Klasické městské ulice v českých zemích určují bloky domů, přičemž uprostřed vznikají stinné, většinou nevyužité dvorky. A to chtěli vlastně tvůrci nové zástavby odbourat otevíráním bloků do tzv. řádkové zástavby. Tak známe většinu českých sídlišť.

Co je ale zajímavé, že jako první s touto myšlenkou přišli funkcionalističtí architekti, o čemž se můžeme sami přesvědčit při návštěvě prvorepublikového sídliště v Krči, podrobné instrukce a mapka v článku Zelená liška.

Funkcionalističtí architekti podložili vzniklou architekturu navíc filozofií. Byli levicově zaměření a často předpokládali dokonce zrušení rodiny jako buržoazního přežitku. Proto viděli jako logické řešení kolektivní domy, kde by dospělí jedinci měli pro své ubytování jen malé komůrky a společný čas by byl pak organizován kolektivně. Stravovali by se společně ve velkých jídelnách, praní a žehlení by zaobstarávali společné prádelny – právě jedna taková funkcionalistická strojní prádelna stávala i na Zelené Lišce. Volný čas by dospělí trávili společně ve studovnách, knihovnách a společenských místnostech. Děti by byly celý den pod dozorem učitelek a odborných pracovnic a bydlely by v dětském sektoru…
Jak je ale vidět, byla to jen slepá cesta a společnost zůstala u svého staletého uspořádání.