Karel IV. výstavbu Nového Města samozřejmě neponechal živelnému rozvoji. Tři hlavní náměstí tak v jedné přímce spojuje jedna ulice – dnes Jindřišská alias Vodičkova. Protažené podélné osy (tj. dlouhé strany) těchto tří náměstí se protínají v průsečíku ulice Na můstku a Rytiřské.

Karlovo náměstí, původně Dobytčí trh, je největším náměstím v ČR a jedním z největších v Evropě. Má totiž gigantickou rozlohu 80 550 m² (obdélník o stranách 510 m x 130 m). Při svém vzniku byla plocha náměstí větší než rozloha mnohých středověkých měst. Bylo proto mnohdy nazýváno jako „nestvůrné“. Jak si náměstí stojí ve světovém žebříčku, můžete vidět i v mezinárodní tabulce. Co je jisté, je trochu neshoda v uvádění rozlohy a rozměrů stran náměstí, což se projevilo právě i v této tabulce, kde se píše: 80 550 m² (spíše 66 300 m²), tak babo raď! Asi to bude tím, že Karlovo náměstí není obdélník…

Václavské náměstí, původně Koňský trh, má rozlohu 40 920 m² (680 x 60), tam čísla sedí. Pak tu je ještě Senovážné, původně Senný trh, které se nemůže rozloze jmenovaných rovnat a radši ji ani neuvádím…

V roce 1348, kdy Karel IV. Nové Město založil, měla Praha 50 000 obyvatel. Na Nové Město bylo určeno území 240 ha a celé Nové Město bylo během dvou let obehnáno 3,5 km dlouhými hradbami, na kterých údajně pracovalo 1 000 Pražanů. Dovede si představit, že se každý 50. z nás podílí na jedné stavbě?!

Hradby jsou dodnes vyznačeny severojižní magistrálou, od Florence po Karlov k Nuselskému mostu.