Ne! Prý je to palba pro oči, když se vyjede z tunelu a navíc je tam v létě horko… V zimě se prý dokonce sráží voda vzniklá z rozdílu teplot na kolejích a ty začínají klouzat. „Pro botanickou zahradu dobrý, ale pro stanici metra nepraktický“.

Na Praze Neznámé ale metro neřídíme, tak se na ni pojďme podívat z té architektonické stránky. Někteří ji pokládají za nejkrásnější pražskou stanici metra, jiní ji vytýkají přílišnou bombastičnost a vysoké finanční náklady. Pro cestující byla otevřena v květnu 2008.

Autorem stavby je architekt Patrik Kotas, který navrhl také stanice metra Lužiny a Rajská zahrada, které se rovněž svým pojetím vymykají všem ostatním a v době svého otevření byly pokládány za nejhezčí stanice pražského metra. Architekt Kotas uplatnil své oblíbené konstrukce i u stanic tramvajové tratě Hlubočepy – Barrandov, kde by se na krásných technicistně řešených stanicích klidně mohly konat i technopárty.

Jde o ocelovou konstrukci se skleněnou výplní, která je zavěšená na dvou masivních obloucích (o rozpětí 150 metrů a o průměru 1,5 metru) v ose stanice. Svým tvarem připomíná obrovskou kostru velryby či kapku vody a oživuje okolní sídliště dlouhých panelových bloků.

Více se dozvíte v článku Stanice Střížkov.