Menu
Zúčastněte se jedinečné kulturní akce – prvorepublikového večera v Grand Café Orient.
Zúčastněte se jedinečné kulturní akce – prvorepublikového večera v Grand Café Orient.

Praha Neznámá si dovoluje všechny ctěné příznivce pozvati na světovou raritu – unikátní a nefalšovaný prvorepublikový večer se všemi náležitostmi. Tento večer se bude konati v prostorách slavné pražské kavárny Grand Café Orient. Kavárna má unikátní atmosféru. Nachází se v kubistickém domě U Černé Matky Boží, který vyprojektoval známý architekt Josef Gočár. Kavárna je velice stylová, neboť i její interiér navrhl sám architekt. Program bude více než bohatý. Vstupenky na tento jedinečný večer můžete použít i jako dárek pro své blízké či známé. Vyžadován bude oděv společenský, ideálně u pánů doplněn elegantním motýlkem, gentlemani s obzvlášť vytříbeným vkusem budou vítáni […]

previous arrow
next arrow

Co jsou a nejsou Holešovice

1
Co jsou a nejsou Holešovice

Každý ví, že Holešovice jsou Praha 7, ale ne každý ví, že se jejich nepatrná část (u Čechova mostu) nachází na území Prahy 1. Jedná se vlastně jen o kapli sv. Máří Magdalény a areál Občanské plovárny. U těchto budov se z tohoto důvodu často stává, že se v jejich adrese uvádí chybně Malá Strana.

Pod Holešovice patří i Letenská pláň, tudíž i místní část Letná, která není samostatnou čtvrtí.

Naopak! Do Holešovic nepatří holešovické výstaviště, i když se tak často nazývá. Výstaviště patří totiž do Bubenče.

Kdysi bývaly součástí Holešovic i Holešovičky, ty už ale byly v 16. století začleněny do libeňského panství a proto se dnes nalézají na katastru Libně. Při vzniku obecního zřízení v roce 1850 byly Holešovice sloučeny se sousedními Bubny a vytvořili jednu společnou politickou obec a názvem Holešovice-Bubny. Dnes bychom původní jádra obou vsí hledali marně. Původní zástavba obou byla zlikvidována. Poslední zbytky Buben stávaly ještě v 50. letech v místech dnešní křižovatky nábřeží Kpt. Jaroše a magistrály. Dnes z nich nezbyla ani cihla, a tak už je připomíná jen název železniční stanice Praha-Bubny. Staré Holešovice dopadly dost podobně. Stávaly v prostoru dnešního nádraží Praha-Holešovice a jejich památku připomíná je pár domů u Plynární ulice. Zbourány byly v 70. letech a přitom z velké části vlastně zbytečně – na většině plochy se dnes nachází nic neříkající prázdný periferní prostor. Přinejmenším větší část ulice Na Zátorách mohla být zachována.

Zlomový okamžik pro Holešovice-Bubny nastal v roce 1884, kdy jako první obec mimo historická pražská města (I. – Staré Město, II – Nové Město, III.- Malá Strana, IV. – Hradčany, V – Josefov, VI. – Vyšehrad) byly připojeny ke královskému hlavnímu městu Praze jako jeho VII. čtvrť. Do vzniku Velké Prahy byla takto připojena pouze už jen Libeň v roce 1901 jako VIII. čtvrť. V roce 1949 se Holešovice-Bubny stávají součástí 7. městského obvodu. V roce 1960 byl jejich název zjednodušen a změněn na pouhé Holešovice (podobně jako u Královských Vinohrad). Hezké však je, že jsou jednou z mála čtvrtí v Praze, u kterých se číslo obvodu nezměnilo.

fotozdroj fotografie označené *: wikimedia – ŠJů

Share Button

Příspěvek má 1 komentář

  1. Vilemina foodblogerka

    V Holešovicích jsem se narodila, dům stál na pozemcích mojí prababbičky, která tam jako malá ještě jezdila s rodiči kočárem do polí ke křížku…
    Ještě pamatuju i tu zástavbu u Hlávkova mostu (Bubny), byla v úrovni navigace, na rohu zábradlíčko a před Elektrickými podniky zastávky tramvaje…často jsme tam chodili zadem kolem prasečáku s lávkou (taky už není). Přes Zátory zase pěšky do Stromovky, bylo to tam klidné. Malé zašlé domečky, ale tehdy bylo zašlé všechno.

    Reply

Zanechte svůj komentář

Jméno
Jméno*
E-mail
E-mail *
Web
Web

six − 4 =