soubory ve Vídni a v Německu byly poškozeny v době 2. světové války. Vše započalo vlastně výstavou moderní architektury ve Stuttgartu v roce 1927, […]

Print Friendly, PDF & Email

Příspěvek má 23 komentářů

  1. Martin
    Martin
    | |

    “ odbočení nahoru na konec Průhledové ulice bychom mohli vidět, že ne všechny domy na Babě jsou dnes funkcionalistické…“ citace.

    Dovolte, abych vás poopravil. Uvedený dům se sedlovou střechou (viz. fotka) měl v době stavby proporčně stejnou podobu jako dnes. Tedy dům se sedlovou střechou, klasickými okny s výraznými dřevěnými okenicemi. Uvedený dům je atypický s výraznou inspirací k středomořské architektuře nebo též k architektonickému tradičnímu stylu severozápadní Evropy. (autorem byl údajně Cyril Zumpanc). S funkcionalistickou architekturou však tato stavba nemá vůbec nic společného a tedy potažmo ani s osadou Baba. Je to takový solitér dům.

    Tedy tento dům nelze vůbec považovat za součást výstavní kolonie Baba budované v duchu funkcionalismu. Odkazuji například na kvalitně zpracovanou publikaci Osad baba Plány a modely (ČVUT Praha 2000) nebo též na propagační publikaci vydanou v době realizace výstavní kolonie Baba ve 30. letech 20 století nebo na pamětníky a rodilé obyvatele Dejvic.

    Martin Levý
    Praha 6 – Dejvice

  2. Jonáš
    Jonáš
    | |

    Dobrý den,
    rád bych se optal, zda je možné si prohlédnout interiéry vil M. Friče a L. Baarové, ale domnívám se, že jsou obývány soukromnými majiteli, díky.

    1. PN
      PN
      | |

      Dobrý den, máte pravdu, jsou obývány soukromými majiteli – do interiéru se tedy dostat nedá. S pozdravem PN

  3. Tereza
    Tereza
    | |

    Děkuji za tip na moc přijemnou procházku. Čtu českou detektivku Kroky vraha, která se odehrává v okolí Baby. Nikdy jsem tu nebyla a tak jsem si dnes po práci naplánovala procházku 😉 díky Vaší stránce, byla ještě hezčí než jsem čekala. Díky 😉 Tereza

  4. antoninn maly
    antoninn maly
    | |

    „Dům Řezáč
    Na Ostrohu 56, Dejvice 1707
    Dům byl postaven v roce 1932 pro spisovatele Václava Řezáče, zaměstnaného v Ústředním statistickém úřadě. Václav Řezáč se stal po roce 1948 oficiálním režimním autorem. V roce 1956, krátce po odhalení Stalinova kultu osobnosti, spáchal sebevraždu. Je znám především publikací angažovaných románů Větrná setba, Černé světlo, Nástup a Bitva.“!!!!!!!!
    Možná je záslužné, že se věnujete neznámé Praze, ale pokud dodáváte i popisky pod fotografie, stačilo by si najít některá data o majiteli!!!! V. Řezáč a sebevražda je totální blábol a rozhodně s tím neměl nějaký Stalin co do činění! Černé světlo a Větrná setba rozhodně nepatří do angažovaných románů! Nástup a Bitva je něco jiného! Dědicové po V. Řezáčovi zvažují právní kroky a omluvu! A nakonec – to nejdůležitější! Ta vila s původní architekturou nemá vůbec nic společného, je kompletně přestavěná v 90. letech! Existuje Wikipedie a Google!

  5. Miroslava Hajek
    Miroslava Hajek
    | |

    Mily pane Ryska vase stranky jsou velice zajimave a doufam ze pomohou k tomu aby lide Prahu nenicili. Dovoluji si jen upozornit na mali ckou nepresnost. Vila Belehradek patrila memu stryci Janu Belehradkovy, ktery nepusobil jako lekar ale byl biolog. Vilu nikdy rodine nevratili.

  6. Jitka Rohanová
    Jitka Rohanová
    | |

    Děkuji za zajímavý text. Píšete však, že podobná sídliště/osady na německém území byly poškozeny za druhé světové války. Myslím, že to není tak docela pravda: dovolím si upozornit na sídliště WuWa (výstava Wohnung und Werkraum, 1929) ve Vratislavi (dříve Breslau, Německo – dnes Wrocław, Polsko). Tamější sídliště obsahuje nejen samostatné vily, ale třeba i dvojdomky či bytové domy, školku apod. Komplexu jsou věnovány velice pěkné publikace a internetové stránky http://www.wuwa.eu/wuwa-dzisiaj/osiedle-wuwa/?lang=en

  7. Michael Šebek
    Michael Šebek
    | |

    „Vila Glücklich. Jarní 3“ je u pár let opravená, a podle mě hezky. Ostatně ji fotka v článku ukazuje již opravenou. Co má tedy znamenat věta „Dnes bohužel není v nejlepším stavu.“? Že tam autor už dlouho nebyl? Nebo se mu oprava nelíbí?

  8. Zuza
    Zuza
    | |

    Děkuji za dnešní skvělou procházku po Babě, perfektně připravený výklad Kateřiny Rackové, opravdová srdcovka 😉

    1. Kateřina Racková
      Kateřina Racková
      | |

      Jsem moc ráda, že se Vám vycházka líbila:) Budu se s Vámi těšit na další vycházku…

  9. Martina Košťálová
    Martina Košťálová
    | |

    Velký dík slečně Kateřině Rackové za velmi dobře připravenou procházku po čtvrti Baba,za spoustu zajímavých informací,příběhů…,procházka ač v parném počasí moc mě bavila.

    1. Jiří Dlouhý
      Jiří Dlouhý
      | |

      Tak se omlouvám, je to nějaké složité, podle všeho užíval obě druhá křestní jména – Emil i Evangelista, různé zdroje v tom nemají zrovna moc jasno.

Zanechte svůj komentář

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášeni. Přihlásit »