Menu

Pražské obchodní domy 2. část

3
Pražské obchodní domy 2. část

V minulém díle našeho putování napříč obchodními domy jsme skončili na hranici šedesátých let. Dnešní článek se zaměří na dva největší, svého druhu nejmodernější a nejlépe zásobené obchodní domy v Praze. Mají toho překvapivě mnoho společného. Nejen, že dodnes oba vynikají kvalitní architekturou, oba byly nedávno zrekonstruovány a stále slouží svému původnímu účelu, ale také je pojí tentýž rok otevření. Pojďme se podrobněji podívat na vznik obchodních domů Kotva a Máj.

Když jsem připravovala tento článek, pročítala jsem samozřejmě i dobové vzpomínky pamětníků, jak oni vnímali atmosféru výstavby těchto nákupních svatostánků. Kromě mnoha ohlédnutí, nadšení z nových možností nakupování a celkově velmi pozitivních vzpomínek, jsem narazila také na slovo „priorizace“. Oba tyto domy (a mnoho dalších v městech po celé republice) totiž původně vznikají jako součást sítě obchodních domů Prior.

O zásobování socialistických obchodů se vypráví mnoho zkazek, pikanterií a vtipů. Od sedmdesátých let ale nastal na tomto poli podstatný pokrok. Budování moderních obchodních domů již nic nestálo v cestě. Mnozí pamětníci jistě namítnou, že ani v oněch dekádách leckdy zásobování ideální nebylo. Nezřídka se prý stávalo, že v obchodech sice zboží bylo, nicméně takové, které nikdo moc nechtěl. Holt plány výroby se musely plnit i nadále.

Co se týká samotného vzniku budov, na obě byly vypsány architektonické soutěže. Zúčastnilo se jich celkově několik desítek architektů a studií.

Soutěž na obchodní dům Kotva byla uzavřena 1.12.1969. Do té doby porota obdržela celkem dvacet jedna návrhů architektonických řešení, z čehož vybrala výrazný návrh manželů Machoninových a ateliéru Alfa. Jedná se o dnes realizovanou stavbu. Při výběru porota ocenila několik aspektů jejich architektonického řešení. Zejména se jednalo o plné využití nevelkého stavebního pozemku, jež měl rozměry pouze 60×100 metrů.

Machoninovi zvolili modulární systém, kdy je výsledný objekt sestaven z hegaxonových modulů, jejichž počet se na každém podlaží liší. Dohromady vytváří organický celek podobný včelím medovým plástvím, který je schopen reagovat na nuance zastavovaného území. I přesto ale bylo Machoninovým někdy vytýkáno, že nebrali dostatečný ohled na frontu historizujících domů v Rybné ulici. Faktem ale je, že se poměrně dlouho přemýšlelo o jejich zboření.




Již kvůli samotné stavbě Kotvy se muselo bourat. Za oběť padly historizující činžovní domy od architekta Josefa Krannera. Jeho realizace měly vůbec často smolný osud. Namátkou další jeho stavba – Šlikův palác (některé zdroje uvádějí Šlikovského), byl zbořen v roce 1938. Stával na místě, kde později vznikne další ze zmíněných obchodních domů – Máj.

Abychom si uvědomili nakolik byla tato stavba Kotvy unikátním projektem, stačí zmínit, že ji stavěla švédská stavební firma SIAB, která dodávala nejen materiál, ale také vypracovávala plány k projektu. Stavělo se v rychlém tempu. Ještě než byly dokončeny plány vrchních pater, byla již budova rozestavěna, plány se tak rýsovaly za pochodu.
Stavělo se od února roku 1972 a budova byla postavena za tři roky. Původně měla mít ocelový skelet, ale v průběhu dokončování architektonického řešení, byl zaměněn za skelet železobetonový. Ten je ostatně přiznán i v interiérech. Můžete si povšimnout sloupů, které mají takzvaný „hřibový“ tvar. Mají zde tedy nejen estetickou, ale především konstrukční funkci.

Manželé Machoninovi měli v průběhu stavby poměrně dlouho poradní hlas a dozor nad stavbou, samotného slavnostního otevření se ale již neúčasnili. To se uskutečnilo 10. února 1975 za účasti státních politických špiček (jak bývalo zvykem) a velkého davu nadšených pražských občanů. Každý chtěl vidět nejen nový obchodní dům, ale byl zvědav také na nabízený sortiment, který se rozprostíral na neuvěřitelné ploše přes dvacet dva tisíc metrů čtverečních. Od otevření v Kotvě pracovalo na dva tisíce zaměstnanců, kteří se starali o pohodlí až sedmdesáti pěti tisíc klientů, kteří sem denně zamířili.




Jen o pár měsíců později se konala podobná sláva o několik ulic dále. Obchodní dům Máj byl otevřen jako druhá vlajková loď sítě Prior dne 21.dubna 1975. I jeho výstavbu provázela nebývalá pozornost médií i občanů.

