Zásahem do pražské památkově zóny byla demolice vily na Ořechovce, stojící vedle známé ústřední budovy se stejnojmenným kinem. Výsledek si můžete prohlédnout zde.

Demolice nebyla povolena stavebním úřadem Prahy 6

Šlo přitom o část řadové vily, takže ta sousedící zůstala ze strany zmrzačená. Její obyvatelka se o demolici dozvěděla doslova na poslední chvíli. Vila byla sice v neutěšeném stavu, přebývala v ní i dřevomorka, ale to nemůže být v žádném případě důvodem ke zbourání.

Na území dnešní vilové čtvrti Ořechovka se původně rozkládala nádherná barokní zahrada šlechtice Jana Kryštofa Bořka se zámečkem. Zahrada byla vyřešena ve stylu francouzských parků se stříhanou vegetací a sochařskou výzdobou.

Vznik Československé republiky roku 1918 přinesl prostoru někdejší Bořkovy zahrady zásadní změnu – výstavbu rozlehlé vilové čtvrti. K potřebám hlavního města nového státu patřilo zajištění bydlení úředníků nových ministerstev i vybudování rezidencí pro zastupitelství. Název kolonie – Ořechovka vznikl z původního označení Bořekovka, připomínající Bořkovu zahradu.

Když v roce 1919 Ministerstvo veřejných prací vypsalo veřejnou soutěž na stavbu rodinných domků Stavebního družstva státních a jiných veřejných zaměstnanců, ještě na základě platného zákona o malých bytech z roku 1911, bylo území mezi buštěhradskou drahou a střešovickou silnicí předurčeno pro zahradní město „howardovského“ typu. Domy v této nové lokalitě, jejíž ulice se co nejvíce snaží sledovat terén, měly podle záměru obsahovat cca 15% jednopokojových a stejný počet čtyřpokojových bytů, zatímco převažovat měly byty dvoupokojové a třípokojové – po 35%.

Více o Ořechovce v článcích Ořechovka – 1.část a Ořechovka – 2.část.