Menu

Zelená liška – NOVÉ TERMÍNY

0
Zelená liška – NOVÉ TERMÍNY

Komentovaná vycházka po prvorepublikovém sídlišti Zelená liška aneb sídliště nebyla jen výmyslem soudruhů…

Kdy? Vycházka zatím nemá žádný termín

Kde? Metro Budějovická – výstup bez eskalátorů, sraz před KFC (přízemí)

Co Vás čeká?

  • Osobně se přesvědčíte, zda mělo prvorepublikové sídliště svou „lidskou tvář“
  • Dozvíte se, jak to bylo se zelenými liškami v Krči
  • Navštívíte Nuselský hřbitov, který není v Nuslích, avšak temnými tajemstvími oplývá…
  • Setkáte se se skutečně existujícím českým „Járou Cimrmanem“ – vynálezcem šlapací tramvaje
  • Uvidíte, kde stála továrna na motocykly Jawa
  • Zjistíte, že i sorela (socialistický realismus) měla své domovní znamení (část sídliště dostavěna později)

Vstupné:
Dospělí – 160 Kč s rezervací (+50 Kč bez rezervace)
Studenti a senioři (65+) – 110 Kč s rezervací (+50 Kč bez rezervace)
Děti do 12 let – zdarma

Příplatek 50 Kč ke vstupnému bez rezervace zavádíme z důvodu množících se případů návštěvníků bez rezervace. Slibujeme si od toho náš lepší přehled o naplnění vycházek tak, aby nedocházelo k jejich přeplnění a byla udržena kvalita poslechu. Zároveň to považujeme za poctivé vůči těm účastníkům vycházek, kteří se řádně registrují předem.

Délka vycházky: 1,5 – 2 hodiny
Konec vycházky: na dohled od metra Budějovická, odkud vycházka začíná

Terén vhodný pro kočárek: ano
Terén vhodný pro vozíčkáře: ano

Průvodce: Kateřina Racková

Share Button
Print Friendly, PDF & Email
Zelená liška

Zelená liška

… aneb jak vznikalo sídliště Na Zelenou lišku pořádá Praha Neznámá komentované vycházky. Je zajímavé, že se mezi lidmi traduje, že to, co bylo postaveno za první republiky, je vynikající, a to co se stavělo za socialismu byla jenom ošklivá šedivá sídliště neboli krabice či králíkárny. Je to zvláštní, skoro to zní, jako by si [...]

Print Friendly, PDF & Email

Příspěvek má 11 komentářů

  1. Tomáš Lašťovka
    Tomáš Lašťovka
    | |

    Já jsem v ulici Za Zelenou liškou prožil celé dětství a mládí.Základní školní docházku jsem absolvoval ve škole v téže ulici, tedy v té starší postavené před válkou. Byla to 99. základní škola, 100. ZŠ byla postavena až za socialismu a také její vzhled je samozřejmě jiný. Byla postavena tak, že uzavřela školní blok do tvaru písmene U, což asi byl původní architktonický záměr. Před školou byla zřejmě z doby válečné požární nádrž, sice oplocená, ale přesto se v ní z neopatrnosti utopil syn školníka pana Mokrejše. Byl jsem asi ve 2. třídě a chlapci jsme byli na pohřbu. Nádrž byla pak zasypána při výstavbě domů před školou a prodloužení ulice až ke škole.. Cihlový dům na pravé straně měl nebo dosud má centrální kotelnu, v jejíchž bunkrech se asi v roce 1960 samovznítilo uhlí. Na hašení v podzemí byli nasazeni vězni z Pankrácké věznice.
    Dům,do nějž mne maminka přivezla z porodnice, byl dokončen až v roce 1935. Celá oblast prožila za Pražského povstání dramatické chvíle. Působila zde jednotka SS a blíže k centru Prahy na Pankráci byly barikády.Tvrdilo se, že ve škole byli zavřeni místní obyvatelé jako rukojmí a škola prý byla podminovaná. Výbuchu zabránili odbojáři a v ulicích je dodnes dost památníčků padlých. V našem bytě se skrýval nějaký německý důstojník, vyraboval nějaké cennosti a převlékl se zde do civilu, zůstala po něm uniforma. Babička se zachránila tím, že ve chvíli, kdy vypuklo Pražské povstání, byla někde u známých na návštěvě a u nich zůstala až do osvobození.
    Hroby obětí i padlých sovětských vojáků byly v samostané části hřbitova, který však padl za oběť při výstavbě čtyřproudé ulice při výstavbě sídliště Antala Staška (navazuje na ulici Jeremenkova.) Tvrdilo se, že z toho byl politický průšvih a pár funkcionářů z radnice to stálo kariéru.
    Když mi bylo 6 let, začala výstavba zřejmě prvního panelového sídliště Herálecká, kterou popisujete v článku (domovní znamení, šachty na vysypávání odpadu.) Na staveniště jsem měl pěkný výhled z okna. Agentura Jedna Paní Povídala, že sídliště má plánovanou životnost 20 let a že by se při zemětřesení domy zhroutily. Stojí dodnes.
    Jěště k názvu Zelená liška. Je pravdou, že při výpadovce na Benešov zde stával zájezdní hostinec, údajně již hlubokých lesích. Nějaký lovec prý v lese spatřil lišku zelené barvy. Kriticky nelze doložit, zda se mu to nestalo, když v povznesené náladě se z hospody vracel domů. Plastika zelené lišky je k vidění ve zmíněné restauraci U zelené lišky.
    No a na závěr zmíním, že na pana učitele fyziky Svobodu se pamatuji také. Ovšem ve 4. a 5. třídě jsem měl třídního učitele Včelu. Proslavil se zápisem do žákovské knížky mého spolužáka: “O přestávce popral se s Medem. Včela.” Dej mu pánbu věčnou slávu, měli jsme ho rádi.

