Menu
Program
Program

Poutavé vycházky Prahou s profesionálními průvodci, akce pro školy i teambuilding pro firmy a skupiny.
Česky a anglicky.

Vycházky s Prahou Neznámou jako dárek
Vycházky jako dárek

Zakupte svým blízkým unikátní dárek - poukaz na vycházku s Prahou Neznámou.

Santini v Praze
Santini v Praze

Seznamte se s nesmazatelným stylem slavného italsko-českého architekta v Praze

previous arrow
next arrow

Ďáblický háj

1
Ďáblický háj

Ďáblický háj je vlastně ostrovem, který byl kdysi bičován vlnami mořského příboje. Ale to už bylo všechno dávno, před nějakými 98 milióny let. Dnes je to velice příjemný lesopark, což je synonymum pro parkově upravený smíšený les či příměstský les. Tento lesopark se k severu otevírá do volné krajiny směrem ke vsi Ďáblice. Na jižní straně se k němu přimyká souvislá městská zástavba sídliště Ďáblice na katastru Kobylis. Většina lesa leží na území Ďáblic, jen malý cípek v jihozápadním rohu Kobylis.

Při procházce Ďáblickým hájem nám může pomoci mapka

Uprostřed lesoparku se vypíná nejvyšší bod Prahy na pravém břehu Vltavy – Ládví ve výšce 359 metrů nad mořem, mystický kopec opředený spoustou legend a záhad. Podivné je totiž to, že ačkoliv se v jeho okolí podařilo najít spoustu archeologických důkazů o osídlení v době prehistorické, tak na samotném kopci nebylo nalezeno nic. To je vskutku velmi podivné, neboť náhorní plošina na vrcholu kopce přímo nabízela ideální polohu pro vznik pravěkého hradiště či alespoň strážní hlásky. Ale žádný takový objekt tu nikdy nestál. To zavdalo příčinu k hypotéze, že prý tajemný vrchol mohl být posvátný a zasvěcený pouze bohům, kdy vstup obyčejným smrtelníkům byl dovolen pouze v době provozování kultovních obřadů. Původ názvu Ládví se odvozuje od slova Hledví, které mělo vzniknout ze slov „hledět“ a „vědět“, jakožto místa s dalekými výhledy.

Geodetická věž Ládví a dříve i rozhledna byla postavena ve čtyřicátých letech 20. století v rámci výstavby triangulační sítě. Dnes není bohužel přístupná pro veřejnost a chátrá.

100 metrů severovýchodně od věže se nachází vodojem Ládví…. a o dalších 100 metrů dále přírodní památka stejného jména Ládví. Je to jedna z nejlépe zachovaných ukázek mořské činnosti v období křídy a vlastně přílivová kapsa pravěkého moře s ohlazeným kamenem.

Velmi silný mořský příboj vyhloubil svou činností několik kapes, kde se usazovaly opracované valouny rozličných velikostí (od několika centimetrů po několik metrů). Pravěcí lidé si z buližníku vyrábělii ruční kamenné nástroje a později na Ládví těžili kamenné bloky na stavbu svatyní. I nedaleký stojící menhir (Kamenný slouha) v Dolních Chabrech pochází ze zdejšího lomu.

Řadu menších lomů na severní a východní straně Ládví využívali pravěcí lovci pro výrobu trvanlivých pěstních klínů a dalších nástrojů. Zajímavé je, že řada tmavých, době opracovaných valounů buližníků byla upravena na takzvané prubířské kameny, které ještě donedávna sloužily k posuzování ryzosti zlata v řadě zlatnictví.

Východní část je poseta mnoha jezírky v roklích. Na východním okraji Ďáblického háje leží několik zpola zatopených malých lomů, kde se pravidelně vyskytují chránění obojživelníci – čolek velký a čolek obecný.

Skrz háj vedou také dvě turistické trasy – zelená, po které se dostanete přes Velkou skálu až do Troje k ZOO a k přívozu parníků. Druhá je žlutá, která vede až k Vltavě a dále přívozem do Roztok a Tichého údolí, takže ideální místo na výlet.

Je zde nejširší panoramatický výhled v Praze vůbec. Za hezkého počasí odsud uvidíte celou severní polovinu Čech až k hraničním horám. Uvidíte Krušné hory přes Milešovku, Říp, Bezděz a Ještěd a dál až na Sněžku. Však se místu také říká rozhledna.

Na správném kopci musí být i astronomická observatoř. Ta zdejší byla postavena svépomocí členů astronomického kroužku, v padesátých letech 20. století. Observatoř vyniká dvěma ručně vyrobenými kopulemi o průměru 5 metrů. Kostry obou kopulí byly připraveny dole ve vsi a poté tahačem vyvezeny nahoru na skalnatý vrcholek a autojeřábem usazeny na stávající místa.Východní kopule, přednáškový sál a malá kancelář byly postaveny z panelů, které zůstaly ze stavby prvního paneláku v Československu v Ďáblicích. Na hrubou stavbu bylo potřeba 40 kusů panelů za zajímavou cenu a sice jeden panel stál jednu korunu…Pěkný příklad recyklace, ne?!

Když byly v roce 1968 Ďáblice připojeny k Praze, byla i ďáblická hvězdárna sloučena se Štefánikovou. Sloučená organizace přistavěla o dva roky později v Ďáblicích třetí celoplechovou kopuli s průměrem 3,5 m. V roce 1979 byly obě hvězdárny spojeny ještě s planetáriem ve Stromovce do jednoho podniku Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy. Kvůli světelnému znečištění velkoměsta jsou v Ďáblicích o něco lepší pozorovací podmínky než ve Štefánikově observatoři na Petříně. Ďáblická hvězdárna slouží nejen pro odborná pozorování, ale nabízí i bohatý program pro neodbornou veřejnost. Např. pozorování noční i denní oblohy dalekohledy, astronomické, přírodovědné nebo cestopisné přednášky nebo promítání filmů. Lidé milující botaniku najdou na skalnatém ostrohu u hvězdárny různé typy teplomilných rostlinek jako mateřídouška a hvozdík.





Share Button
Print Friendly, PDF & Email

Příspěvek má 1 komentář

Zanechte svůj komentář

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášeni. Přihlásit »