Máj sice oproti Kotvě nabízel prodejní plochu „jen“ dvanáct tisíc metrů čtverečních, ale i tak byl hned od počátku velice oblíben. V dobových médiích jsou zmíněny i slavné osobnosti, jež v Máji rády nakupovaly. Před Vánoci pamětníci vzpomínají takový šrumec, až lidé téměř omdlévali. Oproti Kotvě ale v Máji zákazníky mátla jedna věc, a to, že veškeré stropní podhledy byly odhalené a byla vidět vzduchotechnika. Mnoho lidí se zpočátku domnívalo, že se nejedná o finální stav, že stavba je jaksi nehotová. Ve skutečnosti se ale jednalo o specifický architektonický koncept.





Máj vznikal souběžně s Kotvou, také od roku 1972. Další paralelou je, že i tuto budovu stavěla zahraniční společnost SIAB ve spolupráci s AVB.

Soutěž vyhrálo mladé trio architektů, kterým tenkrát nebylo ani třicet let. Jednalo se o Miroslava Masáka, Johna Eislera a Miroslava Rajniše z ateliéru SIAL, který založil významný architekt Karel Hubáček (jeho nejznámější realizace je bezesporu budova televizního vysílače na Ještědu).

Miroslav Masák na téma této realizace promluvil mnohokrát, ale snad nejlépe ji vystihuje myšlenka, že se s kolegy snažili o „pravdivou architekturu“. Tato teze totiž rezonuje celou stavbou. Budova primárně přiznává svou obchodní funkci a ostře se vymezuje vůči okolní historické zástavbě. Tvarově a stylově čerpá z prvků neofunkcionalismu, ale je znatelné i zalíbení v high tech stylu obchodních budov. Někomu přijde hmota stavby vzhledem k okolí až surová, nicméně je nutné podotknout, že budova na nárožní parcele má postavení solitéru, jež si pro sebe sice uzurpuje pozornost kolemjdoucích, ale je to pozornost zasloužená.

Pohled z ulice Národní i Spálené funguje velmi dobře, i když jej v minulých letech porušila příliš naddimenzovaná přístavba centra Quadria ve Spálené ulici. Drobné nedostatky se jeví spíše v zadním traktu stavby, který působí jakoby nedokončeně. Zde budova příliš dobře nereaguje s navazujícím okolním prostorem. Celkově by tomuto prostranství prospělo více zeleně, a také urbanistická úprava by si zasloužila jistý posun. I přes mnohé pokusy o revitalizaci na mě toto místo působí studeně a poněkud stísněně.

Původně se obchodní dům jmenoval Máj, plánována ale byla i viditelná číslovka 02 na fasádě, jako spojnice s nedávno otevřenou Kotvou, nakonec byl ale tento koncept zamítnut. Po roce 1992 byl přejmenován na Kmart, dle amerického řetězce, který jej vlastnil. Od roku 1996 se vlastníkem objektu stala společnost Tesco Stores, která jej v roce 2009 rekonstruovala a znovuotevřela tentokrát pod anglickým názvem My, záměrně odkazujícímu k původnímu.




Stejně jako Máj vlastní i Kotvu zahraniční investor, společnost Markland. Zajímavostí je, že nové vedení Kotvy pro ni připravilo i čínské jméno, aby přilákalo více turistů. Vyslovovat by se mělo jako „Kaun-tch-va“, což v překladu znamená „výjimečná a s vysokou kvalitou“. A to lze nepochybně říci o obou těchto stavbách.

V minulosti totiž nebyly tyto domy brány jen jako chrámy konzumu, ale poskytovaly jistou nadstavbu. Nakupovat zde byl zážitek, který jste jak u Kotvy, tak u Máje mohli zpečetit v restauraci, nebo jídelně ve vyšších patrech a dát si třeba zákusek nebo lahodný zmrzlinový pohár. V Máji měli zaměstnanci například svého podnikového lékaře, pedikúru i kadeřníka, a tak není divu, že zde podle dobových vzpomínek pracovníků panovala přátelská nálada i mezi kolektivem.

Prohlídku budov, tak jak vypadají dnes již nechám na Vás:)

/V článku byly použity fotografie z: www.bigboss.cz, www.gallery.cz, www.podnikatel.cz, od-kotva.cz, zena-in.cz a dobových pořadů./

Share Button
Print Friendly, PDF & Email

Příspěvek má 3 komentářů

  1. Klikarová
    Klikarová
    | |

    Pěkný článek, souhlasím, že by se okolo stavby bývalého Máje měla přidat zeleň, která centru Prahy žalostně chybí.

    Reply
  2. Pavel
    Pavel
    | |

    Je to pro mne hezká vzpomínka, pracoval jsem tam 23 let !!

    Reply
  3. Petr
    Petr
    | |

    Škoda, že nový vlastník Máje se nevrátil k původní myšlence „displeje“ na fasádě a fláknul tam 3D logo ještě s tím hloupým dovětkem, že je MY součástí TESCA…

    Reply

Zanechte svůj komentář

Jméno
Jméno*
E-mail
E-mail *
Web
Web