Menu
Program
Program

Poutavé vycházky Prahou s profesionálními průvodci, akce pro školy i teambuilding pro firmy a skupiny.
Česky a anglicky.

Vycházky s Prahou Neznámou jako dárek
Vycházky jako dárek

Zakupte svým blízkým unikátní dárek - poukaz na vycházku s Prahou Neznámou.

Santini v Praze
Santini v Praze

Seznamte se s nesmazatelným stylem slavného italsko-českého architekta v Praze

previous arrow
next arrow

Libeňské židovské město

2
Libeňské židovské město

Dnes, kdy se domy co tu zbyly, dají spočítat na prstech jedné ruky, by už asi málokdo uvěřil, že židovské osídlení v Libni bývalo na území dnešní Prahy druhé nejvýznamnější, hned po Židovském Městě pražském. Centrum židovské čtvrti bývalo v Koželužské ulici, která vytvářela malé náměstíčko. Tady se dokonce nalézala synagoga, která byla podle pověsti založena kněžnou Libuší. Skutečnost však byla značně prozaičtější – synagoga byla založena až na konci 16. století na základě povolení tehdejšího majitele Libně. Vznik zdejšího židovského osídlení je doložen v roce 1561 a byl nejspíš výsledkem vypovězení židů z královských měst v Čechách. V Libni se tehdy židé setkali s příznivým přijetím vrchnosti. A tak už v 16. století žilo v Libni víc židů než křesťanů.  Když Marie Terezie vypověděla židy z Prahy, jejich počet v libeňském židovském městě dosáhl vrcholu – 766 obyvatel.

V 19. století a v období první republiky byly snahy o zbourání staré zástavby ghetta a její nahražení moderními činžovními domy, k tomu však až na drobné výjimky v tomto období ještě nedošlo. Za druhé světové války bylo židovské obyvatelstvo odvezeno do koncentračních táborů.  Samotná zástavba ghetta dostala největší ránu v padesátých a šedesátých letech 20. století, kdy byly bezdůvodně zničeny renesanční a barokní historické stavby, z nichž některé pocházely už ze 16. století.  V té době byl zasypán i starý židovský hřbitov v tzv. akci „Z“. Hodně starých domů stále ještě zůstávalo zachováno v rámci Schönbergovy továrny na vydělávání koží, která byla zbourána až v době úplně nedávné. Na jejím místě vznikají novodobá uniformní kancelářská monstra. A tak můžeme na fotografii vidět, jak se na zbylé, schoulené a nešťastné staré domky bezohledně tlačí fádní administrativní budova.

… a především dům č. 12/589, což je jediný zachovaný příklad typického libeňského domu. Protože se židovské město a vlastně celá oblast dolní Libně u Rokytky nacházela u vody, největším problémem byly časté záplavy. Domy proto bývaly pavlačové, se zesílenými stěnami, kdy se schodištěm vstupovalo na pavlač, a bydlelo se až v prvním patře, které velká voda nezasáhla. V přízemí bývala jen skladiště a pomocné prostory.

Protože se stará synagoga v Koželužské ulici rovněž nacházela na nevýhodném záplavovém místě, bylo rozhodnuto postavit novou synagogu mimo hranice samotného ghetta v místech, kam už velká voda nezasahovala. Základní kámen byl položen v roce 1846, ale stavba se vlekla celých dvanáct let, takže k vysvěcení došlo až v roce 1858. Synagoga byla postavena v duchu tehdy módního romantického historismu – novorománsky s orientálními prvky. Fasáda měla kdysi mnohem bohatší štukovou výzdobu, ta se ale nedochovala.

Bohoslužby se tady konaly až do příchodu nacistů, potom byla synagoga uzavřena a přeměna na skladiště zkonfiskovaného židovského majetku. Po druhé světové válce synagoga dál fungovala jako skladiště, nejdřív ovoce a pak i kulis zdejšího Divadla pod Palmovkou – kulisákem tu býval i Bohumil Hrabal, který v synagoze potom v uvolnějších šedesátých letech pořádal se svými přáteli básníkem Egonem Bondym a malířem Vladimírem Boudníkem filosofické a literární debaty.

Ke konci osmdesátých let došlo k rozsáhlé demolici zástavby této části Libně, a tak synagoga, původně skrytá v původní husté zástavbě, dnes osaměle a smutně ční na rohu u metra a jako by ani nevěděla, co tu vlastně dělá. Po převratu v roce 1989 byla synagoga sice vyklizena a i částečně opravena, ale k zamýšlenému multifunkčnímu využití, ať už kulturnímu, anebo častějšímu konání bohoslužeb zatím nedošlo.


Share Button
Print Friendly, PDF & Email

Příspěvek má 2 komentářů

  1. Václav Špale
    Václav Špale
    | |

    Vážený pane Rysko, dovolte, abych opravil Váši závěrečnou informaci. Synagoga na Palmovce je již 23 let kulturně, společensky i nábožensky využívána. Sice pouze sezonně: květem až červen a září až listopad, ale svědčí o tom mnohé odkazy na internetu a zejména pak stránky a FB profil Sdružení SERPENS. Přijďte se někdy podívat. Zdraví Vás Václav Špale, místopředseda Sdružení SERPENS.

Zanechte vzkaz pro Václav Špale Klikněte zde pro zrušení odpovědi.

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášeni. Přihlásit »