Menu

Hostivař za tratí

0
Hostivař za tratí

V souvislosti s výstavbou tovární čtvrtě v Hostivaři vznikla za první republiky i rozsáhlá výstavba rodinných domků a jednopatrových činžáčků za železniční tratí. Vznikla zde typická předměstská čtvrť s koloniály, roztodivnými obchůdky a hospůdkami na nárožích i jinde v parterech činžáčků a k tomu nečekaně moderní, funkcionalistická stavba sokolovny, podle mého názoru nejelegantnější z pražských sokoloven.

Použijeme opět naši opblíbenou mapku pro novou část Hostivaře- tentokrát se nás týká sektor v horním levém rohu

Nám již známý Bohumil Hübschmann, který postavil i většinu zajímavých industriálních budov v průmyslové čtvrti, tu vyprojektoval ve dvacátých letech 20.století celou novou čtvrť družstevních typových rodinných dvojdomků. Najdeme je v ulicích příznačně pojmenovaných V Nových domcích nebo V nové čtvrti, kde dělníci a zaměstnanci blízkých továren v průmyslové čtvrti získali byty. Dnešní doba by mohla jen závidět, jak rychle a bezprostředně bylo tehdy řešen bytový problém v souvislosti se vznikem nových pracovních míst.

Skutečnou perlou v této části Hostivaře je vynikající funkcionalistická stavba hostivařské sokolovny, která je dnes nemovitou kulturní památkou. Je až s podivem, jaké krásné a moderní stavby vznikaly i na tehdy zapadlém předměstí na samotném konci Velké Prahy, kam nejezdila ani elektrická dráha.

Historie vzniku sokolovny je zajímavá. Po vzniku republiky se nejdříve cvičívalo v tělocvičně školní budovy na Trhanovském náměstí, až se v roce 1923 začalo uvažovat o postavení sokolovny v místech dnešní tramvajové zastávky Na Groši. Vypracováním projektu byl pověřen hostivařský stavitel Oldřich Šikýř. Rozvoj Hostivaře ve dvacátých letech ale nabral takové obrátky, že se vše muselo změnit a přizpůsobit nové době – jak místo, tak i architekt projektu. Jako nová lokalita bylo proto vybráno místo právě u nových domků za tratí, kde se výhledově očekával další velký rozvoj jak průmyslové tak i obytné čtvrtě. A projektantem nového, teď už funkcionalistického návrhu byl zvolen ne už místní stavitel, ale skutečně renomovaný architekt Ladislav Machoň, podle jehož návrhu byla sokolovna v letech 1931-32 postavena. Že tenkrát Hostivařští neudělali špatné rozhodnutí, nás ještě dnes přesvědčí pohled na tuto krásnou stavbu. Uvědomme si, za jaké situace sokolovna vznikala. Celé hospodářství bylo hluboce postiženo hospodářskou krizí. Příspěvky a dary příznivců Sokola tehdy nestačily na pokrytí stavebních nákladů. Bylo nutno si vzít úvěr od banky a ve chvíli nejtěžší pomohl zdejší rodák, starosta místního Sokola a zároveň ministerský předseda Antonín Švehla, který se za půjčku zaručil. V době 2.světové války, když byl Sokol rozpuštěn, budovy využívala německá firma pro opravy a šití stejnokrojů armády Frick und Kargoll. Na přelomu tisíciletí byl objekt zdařile rekonstruován, nachází se zde i sál pro představení Divadla Frydolín.

Ultramoderní vzhled nevypadá na svou dobu, kolemjdoucí by si mohl typovat vznik budovy klidně i o 40 let později. Fasáda směrem ke hřišti v době fota nebyla ještě renovována a tak zde můžeme vidět původní kovová okna (dosud nenahrazená plastovými)


Share Button
Print Friendly

Zanechte svůj komentář

Jméno
Jméno*
E-mail
E-mail *
Web
Web