Menu

Adolf Foehr – Architekt pražské německé menšiny

Adolf Foehr – Architekt pražské německé menšiny

Adolf Foehr byl německy mluvící architekt, narozený v roce 1880 v Norimberku. Studia absolvoval na německé technice v Praze, pokračoval na speciálce u Bedřicha Ohmanna a Jana Kotěry a později ještě na architektuře v Curychu. Byl to znalý a zcestovalý tvůrce. Svůj styl si vytřibil postupně. Začíná v secesním duchu. První zakázky tvoři hřbitovní hrobky (například na pražských Vinohradech, či Žižkově), postupně se dostává k přestavbám interiérů i adaptacím již starších budov.

Vlastní ateliér zakládá již v roce 1908 v pražských Holešovicích. Nejvíce zakázek ale přichází ve dvacátých a třicátých letech. Etabloval se jako architekt rozsáhlé německy hovořicí komunity v Praze, od které pochází drtivá většina jeho zakázek. Je smutným zvykem, že na německy hovořicí architekty, kteři tvořili v Praze se dlouhá léta zapomínalo. Přitom Adolf Foehr měl ve své kariéře štěstí, většinou realizoval velké kancelářské budovy, sídla pojišťoven, bank a nájemní domy. Do jeho repertoáru ale spadá i několik vil na Hanspaulce, či v Bubenči. Kromě Prahy stavěl hlavně v Sudetech v okolí Ústí nad Labem, Lovosic a Liberce, kde nacházel rozsáhlou německou klientelu.

Jeho styl tvoři kontrast k odlehčeným funkcionalistickým budovám. Na první pohled působí jeho budovy těžkopádným dojmem, při bližším pohledu ale prozrazí čistou monumentální estetiku se zajímavými expresivními detaily. Tvořil na pomezí purismu, konstruktivismu a neoklasicismu. Rád používal na fasádách travertinové obklady. Až na výjimky se vyhýbal tehdy velmi prosazovaným pásovým oknům.

Mezi jeho nejznámější pražské práce patři bezesporu dvě budovy pro pojišťovnu Donau, rozsáhlá kancelářská budova ve Štěpánské ulici, či původní sídlo pojišťovny Securitas v ulici Vodičkova (zde dnes naleznete úřady městské části Prahy 1 a také jeden z pražským páternosferů). Všechny tyto budovy působí jednoznačně solidním dojmem, tak jak se pro podobné instituce sluší.

Adolf Foehr v naší metropoli navrhl rovněž mnoho nájemních domů. Na svou dobu byly velmi moderní, většinou do nich byla zavedena i elektřina. Tento inovativní přístup si osvojil když cestoval po Spojených státech. Přikladem je i tzv. „Malý Berlín“ v Holešovicích z konce třicátých let. Kromě architektury nebyla  Adolfu Foehrovi cizí ani politika. Byl členem Německé demokratické strany svobodomyslné až do počátku třicátých let. Kromě toho docházel do spolku Schlaraffia – spolku kde se diskutovalo nad uměním, architekturou či kulturou. Zde naopak byla politika zapovězena, aby v klubu nevznikaly zbytečné roztržky. Adolf Foehr zemřel v Praze v roce  1943. Zanechal po sobě mnoho impozantních budov a činžovních domů, které odkazují k tradici německy hovořících tvůrců na našem území.

Brandejsův obchodní dům

Objednavatelem byl pan J. H. Brandejs, který si zde přál vybudovat moderní hračkářství. Budovu z let  1931 – 32 nalezneme mezi ulicemi Provaznická a Havířská. Patra jsou z velké části prosklená, aby bylo již z ulice vidět vystavené zboží, zaujme také zaoblený nárožní rizalit. Brandejsovo hračkářství spadá do pozdní tvorby architekta a je pro něj téměř netypické. Oproti jeho ostatním stavbám působí lehkým až odhmotněným dojmem a plně se přiklání ke konstruktivistické estetice. Je zde patrná inspirace jinou budovou, která vznikla jen o pár let dřive a jejíž reprodukce byly dobře známy i u nás – obchodní dům Petersdorff ve slezské Wroclavi od architekta Ericha Mendelsona. I přes přiznaný obdiv k Mendelsonově stavbě se jedná o jeden z nejzajímavějších obchodních domů z tohoto období.

0001673947-praha-architekt-adolf-foehr-brandejsovo-hrackarstvi

Brandejsův obchodní dům působí lehkým až odhmotněným dojmem a plně se přiklání ke konstruktivistické estetice.

0001673946-praha-architekt-adolf-foehr-brandejsovo-hrackarstvi

Dva pražské paláce pojišťovny Donau

Oba dva paláce rakouské pojišťovny byly postaveny na konci dvacátých let a jsou jen několik stovek metrů od sebe. První se nachází v ulici Purkyňova. Má jednoduchou fasádu členěnou dvoj a trojdílnými okny, zaujme horní část oblektu s výrazným prvkem několika zábradlí nad sebou. Charakteristická je nárožní skleněná dekorace ve tvaru jakési novodobé fiály.

Oproti tomu, druhý palác na rohu ulic Národní ulice a Voršilské působí o něco jiným dojmem. Zde  architekt vychází z původního návrhu Josefa Havlíčka, ale fasádu ozvláštňuje za pomoci travertinového obložení, kde střidá bílý a žlutý kámen a dociluje tak rafinovaného efektu. Souběžně s dvěmi pražskými paláci vzniká ještě liberecká pobočka.

0001673931-praha-architekt-adolf-foehr-palac-donau-palac-purkynova

Charakteristická znakem paláce na ulici Purkyňova je nárožní skleněná dekorace ve tvaru jakési novodobé fiály.

0001673934-praha-architekt-adolf-foehr-palac-dunaj

Druhý palác na rohu ulic Národní ulice a Voršilské vychází z původního návrhu Josefa Havlíčka.

Malý Berlín

Tento obytný blok se nachází v Holešovicích v ulici U Smaltovny a byl postaven až na konci třicátých let. Adolf Foehr na něm spolupracoval s architektem Franzem Hruschkou. Blok domů má jednoduchou funkcionalistickou fasádu, která je rytmizována zelenými okenicemi s režnými pruhy cihel po stranách. Dominantou celého prostoru je poněkud neobvykle ústřední dvůr, kterým se vchází do jednotlivých křidel, původně označených A – H. Do dvora jsou také orientovány jednotlivé balkony. Byty v celém komplexu byly na svou dobu velmi luxusní, bohužel si je původní nájemníci nemohli užít moc dlouho. Již za protektorátu se sem nastěhovali němečtí úředníci. Po válce vyklizené byty obsadili vysoce postavení členi strany, politici a diplomati. Svou obytnou funkci plní Malý Berlín dodnes.

Praha architekt Foehr Malý Berlín

Blok domů má jednoduchou funkcionalistickou fasádu.

Praha architekt Foehr Malý Berlín

autor článku: Kateřina Racková
autor fotek Pražský Deník/Klára Cvrčková

Share Button
Print Friendly, PDF & Email

Zanechte svůj komentář

Jméno
Jméno*
E-mail
E-mail *
Web
Web