    Reply
  2. Lucie Vlčková
    Lucie Vlčková
    | |

    Dobrý den, má babička Anna Vlčková učila na škole a žila Za Zelenou liškou. Strávili jsme u ní přenádheré dětství. Budu moc ráda, pokud kohokoliv najdu a zašle mi např.fotografii, zážitky… Krásný den všem :* Lucka (dcera Milana)

    Reply
    1. Michal Roček
      Michal Roček
      | |

      Ahoj, Tvoje babička mě učila RJ a s Tvým taťkou jsem chodil do jedné třídy, moc krásná léta, rád na to vzpomínám.. To ještě touto ulicí jezdil autobus.
      MR

      Reply
  3. Jan Budka
    Jan Budka
    | |

    Chodil jsem v sedmdesátých letech na základní školu Za Zelenou liškou a dodnes si pamatuji, že nám fyzikář pan Svoboda (renesanční člověk, který měl přehled v lecčems) vysvětloval název zelená liška. Podle jeho výkladu je odvozeno od staročeského lícha, což je úzký pruh pole (prakticky tak široký, aby se dal z ruky osít). V našem případě se jednalo o onen “zelený pruh” před školou mezi domy. Takže podle něj šlo o zdrobnělinu slova lícha, takže “zelená líška”, které se časem zkrátilo dlouhé í, a tak vznikla zelená liška.

    Reply
    1. Karolína Smetanová

      Já jsem pro změnu chodila do školy Za Zelenou liškou v 80.letech a naše paní učitelka tvrdila, že je název odvozen od spojení “zelená líska” a že se tak jmenoval zdejší zájezdní hostinec. Inu, mětský folkór je prima věc. :)

      Reply
      1. Jana
        Jana
        | |

        A nejmenovala se ta učitelka Jitka Nedbálková? Nám totiž říkala to samé.

        Reply
    2. Ruda
      Ruda
      | |

      my školou povinný jsme tam chodili k zubaři :)

      Reply
  4. Michael Děd
    Michael Děd
    | |

    Děkuji za článek. Lokalitu znám dobře, ale to, že to je hřbitov Nuselský slyším poprvé :-) Ještě bych doplnil, že domy v Herálecké ulici (ulicích), tedy ty sorely, mají velmi zajímavý systém topení. Kvalitou bydlení (dispozicí, rozlohou) pak překonávají pavlačové domy stavěné za 1. republiky, myslím o několik koňských délek.

    Reply
  5. Jiří Menoušek
    Jiří Menoušek
    | |

    Děkuji za článek. Lokalitu znám, protože jsem zde na přelomu osmdesátých a devadesátých let dálkově absolvoval Střední knihovnickou školu v ulici Za zelenou liškou. Teoretické vývody tzv. kolektivního bydlení lze vysledovat už v antice (!), ale např. i v anarchistických a emancipačních hnutích. Např. změnám v pojetí bydlení fandil i TGM (dokonce už v roce 1902). Kromě Le Corbusiera přispěli konstruktivisté obecně, funkcionalisté, také holandští, němečtí a švýcarští pováleční (1. světová) architekti. Hezky shrnuto zde: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120097077/?lang=cs Ještě možná jednu poznámku, první panelové domy se stavěly v Holandsku už po první světové válce. Ještě jednou děkuji a jsem s pozdravem J.M.

    Reply

Zanechte svůj komentář

Jméno
Jméno*
E-mail
E-mail *
Web
Web